Vláknina

Vláknina

Vláknina je velice často skloňovaný pojem. Ze všech stran slyšíme, že bychom měli zvýšit příjem vlákniny (odkaz na www.vlaknina.cz) ve stravě. Pojďme se tedy podívat, co pojem vláknina vlastně znamená. Vláknina je látka, která z chemického hlediska obsahuje spoustu různých složek, my si však bohatě vystačíme s konstatováním, že vláknina je pro nás nestravitelná součást rostlinné potravy. Z hlediska způsobu, jakým se v našem těle zachová, rozlišujeme dva druhy vlákniny.

Prvním a patrně nejdůležitějším druhem vlákniny je vláknina rozpustná. Když se rozpustná vláknina dostane do žaludku, nasákne do sebe vodu a vytvoří hmotu připomínající gel. Díky této vlastnosti brání prostupu a vstřebávání některých látek do krve. Například tukům a cholesterolu, který se následně nevstřebán vyloučí z těla, pokud nedostane příležitost projít přes stěnu krevních cév. Tím vláknina pomáhá aktivně snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Dalším druhem vlákniny je vláknina nerozpustná. Tento druh vlákniny v žaludku žádný gel netvoří, naopak zůstává nezměněná. Sice nemá takový účinek na prevenci srdečně cévních chorob, zato na způsob drátěnky na nádobí ve své původní podobě projde trávicí trubicí. Tedy zlepšuje průchodnost stolice a má i neopomenutelnou funkci čističe střevní stěny, takže je vynikajícím pomocníkem v boji proti rakovině tlustého střeva a konečníku.

Vláknina a její příjem

Kolik vlákniny bychom měli denně sníst? Doporučované hodnoty jsou kolem 25 gramů vlákniny denně pro dospělého – toto množství obsahuje například 15 fíků nebo 2 šálky vařených fazolí. Většina lidí v České republice konzumuje nedostatečné množství vlákniny. Dost možná to je jedním z hlavních důvodů, proč ve výskytu rakoviny střeva a konečníku obsazuje Česká republika přední místa. Abychom se vyhnuli těmto problémům, je nutné zvýšit příjem vlákniny. Ideálně nahrazením některých méně vhodných potravin za jedny z následujících. Zdrojem rozpustné vlákniny jsou luštěniny (hrách, fazole, sója), ovoce (banány, jablka, citrusy nebo švestky), zelenina (mrkev, brokolice) a v neposlední řadě také obiloviny (ječmen, žito, oves). Nerozpustnou vlákninu najdeme například v celozrnném pečivu, pšenici, různých semínkách a oříšcích, ovoci a zelenině (fazole, rajčata atp.). Dobrým zdrojem vlákniny jsou také snídaňové cereálie, nejlépe nedoslazované, abychom si zvýšeným příjmem sacharidů nevyvolávali zase jiné zdravotní problémy. Co se týče poměrů jednotlivých druhů vlákniny, 50–75% příjmu by měla pokrývat vláknina nerozpustná (pokud chceme chodit pravidelně na toaletu). Chceme-li využívat vlákninu spíše k prevenci srdečních chorob, zvýšíme podíl rozpustné složky.

 Kdy přijímat vlákninu

Zajímavou věcí je, že podle provedených výzkumů není obecně až tak důležité celkové množství vlákniny dodané tělu za den, jako spíše, kdy je dodáme. Jak jsme si řekli, vláknina do určité míry brání tukům, aby se vstřebávaly do těla. Největší příjem vlákniny během dne by měl tedy odpovídat zároveň nejtučnějším jídlům. Většinou takovým jídlem bývá oběd. Je proto dobré například k bifteku zvolit jako přílohu vařené fazole, nebo po obědě sníst hrušku. Neznamená to však, že bychom mohli snížit doporučovaný příjem vlákniny, ale spíše se máme zamýšlet, kdy tuto vlákninu tělu dodat, aby byla co nejlépe využita.