Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
MUDr. Svoboda o očkování proti chřipce
Chřipková sezóna, která tradičně probíhá od prosince do března se blíží a výzvy k očkování sílí. Má smysl se proti chřipce nechat očkovat? Zatímco v západní Evropě se nechává proti virům chřipky očkovat každoročně zhruba dvacet až třicet procent populace, u nás to bývá pět, maximálně osm procent lidí. Jak se letos rozhodnete vy? Pakliže nevíte, přinášíme vám rozhovor s praktickým lékařem MUDr. Janem Svobodou, se kterým jsem si povídali o výhodách a nevýhodách očkování proti chřipce. Jedno je v podstatě jisté, říká MUDr. Svoboda: „Tak jako každý rok vypukne někdy uprostřed zimy chřipková epidemie a podlehne jí jeden až dva tisíce lidí.“
Co je chřipka?
Chřipka je nakažlivá virová infekce postihující dýchací cesty, která každoročně způsobí onemocnění statisíců obyvatel. Šíří se kapénkovou infekcí. Ovšem je také možné se nakazit i z předmětů, které jsou potřísněny sekrety nemocného, jako například podáním ruky, z telefonního sluchátka, držadla v MHD či z použitých kapesníků a podobně, jelikož virus chřipky je schopen vydržet aktivní i nějakou dobu mimo organismus. Proto je důležité v období, kdy se chřipky a jiná respirační onemocnění nejvíce vyskytují, dbát na hygienu rukou.
Jak se chřipka projevuje? Slyšel jsem, že je velký rozdíl mezi chřipkou a nachlazením.
Ano, to jste slyšel správně. Mnozí lidé nesprávně označují každé kýchnutí, rýmu a kašel jako chřipku. Ale chřipka má své specifické příznaky. Začíná náhle, vysokou teplotou, často i přes 39°C, s zimnicí, bolestí svalů, kloubů a hlavy. Po několika hodinách se přidává suchý dráždivý kašel a pálení v krku. Narozdíl od jiných virových respiračních onemocnění, chřipku nedoprovází výrazná rýma a u dětí se může objevit i průjem či zvracení. Po několika dnech horečka klesá a postupně mizí i ostatní příznaky, nejdéle trvá kašel.
V posledních letech se pravidelně objevuje termín prasečí a ptačí chřipky. Mezi odborníky panují rozporuplné názory o jejich nebezpečnosti. Myslíte si, že se jedná spíše o farmaceutické lobby nebo vážný problém?
Do velké míry se jedná o vykonstruovaný problém, za kterým stojí farmaceutické lobby. Zisky plynoucí z nákupu očkovacích vakcín jsou velmi vysoké a obzvláště tehdy, kdy se kupují k plošnému pokrytí celých státních území. Pro mě bylo nepochopitelné, když se už po několika málo tisících případů ve dvacetimilionové oblasti Mexica City mluvilo o možné pandemii. Když se navíc později ukázalo, že z těch několika desítek mrtvých v Mexiku jen malá část zemřela opravdu na virus prasečí chřipky.
Údajně, hlavní obavy měla Světová zdravotnická organizace (WHO) z toho, že se virus bude roznášet letadly. Přeci jen žijeme v globalizovaném světě.
Dřív se tomu říkalo cestovní chřipka: lidi přiletěli zpátky z dovolené a cítili příznaky chřipky. Akorát se to tehdy přičítalo klimatizaci v letadle. Zajímavý je fakt, kdy několik vědců upozornilo na to, že WHO změnilo definici pojmu pandemie. Ještě v roce 2005 jste se na internetových stránkách WHO mohli dočíst, že pandemie je nemoc, která se rychle šíří do různých zemí, způsobuje těžké nemoci a často končí smrtí. Obě tyto podmínky – tedy vysoká morbidita, respektive chorobnost, a vysoká mortalita, respektive úmrtnost – byly posléze vyškrtnuty. A upravenou definici pandemie WHO potom členské státy zapracovávaly do svých pandemických plánů. Kdyby tato změkčená definice platila už dřív, musela by se pandemie vyhlašovat každý rok.
Dobře, zpět k běžné chřipce. Jak co nejrychleji poznat, jaký druh chřipky mám?
Toto může poznat pouze lékař ve virologické laboratoři na základě vyšetření výtěru z nosohltanu. Pro konkrétní postup léčby to nicméně nemá zásadní význam, důležitější je odlišit onemocnění chřipkou od jiných onemocnění dýchacích cest.
Lze se nějak proti chřipce účinně bránit?
