Jaterní dieta

Jaterní dieta

Jaterních chorob je celá řada, a proto se mohou poněkud lišit i dietní zásady.Tato doporučení jsou vhodná pro většinu pacientů s chronickým onemocněním jater, ale je třeba je individuálně upravit při konzultaci s odborníkem na výživu v souladu s doporučením lékaře. Jaterní dieta (odkaz na www.abcdieta.cz) patří mezi diety šetřící a protože je obsahem živin i energetickou hodnotou plnohodnotná, může se podávat dlouhodobě. Poměr základních živin je blízký fyziologickému poměru a vychází ze současných trendů v racionální stravě.

Doporučené množství živin:

Množství jednotlivých živin může být odlišné v případě, že pacient potřebuje upravit hmotnost (nízká či vysoká hmotnost), nebo tehdy, když některá z živin je z nejrůznějších důvodů limitována.

Úprava potravin při jaterní dietě

Technologická úprava stravy je šetrná výběrem potravin i zpracováním. Vhodná tepelná úprava je vaření, dušení a pokud upravujeme pokrm pečením, volíme přípravu v alobalu, horkovzdušné troubě nebo v teflonové nádobě. Dbáme na to, abychom nepřepalovali tuk. Podléváme malým množství vody nebo netučného vývaru a máslo či olej přidáváme až ve finále úpravy. Pokrmy zahušťujeme nasucho opraženou moukou, ,,dietní jíškou" (mouku opražíme nasucho a přidáme tuk), rozmixovanou zeleninou, strouhaným bramborem, moukou rozšlehanou ve vodě či bramborovým škrobem. Připravená jídla musí mít měkkou konzistenci, aby byla lehce stravitelná. Jídlo dělíme do 5–6 denních dávek, jíme častěji a v menších objemech. Důležité je dodržování pitného režimu. Do jídelníčku nezařazujeme čerstvé, ještě teplé pečivo.

Výběr potravin při jaterní dietě

• Tuky: používáme máslo, rostlinné oleje (olivový, řepkový, slunečnicový) a kvalitní rostlinné margariny (Flora, Rama, Perla a podobně). Tuk do pokrmů přidáváme až na závěr technologické úpravy.
• Z masa auzenin vybíráme libová masa jatečních zvířat (hovězí, vepřové, telecí, mladé skopové), drůbež (kuře, krůta), ryby sladkovodní (kapr, pstruh), mořské (filé, pangasius, treska). Dále je vhodné maso z králíka, klokaní a pštrosí maso. Můžeme zařadit i sojové maso. Z uzenin je vhodná šunka, nejlépe krůtí, kuřecí, dětská a libová debrecínská pečeně. Občas můžeme zařadit dietní či drůbeží párek.
• Z mléčných výrobků je možné do jídelníčku zařadit všechny druhy s nižším obsahem tuku. Kefír, acidofilní mléko, jogurt (do 4 % tuku v sušině), krájené sýry typu Eidam s 30 % tuku v sušině, tvaroh a tavené sýry - Žervé, Lučina, Lipno a podobně.
• Zeleninu vybíráme mladou, nenadýmavou. Podáváme ji ve formě salátů (hlávkový, ledový, mrkvový, z čínského zelí...), upravujeme ji vařením či dušením (mrkev, celer, petržel, brokolici, malé množství hrášku, fazolek, kukuřice, cukety). Dále je vhodná mladá nedřevnatá brukev a rajčata. Používáme i rajčatový protlak a jemný kečup, červenou řepu a špenát. Zeleninu podáváme jako přílohu, zapékáme ji, zlepšujeme jí masové šťávy a omáčky.
• Ovoce musí být dobře vyzrálé. Vhodná jsou jablka, broskve, meruňky, banány, grepy, pomeranče a mandarinky, kiwi. Opatrnosti je třeba u jahod a dalšího ovoce se zrníčky, například u hroznového vína a melounu. Konzumujeme jen dužinu. V malém množství podáváme i švestky, třešně, višně. Dále do diety zařazujeme ovocné mošty, džusy ředěné vodou, ovocné pyré, rosoly, kompoty.
• Polévky připravujeme z netučného vývaru z masa a z povolené zeleniny. Jako zavářka jsou vhodné polévkové těstoviny, rýže, krupice, kapání, noky, strouhání, vaječná mlhovina, svítky, sedliny, brambory. Polévky zahušťujeme nasucho opraženou moukou, moukou rozmíchanou ve vodě či bešamelem.
• Vhodných omáček pro tuto dietu není mnoho. Jde o omáčku rajčatovou, masovou, dietní svíčkovou, citrónovou a koprovou. Platí zde stejná pravidla jako u jiných typů jídel této diety: mouku opéci na sucho či ji rozmíchat s vodou, tuk přidat až na závěr přípravy. Jako příloha se nejčastěji podávají brambory, bramborová kaše, těstoviny, rýže, noky, občas nekynutý knedlík.
• Vhodné moučníky a bezmasá jídla : nákypy, pudinky, obilninové kaše, žemlovky, těstoviny s tvarohem, sýrem, ovocné knedlíky z tvarohového či odpalovaného těsta. Základem moučníků je nejčastěji piškotové či odpalované těsto. Potíráme je džemem bez jadérek, pudinkovým krémem, šlehaným ochuceným tvarohem, bílkovou pěnou. Pečivo a chléb zařazujeme světlý. Je to chléb typu Šumava, světlý chléb toustový, běžné rohlíky a housky. Kořeníme zelenými natěmi – čerstvými i sušenými. Povolená je i sladká paprika a vývar z hub a cibule.
• Vhodné nápoje jsou stolní vody a minerální vody slabě mineralizující, ovocné šťávy a mošty, ředěné džusy, černý, zelený a bílý čaj, čaje bylinné (střídat druhy!), čaj šípkový, nízkostupňové pivo a instantní káva bez kofeinu.

Nevhodné potraviny při jaterní dietě

Alkohol! Všechna tučná masa, tučné a kyselé ryby, sardinky, očka, kaviár, pikantní konzervy a lahůdky, jitrnice a jelita, tlačenky, paštiky. Uzeniny a podobně – tučné a trvanlivé salámy, klobásy, škvarky, slanina. Mléko a mléčné výrobky – šlehačka, smetana, smetanové a pikantní sýry, sýry zrající a plísňové, smetanové krémy, smetanové jogurty, pomazánky s pepřem, chilli a podobně, jogurty s cereáliemi a nevhodným ovocem.

Nepoužíváme kapustu, zelí, cibuli, česnek, papriky, ředkvičky, okurky, zeleninu a houby naložené do octa a luštěniny. Nevhodné ovoce je rybíz, angrešt, maliny, ostružiny, borůvky a brusinky, datle, fíky, reveň. Nepodáváme čerstvé kynuté těsto, listové a linecké těsto, celozrnný chléb, chléb vícezrnný, s přídavkem česneku, se semínky, dalamánky, müsli. Pochutiny – worchester, maggi, sójová omáčka, ostré koření a kořenící směsi, majonézy, chipsy, solené pochoutky, instantní polévky a jídla. Nevhodná je černá káva, nápoje sycené CO2, ořechová jádra, mák, kroupy, otruby. Nemastíme sádlem.

I když ,,nevhodných" potravin je poměrně hodně, jídelní lístek pro tuto dietu může být při troše šikovnosti pestrý a lákavý a hlavně může poskytnout potřebné živiny a látky ochranné v potřebném množství.