COVID-19

Co se děje v našem těle po nákaze onemocněním COVID-19?

Onemocnění COVID-19 je způsobeno virem SARS-CoV-2, který patří mezi tzv. koronaviry. Jedná se o širokou skupinu virů, které byly objeveny již v 60. letech minulého století a dostaly název podle svého typického vzhledu, corona = korunka.

Šíření infekce

Virus se nejčastěji přenáší kapénkově, to znamená, že se infekční kapénky mohou šířit vzduchem k dalším lidem. Pokud se virus dostane do těla člověka, přichytí se na buňku a penetruje ji, aby se dostal dovnitř. Virus buňku využívá jako továrnu, aby si vytvořil mnoho svých kopií. Zneužívá její vlastní aparát, aby se namnožil, a taková infikovaná buňka pak dokáže vytvořit až tisíce virů během několika hodin. Tyto viry se dále šíří tělem a infikují další buňky, a to nejen buňky respiračního systému, ale také svalové buňky, buňky trávicího systému, nervové buňky, buňky cév a další...

Inkubační doba

Infekce se nejčastěji projeví do 5 dnů od nákazy, ale u některých jedinců může být inkubační doba až 14 dnů. U jiných se infekce nemusí projevit žádnými příznaky a ti se pak stávají asymptomatickými přenašeči. To, jestli se nákaza projeví, je značně individuální a záleží to mimo jiné i na přijaté infekční dávce. Pokud se setkáme s malým množstvím virů, je velká šance, že si náš imunitní systém s nákazou poradí a ta nepropukne.

Onemocnění COVIDEM-19

První fáze onemocnění je tzv. asymptomatická. Zprvu se necítíme nemocní, ale virus se v tuto chvíli již pomalu šíří z buněk sliznic dál do těla. Již v této fázi může být nakažený člověk infekční a přenášet nákazu dál. Jak se virus šíří, onemocnění propuká. Většinou bývá nejvíce postižený respirační systém, především plíce.U nakaženého se nejčastěji objevují teplota, suchý kašel, únava, dušnost a bolesti svalů a hlavy. Někteří si ale mohou stěžovat i na průjmy, zvracení, bolesti břicha, motání hlavy, ztrátu či zhoršení čichu nebo chuti.

Vážný průběh

Asi u jedné pětiny pacientů se rozvinou vážnější plicní příznaky. To je způsobeno tím, že viry infikované plicní buňky produkují zánětlivé působky, které mají za úkol přilákat bílé krvinky. Bílé krvinky normálně zajišťují imunitní děje a ničí patogeny a jinak tomu není ani při onemocnění COVID-19. Nicméně velké množství zánětlivých působků a přílišná aktivace bílých krvinek způsobují, že dochází k ničení plicní tkáně, která pak není schopná dostatečně plnit svojí funkci. Tomuto fenoménu se také říká cytokinová bouře. Onemocnění COVID-19 je ale nebezpečné ještě z jednoho důvodu. Během onemocnění totiž dochází k nerovnováze v krevní srážlivosti a průběh tak bývá často zhoršen tvorbou krevních sraženin, trombů.

Léčba

Zatím neexistuje léčba, která by ničila viry přímo, jako to funguje třeba u bakterií a antibiotik. Veškerá léčba je pouze symptomatická, tedy léčíme jen důsledky infekce virem SARS-COV-2. Na prvním místě tedy pořád zůstává prevence onemocnění. V nejbližší době by nás mohla ochránit vakcinace, ale do té doby - čisté ruce, respirátory a rozestupy jsou základ, jak chránit sebe i ostatní.