MUDr. Vašák o nejčastějších dětských nemocech

Jaké jsou nejčastější nemoci u dětí a čím jsou způsobeny?

Nejčastějšími nemoci, které trápí děti jsou nemoci horních cest dýchacích. Většinou jde o záněty nosohltanu, které se však mohou zkomplikovat rozšířením do středouší, vedlejších nosních dutin nebo do průdušek a plic. Tyto nemoci respiračního traktu bývají většinou vyvolány viry. Taktéž to platí pro průjmová onemocnění, které jsou většinou vyvolány viry, ale také bakteriemi. Dalšími častými chorobami dětského věku jsou nemoci spojené s vyrážkou, infekční mononukleóza a záněty mozkových blan způsobené klíšťaty. A zanedbatelné také nejsou nemoci, které si děti přivodí například úrazy.

Zmínil jste záněty horních cest dýchacích a jejich komplikace, můžete to rozvést?

Jak jsem již předeslal, vůbec nejčastějším onemocněním v dětském věku jsou záněty horních cest dýchacích, způsobené hlavně viry. Takové nemoci se mohou vyskytovat po celý rok, ale právě teď začátkem podzimu a zimy se s nimi setkáváme nejvíce. Dítě má rýmu, hleny mu stékají do krku, kašle a je neklidné. Hodně dětí nemá náladu, nechce jíst, pít a mívají teplotu nebo až horečku. Infekce se může šířit do dolních cest dýchacích a vyvolat záněty průdušek a někdy dokonce zápal plic. Z nosohltanu se pak často infekce šíří do středouší a může vyvolat bolestivý zánět středního ucha, u předškolních a školních dětí může déletrvající hnisavá rýma vést k zánětu vedlejších nosních dutin, který potrápí bolestí hlavy, teplotami a únavou.

Spadá mezi záněty horních cest dýchacích více nemocí?

Mezi tato zánětlivá onemocnění patří rýmy (rinitidy, resp. rinosinusitidy), na které často navazují záněty středního ucha (otitidy), záněty hltanu (faryngitidy), angíny (tonsilitidy), záněty hrtanu (laryngitidy a epiglotitidy) a v širším smyslu záněty průdušnice (tracheitidy). Akutní záněty hltanu, spolu s katarem horních cest dýchacích a středoušním zánětem patří mezi nejčastější diagnózy v pediatrické praxi vůbec.

Příznaky těchto zánětů jsou závislé na jejich původci. Velice často se jedná o záněty virové (rinosinusitidy, laryngitidy, tracheitidy, faryngitidy) či bakteriální (častěji angíny a epiglotitidy).

Kdy jsou nejčastější záněty horních cest dýchacích a lze se jim vyvarovat?

Infekce horní části dýchacích cest a polykacích cest patří mezi nejčastější onemocnění v podzimních a zimních měsících, kdy dochází k častým výkyvům teplot a lidský organismus je celkově oslabený. Vyvarovat děti, obzvláště předškolního věku, těmto infekcím je téměř nemožné. Dětská imunita je na nemoci velmi citlivá. Stačí malé prochladnutí, kýchnutí a dítě může začít stonat. Největší nebezpečí přitom pro děti představují školy a školky, kde je obrovská koncentrace bakterií a virů. Podle statistiky pouhé sdružování v kolektivech 4-násobně zvyšuje riziko nákazy. Na druhou  ale prodělané infekce posilují imunitní systém do budoucna.

Jaká je léčba takovýchto zánětů? Lze ji nějak paušalizovat a jednoduše aplikovat v domácím prostředí nebo je vždy „na míru šitá“ každému pacientovi?

Do určité míry je možné léčbu paušalizovat. Léčba zánětů horních cest dýchacích je často pouze symptomatická (léčba příznaků) v závislosti na charakteru a typu onemocnění. V případě bakteriálních infekcí a/nebo komplikací je léčba doplněna vždy o léčbu antibiotiky.

