Transplantace jater

Transplantace jater

Játra jsou pro život zcela nezbytný orgán, jelikož jsou ústředním místem procesů látkové přeměny a jsou největší žlázou v našem těle. Kromě toho se významně podílejí na odstraňování pro tělo jedovatých a odpadních látek, vytvářejí důležité složky krve, slouží i jako zásobárna různých potřebných látek. K transplantaci jater  je tedy nutné přistoupit v situaci, kdy dojde k selhání jaterních funkcí, které již nelze uspokojivě upravit jiným způsobem léčby. Transplantace jater je tedy jednoznačně život zachraňující chirurgický zákrok.

Výběr pacienta k transplantaci jater

Transplantace jater patří mezi velice složité operace. První úspěšně provedená transplantace jater proběhla v USA v roce 1967. U nás byla poprvé provedena v Brně v roce 1983. I v dnešní době jsou však na tento zákrok zaměřená pouze dvě pracoviště v celé České republice, a to konkrétně právě brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie a pražský IKEM. Ne každý pacient se selhávajícími játry je však vhodný pro podstoupení této operace. K zařazení na transplantační listinu je potřeba splňovat určitá kritéria a naopak nesmí být přítomny kontraindikace. Kontraindikace znamená stav nemocného, který znemožňuje uskutečnění určitého léčebného zákroku. Mezi indikace k výkonu patří např. konečné stádium některých dlouhodobě probíhajících jaterních onemocnění závažně ovlivňujících jejich funkci, náhle vzniklé selhání na podkladě odumírání jaterních buněk, úrazy a nádory. Kontraindikací je poměrně velké množství, jmenujme tedy alespoň některé z nich:

• závažná srdeční onemocnění
• choroby postihující větší množství orgánů  
• nedávná komplikace způsobená zvýšenou srážlivostí krve
• sepse
• alkoholová či drogová závislost
• nespolupracující nemocný 

Postup transplantace jater

Játra k transplantaci se získávají od dárce, kterým je jedinec s prokázanou mozkovou smrtí. Dárce musí být shodný s příjemcem v hlavních krevních skupinách, tedy v systému A, B, 0. Také hmotnostní rozdíl těchto osob by neměl být větší než 1/5. V dnešní době se provádí transplantace ortotopická, při které jsou vyjmuta játra nemocného z břicha a jsou nahrazena orgánem od dárce. Ten je umístěn na stejné místo, na kterém se nacházela játra původní, a jsou na ně postupně napojeny všechny cévy a žlučovody, které byly z jater předchozích odpojeny. Pacient je během celé operace ve stavu narkózy. Průběh zákroku musí být poměrně rychlý, jelikož játra nemohou být mimo tělo déle než 6−9 hodin. Po operaci je pacient přesunut na jednotku intenzivní péče, kde je bedlivě sledován několik dnů. Pokud se neobjeví žádné závažnější potíže, je přeložen na klasické oddělení, kde obvykle stráví 3−4 týdny. I po propuštění z nemocnice je však pacient nucen velice pečlivě užívat předepsané léky, tzv. imunosupresiva. Ta mají za úkol potlačovat obranyschopnost těla, aby nedošlo k rozpoznání nového orgánu jakožto cizí tkáně. Tehdy by totiž došlo k jejich zničení buňkami imunitního systému, čemuž se říká rejekce štěpu.

Prognóza transplantace jater

Úspěšná transplantace jater má ve většině případů za následek významné zlepšení kvality života nemocného. Pro velké množství pacientů znamená šanci na dlouhodobé přežití. Problémem však zůstává znovuobjevování nemoci, kvůli které došlo k selhání jater, především virové hepatitidy C či nádorů tohoto orgánu. Nedostatečný je i počet vhodných dárců, což se lékaři snaží řešit objevováním nových metod, při nichž například získávají část orgánu od dárců živých.

Život po transplantaci jater 

Funkce jater nelze doposud nijak nahradit, proto je u některých vážných onemocnění jater nutná jejich transplantace. Pacient musí po transplantaci počítat rovněž s jistými omezeními. 

• Dietní režim po transplantaci jater je důležitý z toho hlediska, že po transplantaci jater se hmotnost většiny pacientů zvyšuje. Je to dáno především lepším zdravotním stavem po transplantaci, tudíž i zvýšenou chutí k jídlu. Rovněž některé léky zvyšují apetit a ukládání tuků. Doporučuje se proto zdravá a především pestrá strava s dostatkem ovoce a zeleniny.  Především v prvních týdnech po transplantaci je vhodné přijímat zvýšené množství bílkovin.  Rovněž vláknina by měla být každodenní součástí jídelníčku. Obezřetní bychom měli být se solením pokrmů, uzeninami či tučnými masy. 
• Pohybová aktivita je důležitá pro udržení kondice, psychické i fyzické pohody. Proto se po zhojení chirurgické rány doporučuje věnovat se sportu. Je ovšem vhodné poradit se o zátěži s lékařem.
• Ochrana proti infekci je velice důležitým bodem, na který by pacient po transplantaci neměl zapomínat. Je třeba mít na paměti, že užívání imunosupresiv snižuje funkci přirozeného obranného systému. Tudíž se zvyšuje náchylnost k infekcím. Proto se doporučuje očkování proti některým infekčním onemocněním, jako je žloutenka. Dále to je pravidelné mytí rukou, omezit styk s nemocnými lidmi a nenechat se očkovat živými očkovacími látkami.
• Sexuální život se po transplantaci jater vrací do normálu. Ženy mohou i otěhotnět. Je třeba nezapomínat, že obranyschopnost pacientů po transplantaci jater je snížená, a proto je možný snadný přenos infekcí slinami, či přenos sexuálních nemocí.