MUDr. Pavlišová o prevenci a léčbě dětských nemocí v zimních měsících

Paní doktorko, na podzim se setkáváme se spoustou nemocí, které mohou děti potkat. Jaké z nich jsou pro toto období pro děti typické?

Na podzim, stejně jako u dospělých, se u dětí hojně vyskytují nemoci horních cest dýchacích. Všeobecně v tomto chladném počasí jsou lidé méně venku, více se shromažďují v místnostech, méně se větrá a proto se infekce snadněji šíří. Začátkem zimy se také často vyskytují akutní laryngitidy, které způsobují, že dítě, které nevypadá nijak nemocně, se probudí v noci, sípá a má štěkavý kašel. V takovém případě je nutné jako první pomoc dítě vystavit chladnému vzduchu, který zmírní otok hrtanu a dopravit dítě k lékaři. Dále jsou to angíny, které se nevyhýbají dětem ani dospělým, mohou být virového nebo bakteriálního původu a projeví se bolestí v krku, problémy s polykáním, chrapotem, kašlem a horečkou.

Kromě respiračních chorob se nejen v zimním období, ale dá se říct po celý rok, setkáváme také se střevními virózami, především u mladších dětí. Chtěla bych ještě zdůraznit, že nikdy by se neměla nemoc takzvaně přechodit, vždy by rodiče měli navštívit lékaře, který podle příznaků určí nemoc a vhodnou léčbu dítěte.

Popište nám co je to laryngitida, jaký má původ a jakou skupinu dětí nejčastěji postihuje?

Laryngitida je zánět horního úseku dýchacích cest - hrtanu. Tento zánět postihuje nejčastěji hlasivky a jejich okolí. Je virového původu a na jejím rozvoji se může podílet i bakteriální superinfekce a podpůrné faktory, jako imunodeficit, alergie, teplotní změny, hlasová zátěž, atd. Vyskytuje se častěji v chladných měsících, a to ve všech věkových kategoriích, pokud jde o děti, nejčastěji ve věku 1 až 6 let. Přičemž průběh nemoci závisí především na věku pacienta. V tomto věku jsou nejužším místem dýchací prostory pod hlasivkami. Proto i relativně malý otok může vést k rozvoji velkých dechových potíží. U starších dětí a dospělých bývá onemocnění vzhledem k prostornějším dýchacím cestám vzácnější.

Jak můžeme sami poznat, že má dítě toto onemocnění a předchází laryngitidě nějaké varovné signály?

Existují různé formy laryngitidy, ale pokud budeme hovořit o dětských pacientech, zmíním ty, které jsou typické pro dětský věk. Lehčí forma zánětu - katarální laryngitida - se projevuje škrábáním v krku, suchým dráždivým kašlem, chrapotem nebo ztrátou hlasu, může být zvýšená teplota. Závažnější je laryngitida subglotická, která je charakteristická právě u malých dětí do 6 let věku. Onemocnění se typicky projevuje v nočních hodinách záchvatem štěkavého kašle. Dítě je vyděšené, protože se mu špatně dýchá. Dech může být pískavý, chrčivý až kokrhavý. Pokud je zúžení hrtanu výrazné, začne se projevovat nedostatečné okysličení tkání. Zvýší se tepová frekvence, je patrné promodrávání pokožky na rtech, prstech a uších. Dítě se potí a srdíčko mu tluče jako o závod. Tato forma může dítě ohrožovat na životě.

Poradíte rodičům, co mohou v první fázi laryngitidy sami udělat, aby dítěti pomohli?

U katarální laryngitidy je léčba symptomatická, zahrnuje klidový režim, hlasové šetření, léky tlumící kašel, dostatečný příjem tekutin a vitamín C. Subglotická laryngitida dovede rodiče malých dětí velmi vyděsit. Zvlášť poprvé, kdy mnohdy netuší, o co se jedná. Všechny postupy mají za cíl snížit otok v dýchacích cestách a zlepšit tak dýchaní. Jako první pomoc rodičům doporučujeme uklidnit dítě, uložit ho do polosedu a zabezpečit dostatek chladného a vlhkého vzduchu, který zmírňuje otok sliznic. Otevřete okna v místnosti dokořán, dítě oblékněte, případně ještě zabalte do deky a posaďte ho k otevřenému oknu nebo vyneste ven. Pokud venku není zima, nechte děti dýchat studený vzduch z mrazáku. Otok v krku můžete zmírnit také zmrzlinou. Podat můžete léky na snížení teploty (pokud je zvýšená), při kašli antitusika (např. Stoptusin), vhodná jsou i antihistaminika (Xyzal, Zyrtec, Aeirus) na snížení případných alergických reakcí. Pravidlem však je, že pří prvním setkání se subglotickou laryngitidou je nutno vyhledat lékařskou pomoc.