V léčbě příznaků je hlavním cílem potlačit projevy onemocnění, které jsou mnohdy spojeny se sekrecí a tvorbou hlenu (rýma, zablokované nosní dýchání, produktivní kašel) a/nebo s reflexními ději působícími na sliznici (kýchání, kašel). Tyto příznaky léčíme symptomaticky. V léčbě těchto zánětů dominují dekongescenční přípravky, antitusika a mukolytika. Léčba dalších příznaků, jako je bolest, teplota a únava, zahrnuje podávání antipyretik a analgetik.

Rozpoznání, zda jde o infekci bakteriální, či virovou, je možné pouze pomocí laboratorních vyšetřovacích metod. U bakteriální infekce dochází ke zvýšení koncentrace C‑reaktivního proteinu a počtu bílých krvinek, při streptokokové infekci bývá významně zvýšen titr ASLO. Nikdy není vhodné nasazovat antibiotika bez předchozího ověření původce infekce.

A co průjmová onemocnění? Můj syn čas od času průjmy mívá, hlavně v období kdy chodí do školky.

Ano, to bývá taky časté, správně jak jste řekla u dětí, které se často vyskytují v kolektivu, kde se infekce snadno šíří, čemuž napomáhá také nedůsledná osobní hygiena. Nejčastějšími vyvolavately průjmů jsou viry, které jsou mnohdy odolné vůči dezinfekčním prostředkům, na druhém místě jsou pak bakterie, hlavně salmonely. Dítě při nástupu průjmů trpí teplotou, nechutenstvím a zvracením. Jakmile se objeví průjem, který může trvat až 5 dnů, zvracení ustupuje. Při tomto stavu je obzvlášť důležité dbát na to, aby dítě hodně pilo. Jedině tak se mohou doplnit tekutiny, které dítě ztratilo průjmy a zvracením, a vyhnout se tak nebezpečné dehydrataci.

Jak by se tedy rodiče měli vypořádat s průjmovým onemocněním? Jaká je léčba?

Především je vhodné o tomto stavu informovat lékaře a poradit se s ním. Také jak jsem již řekl, je důležité především pít a doplnit tak ztracené tekutiny a minerály. Dále je důležitý dietní režim, nepodávat mléko či mléčné výrobky, jídlo nesmí být slazené, mastné a nemělo by obsahovat vlákninu. Vhodné jsou tudíž rohlíky, housky, rýže, jablečné pyré, banán, brambory či zeleninová polévka.

Patří do běžných nemocí také plané neštovice? Jak jsou časté u dětí a jak se léčí?

Plané neštovice se řadí mezi nejběžnější dětské nemoci. Původcem je nakažlivý virus, který se přenáší vzdušnou cestou, což je snadnější hlavně ve školkách a školách. Planými neštovicemi si projde snad každé dítě do dospělosti a jen pro připomenutí zmíním základní příznaky, jako jsou typické červené puchýřky, které putují od krku, za uši, na obličej a poté se objeví na celém těle. Dítě má vysokou teplotu a trpí nechutenstvím. K léčbě se užívají léky na zmírnění teploty a genciánovou violetí je možné potírat puchýře, aby tolik nesvědily a zabránilo se tak zanesení infekce. Zhruba po deseti dnech přestává být dítě nakažlivé a zároveň získává celoživotní imunitu vůči této nemoci.

Teď trochu ze smutného konce. Jaké je nejčastější nádorové onemocnění u dětí?

Nejčastější zhoubné nádorové onemocnění u dětí vůbec je leukémie, která se vyskytuje zejména u dětí od 2 do 5 let věku. Leukémie existuje v několika variantách a postihuje zejména kostní dřeň, mízní uzliny, slezinu a játra. Projeví se zvětšením jater, sleziny, krvácivými projevy na kůži a sliznicích, únavou, nechutenstvím a horečkou. Léčba leukémie je dlouhodobá a může trvat klidně roky, jde především o chemoterapii někdy společně s ozařováním či transplantaci kostní dřeně.

Jaká je šance na vyléčení u leukémie?

To záleží na typu leukémie, ale u nepříznivějšího typu je to až 80% šance na vyléčení.