Revmatoidní faktor

Revmatoidní faktor

Náš imunitní systém má dvě základní složky – buněčnou imunitu a protilátkovou imunity. Protilátková imunita je velmi složitá a také velice účinná. Díky ní je naše tělo schopno rozeznat od sebe navzájem tisíce různých látek, selektovat z nich ty cizorodé – škodlivé látky a cíleně je ničit pomocí protilátek. S protilátkovou imunitou se nerodíme, na rozdíl od buněčné. Získáváme ji během několika prvních let života. Náš imunitní systém se učí rozpoznávat škodlivé, cizí látky od vlastních. Vlastní chránit a cizorodé ničit. Někdy se ale může stát chyba a imunitní systém může reagovat neadekvátně. Pokud systém reaguje na cizí látku silnou reakcí, vzniká tzv. alergie. Ty jsou poměrně časté. Může ale nastat i situace, kdy imunitní systém vyhodnotí tkáň tělu vlastní jako cizorodou, a snaží se ji za každou cenu zničit tak, že proti ní produkuje protilátky – tzv. autoprotilátky. Jedná se o vznik autoimunitního onemocnění. Tato onemocnění jsou oproti alergiím nepoměrně vzácnější, vyžadují však správnou a včasnou léčbu.

Kdy se vyšetřuje revmatoidní faktor

Jednou z těchto autoprotilátek je i tzv. revmatoidní faktor. Je to látka bílkovinné povahy, která se vyskytuje hlavně u pacientů s revmatoidní artritidou – tedy autoimunitním zánětem kloubů. Může se však vyskytovat také u dalších autoimunitních onemocnění, např. Sjörgenova syndromu, ale i u některých přetrvávajících bakteriálních a virových infekcí. Revmatoidní faktor slouží zejména k rozlišení revmatoidní artritidy od bolestí kloubů z jiných příčin, např. zánětů a únavnosti. Bývá často vyšetřován spolu s dalšími ukazateli zánětu (CRP, krevní obraz, sedimentace), nebo dalšími specifickými autoprotilátkami: ANA, ANCA, CCP. CCP jsou protilátky proti cyklickému citrulinovému peptidu. Jedná se o relativně nový test, který umožňuje diagnostikovat časná stadia revmatoidní artritidy. Pokud je požadováno RF spolu s anti-SS-A nebo anti-SS-B protilátkami, jedná se o snahu diagnostikova Sjörgenův syndrom – což je autoimunitní zánět slinných žláz.

Co nám může říct revmatoidní faktor

Testy na revmatoidní faktor se provádí u pacientů s podezřením na revmatoidní artritidu. Nejčastěji se vyskytují dlouhodobé kloubní obtíže: bolest, zarudnutí a otoky, ranní ztuhlost, podkožní uzlíčky a také pozitivní nález na rentgenovém snímku – otok kloubního pouzdra a ubývání chrupavčité a kostěné tkáně. Podezření na Sjörgenův syndrom získáme při nadměrné suchosti kůže, úst a očí a při bolesti kloubů a svalů. Je důležité mít na paměti, že negativní výsledek testu na revmatoidní faktor nutně neznamená nepřítomnost revmatoidní artritidy nebo Sjörgenův syndrom. Asi 20% pacientů, kteří mají tyto nemoci prokázané, mají trvale vyšetření na revmatoidní faktor negativní. Jedná se tedy spíše o orientační ukazatel a je dobré laboratorní výsledky doplnit dalšími vyšetřeními. Naopak pozitivní výsledek se může objevit i u zcela zdravých jedinců, ale i u lidí s jinými onemocněními (endokarditidy, tuberkuloza, systémový lupus) – tyto choroby však mají své specifické ukazatele a revmatoidní faktor neslouží k jejich prokazování, ani sledování.

Jak se vyšetřuje revmatoidní faktor

Stanovení se provádí z žilní krve odebrané z loketní jamky. Množství revmatoidního faktoru nemusí nutně souviset se stupněm pokročilosti onemocnění. Je ale pravdou, že vyšší hladiny svědčí pro aktivní formu zánětu, nižší spíše pro klidovou fázi nemoci. Nedá se to ale brát absolutně, každý pacient je individuální a musí tak být i posuzován.