Homocystein

Homocystein

Homocystein je aminokyselina s obsahem síry a vyskytuje se v buňkách a tělesných tekutinách živých organismů. Od většiny aminokyselin se liší tím, že není součástí bílkovinných molekul, a to znamená, že není přítomný v potravinách. Vzniká při metabolismu aminokyseliny methionin. Narušení metabolismu methioninu často vede k hromadění homocyteinu v krvi postiženého člověka. Pokud je hladina homocysteinu vysoká, narůstá riziko srdečně cévních a dalších chorob. Přispívá ke vzniku trombů a vysoká koncentrace homocysteinu se spojuje například s osteoporózou, cukrovkou, zvýšenou hladinou cholesterolu, demencí, migrénami, revmatismem, Alzheimerovou chorobou a dalšími. Zvýšená hladina znamená i snížení obranyschopnosti organismu vůči infekčním chorobám.

Homocystein a jeho hladiny

Změny v hladinách homocysteinu jsou dány také geneticky. Mutace ve specifických genech vedou k poruše metabolismu aminokyseliny methionin, a protože námi diskutovaný homocystein je právě produktem metabolismu methioninu, dochází i ke změnám v jeho koncentraci. Problémy s hladinou homocysteinu však mohou být dány i našimi stravovacími návyky. K jeho správnému metabolismu jsou totiž nutné vitaminy B6, B12 a kyselina listová. Kyselina listová, vitamín B6 a B12 totiž hladinu homocysteinu snižují.

Homocytein a nezdravé stravování

V posledních desetiletích došlo k výrazným změnám ve stravování člověka. Strava obsahuje daleko větší podíl živočišných bílkovin a spolu s nimi i významně vyšší množství živočišných tuků. Je nízká spotřeba celozrnných výrobků z obilovin, jíme málo luštěnin, zeleniny a ovoce. Potravinářský průmysl zaplavuje trh stále sladšími a tučnějšími pochoutkami, chléb a pečivo se vyrábí převážně z bílé mouky zbavené obilných slupek a vrstvy pod nimi. Z jídelních lístků restaurací a jídelen včetně školních vymizely pokrmy z ovesných vloček, pohanky, jáhel, krup. Vysoké procento obyvatelstva kouří, pije nadměrné množství zrnkové kávy a černého čaje i alkoholu, obecně všichni máme vysokou spotřebu kuchyňské soli a málo pohybu. Senioři mají často nízký příjem vitamínu B12, málokdo z nás denně zkonzumuje nejméně pět 100 g porcí zeleniny či ovoce.

Zdroje vitamínu B6

játra, hovězí a vepřové maso, maso mořských ryb, vejce, droždí, sojové boby, neloupaná rýže, ovesné vločky, ořechy, banány, avokádo, mrkev, kapusta, zelí, špenát.

Zdroje vitamínu B12

maso, vnitřnosti, mořské ryby a řasy, vejce, mléko, misu a další kvašené potraviny.

(misu je fermentovaná vyzrálá pasta výrazné chuti připravená ze sojových bobů, rýže, soli a pšeničné nebo ječné mouky. Obsahuje enzymy, esenciální oleje, vitamíny – včetně vitamínu B12 – a minerální látky. Používá se k ochucení polévek, omáček a pomazánek. Patří k nejčastějším dochucovadlům v Asii.)

Zdroje kyseliny listové

játra, žloutek, obilné klíčky, kvasnice, celozrnné obiloviny, listová zelenina, mrkev, dýně, mladý hrášek a cibulka, fazole, avokádo, meruňky.

Zdravá strava se zdroji vitamínů (především B6, B12 a kyseliny listové), minerálních látek, s dostatečným množstvím bílkovin, rostlinných tuků a vhodných sacharidů s obsahem vlákniny (obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce, celozrnné pečivo) a správným  pitným režimem pomáhá udržet normální hladinu homocysteinu a přispívá ke snížení hladiny celkového cholesterolu. Ke zdravému životnímu stylu patří také nekouřit, zvýšit pohybovou aktivitu, méně solit a nepřekračovat doporučenou bezpečnou denní dávku alkoholu (doporučená denní dávka: 20 g alkoholu, to je 60 ml whisky, nebo 2 dl vína, nebo 500 ml piva. Záleží na obsahu alkoholu v daném nápoji).