Je vždy nutné i po odeznění příznaků vyhledat lékaře, a to třeba i v nočních hodinách?

Nutnost vyhledání lékaře v nočních hodinách, jak bylo zmíněné, vzniká při subglotické laryngitidě, u které se příznaky rozvíjí právě v noci. Většinou neodezní spontánně a je potřebné zabezpečení akutní lékařské péče. Ta spočívá v podání antiedematozních léků zmírňujících otok sliznic, po kterých potíže obvykle rychle ustoupí. V závažnějších případech je nutná hospitalizace.

Co naopak rozhodně nedělat při laryngitidě?

Dítě, které nemůže dýchat, pochopitelně panikaří. Je třeba jej uklidnit. Držte je tedy v náručí a vyprávějte mu pohádku nebo ho jiným způsobem přiveďte na veselejší myšlenky. Nikdy pře dítětem nepanikařte, nehádejte se. Nepodávat horké tekutiny, které zhoršují otok sliznic. A v neposlední řadě nesmí rodiče podcenit příznaky a při setrvávání stavu nebo zhoršování vždy vyhledat lékaře.

Jak by rodič mohl odlišit pouhé nachlazení od něčeho vážnějšího, jako je například chřipka?

Je správné, že jste od sebe odlišil pojem nachlazení a chřipka, protože se dost často tyto dva spojují do jednoho a toho samého onemocnění. Nachlazení, je stejně jako chřipka virové onemocnění, avšak jejich příznaky se liší. U nachlazení bývá horečka jen vzácně, zato u chřipky je horečka obvyklým příznakem a trvá dva až čtyři dny. U běžného nachlazení děti netrpí celkovými bolestmi, zejména svalovými, vyčerpaností a únavou, u chřipky je to naopak a mohou přetrvávat týdny. Pro nachlazení je typický ucpaný nos, kýchání, bolest v krku a mírný kašel. U chřipky může mít dítě kašel silný a ve srovnání s nachlazením, chřipka se nevyvíjí postupně, ale udeří náhle.

Mohou se vyskytnout u nachlazení nějaké komplikace?

Ano mohou se vyskytnout u obou typů nemocí. U nachlazení to může být bolest v uchu a bolestivé ucpání vedlejších nosních dutin.

Doporučila byste nějakou prevenci před nemocemi přicházejícího podzimu a zimy? Jak by rodiče mohli své děti připravit?

V tomto období je potřeba posilovat imunitní systém dítěte, který má za úkol bojovat s infekcemi. Tomu mohou rodiče pomoci tím, že dopřejí svému dítěti dostatek spánku, odpočinku, dostatek pohybu, správné oblékání, otužování a zdravou výživu. Dětský organismus potřebuje vyváženou stravu bohatou na vitaminy, bílkoviny, kvalitní tuky, sacharidy, vlákninu a minerály. A ideálně by dítě mělo jíst tak pětkrát až šestkrát za den. Zapotřebí je také dbát na správný pitný režim, protože dostatek vody může odplavit škodliviny z těla. Dále je důležitá také psychická pohoda. Nebojme se také vitaminových přípravků z lékárny, které ovšem doporučuji zkonzultovat s lékařem. Neměly by se brát po celý rok, ale jsou dobrým pomocníkem právě v době ohrožení.

Je tedy důležité v prevenci nemocí na podzim a v zimě dbát na přísun vitaminů, hlavně tedy v podobě ovoce a zeleniny. Jak by měla tedy vypadat zdravá svačina pro školáka?

V podstatě jste to už zmínil, že by tam vždy měla být zelenina či ovoce, dále chleby nebo raději celozrnné pečivo s čím, co má dítě rádo. Rozhodně by to neměly být sladkosti, jako tatranky, různé sušenky nebo chipsy, brambůrky a podobně.

Mluvila jste o snadném šíření infekce v kolektivech. Jak to tedy udělat s dětmi navštěvující mateřské nebo základní školy?

Do kolektivu, kde se infekce snadno šíří, děti samozřejmě musí a tam těžko mohou rodiče nějakou prevencí pomoci, ale dost bych se přimlouvala za to, když už je dítě nemocné, kašle, má velkou rýmu, a maminky s ním mohou zůstat alespoň pár dní doma, což se týká tedy především dětí z mateřských školek, aby jej do školky skutečně nedávaly. Jednak to dělají pro své děti, že si odpočinou a s tou nemocí se lépe poperou a jednak to dělají pro ty děti druhé, které se od nemocného nenakazí. Je to taková ta prevence přenosu infekcí. Což se bohužel tedy neděje.