Ano, doposud jako nejúčinnější zbraní proti chřipce se podle výsledků mnoha studií jeví očkování. Všeobecně se očkování proti chřipce doporučuje osobám, u kterých je žádoucí snížit pravděpodobnost chřipkové infekce a jejích závažných komplikací, jako osoby nad 65 let, osoby s onemocněním srdce, plic atd. Podstatou očkování je vytvoření protilátek proti chřipkovým antigenům, které jsou součástí očkovací vakcíny. Účinnost vakcíny pak závisí na tom, jakou bude mít antigenní podobnost kmen viru ve vakcíně s aktuálně cirkulujícími viry. Pokud antigenicita nesedí, nemusí vakcína zabránit vzniku onemocnění, ale sníží závažnost infekce a zmenší procento komplikací a úmrtí.
Kdy je tedy nejvhodnější doba pro očkování?
Nejvhodnější doba pro očkování proti chřipce je před začátkem chřipkové sezóny, která začíná mezi prosincem a březnem. Vakcíny pro daný rok se na trhu obvykle objevují v září. Ideálním termínem pro očkování je proto říjen a listopad. Důvodem je ochrana proti chřipce, která nastupuje cca 14 dní po vakcinaci a není tudíž dobré začít s očkováním těsně před vypuknutím nebo v začátcích chřipkové sezóny.
A je očkování proti chřipce hrazené zdravotními pojišťovnami, nebo je nutné, aby si člověk vakcínu zaplatil a popřípadě kolik?
Očkovaní hrazené od zdravotních pojišťoven mají pouze osoby nad 65 let a lidé, kteří mají například závažné chronické onemocnění srdce či dýchacích cest. Jinak si očkování hradíte sám a cena se pohybuje mezi 200 až 300 korunami.
Mohou se očkovat proti chřipce všichni?
Očkování nemohou podstoupit děti do 6 měsíců věku, dále těhotné ženy v prvním trimestru těhotenství, dále pacienti alergičtí na vaječnou bílkovinu, ovšem to neplatí pro vakcíny pěstované na tkáňových kulturách, pacienti alergičtí na antibiotikum Neomycin a pacienti, kteří prodělali syndrom Gullian-Barré. Dále je nutné, aby člověk netrpěl akutním horečnatým onemocněním, v těchto případech je nutné očkování odložit.
Koho, kdy a kde očkovat?* očkování proti chřipce není povinné, ale lékaři ho doporučují především zdravotně oslabeným lidem, což jsou zejména chronicky nemocní a senioři, pro které může mít chřipka fatální průběh, někteří lékaři doporučují i očkování dětí do pěti let* očkování se nehodí pro děti do půl roku, těhotné v prvním trimestru a pro lidi alergické na vaječnou bílkovinu (týká se pouze některých vakcín)* ideálně se očkuje v průběhu října nebo listopadu, možné to je i v počátcích epidemie, ale ochrana nastupuje až po dvou týdnech* očkovat se můžete nechat u svého lékaře, v očkovacích centrech nebo pobočkách zdravotních ústavů* vakcína chrání nejvýše jeden rok |
Jak dlouho mě očkování proti chřipce chrání?
Vy jako dospělý člověk, stejně jako děti nad 6 let věku, jste chráněn zhruba za 14 dní od podání první dávky vakcíny, a to 6 měsíců až 1 rok. Dětem od 6 měsíců do asi 6 let, které jsou očkovány proti chřipce poprvé, je nutné po 4 týdnech podat druhou dávku vakcíny. Poté je zapotřebí vakcinaci každý rok opakovat vzhledem k tomu, že se virus chřipky neustále mění.
Mohu se obávat nějakých nežádoucích účinků očkování?
Očkování proti chřipce je dlouhodobě považováno za jedno z nejbezpečnějších a nežádoucí účinky jsou poměrně vzácné. Pokud bych nějaké zmínil, jsou to zarudnutí a otok v místě vpichu, které zase zmizí. Můžete být unavený, mohou vás bolet svaly a klouby, můžete mít dokonce i teplotu, která však rychle sama odezní. Závažné bývají alergické reakce u pacientů trpících alergií na vaječnou bílkovinu, u vakcín připravovaných na kuřecích vejcích, a antibiotikum Neomycin. Takové reakce je nutné hlásit okamžitě lékaři. Ovšem zkušení zdravotní pracovníci v očkovacích centrech na tato rizika vždy upozorní a v případě alergií doporučí jinou vakcínu. Jinak se nemáte čeho obávat.
Jak můžu kromě očkování předejít těžkému průběhu chřipky? Pomůžou mi třeba vitamíny?
Pokud vynecháme očkování, je důležité dodržovat zásady zdravého životního stylu. V době chřipkové epidemie i mimo ní se doporučuje dostatečně pestrý jídelníček s velkým množstvím tekutin. Zapomínat se nesmí ani na přísun vlákniny. To znamená i v zimních měsících konzumovat alespoň půl kilogramu ovoce a zeleniny denně.
Diskuze