Bolest na hrudi

Bolest na hrudi

Bolest na hrudi patří k poměrně častým příznakům, které mohou pacienta upozornit na široké spektrum nejrůznějších onemocnění. Některá z nich mohou být banální a je možné je poměrně jednoduše odstranit, existují však i choroby, které jsou velmi závažné a mohou pacienta dokonce ohrozit na životě. Je proto velmi důležité, aby pacient a jeho ošetřující lékař bolesti na hrudi nepodcenili, a aby se společně snažili v co nejkratším čase odstranit jejich příčinu.

Srdeční příčiny bolesti na hrudi

Pro odhalení příčiny bolesti na hrudi je v mnoha případech dostačující popis obtíží, který lékař od pacienta získá. Důležitý je přitom nejen charakter bolesti a její intenzita, ale také její případné šíření do dalších částí těla, tzv. vyzařování bolesti.

Angina Pectoris

Bolest při angině pectoris vzniká nedostatečným zásobením srdečního svalu kyslíkem kvůli zúžení přívodné tepny. Touto zúženou tepnou se pracovní svalovině srdeční stěny nedostává dostatek kyslíku pro její fungování, a proto vzniká typická svíravá bolest v oblasti hrudní kosti. Nejčastěji se anginózní bolesti objevují během fyzické námahy, protože právě při ní jsou nároky srdce na spotřebu kyslíku nejvyšší. Bolest se obvykle šíří do krku nebo do levé horní končetiny a ustává po několika minutách. Odeznění bolesti lze urychlit podáním nitroglycerinu, nejčastěji ve speciálních tabletách, které se podávají pod jazyk.

Infarkt myokardu

Podobná bolest vzniká také při infarktu myokardu neboli srdce, ten se však od anginy pectoris liší v tom, že tepna přivadějící kyslík do srdeční svaloviny, je náhle ucpána a průtok v ní se zcela zastaví. Kvůli nedostatku kyslíku pak dochází k odúmrtí části svaloviny, což je spojeno se silnou pálivou bolestí se stejnou propagací jako u anginy pectoris a může být spojena s nevolností nebo zvracením. Narozdíl od anginózní bolesti, nevymizí v klidu ani po podání nitroglycerinu a je nutný okamžitý lékařský zásah.

Mimosrdeční příčiny bolesti na hrudi 

Z dalších příčin bolesti na hrudi, je velmi nebezpečná tzv. plicní embolie. V žíle dolní končetiny se za určitých okolností vytváří drobné nebo i větší krevní sraženiny, které jsou krevním proudem unášeny do oběhu a mohou se dostat až do plicního řečiště, kde ucpou drobnější plicní cévy. Tím dojde ke zmenšení prokrvené části plic a objevují se dýchací potíže, které jsou zpravidla doprovázeny náhlou bolestí na hrudi. Pokud je sraženina příliš velká a dojde k ucpání velmi významné plicní cévy, může dokonce nastat náhlá smrt. Náhle vzniklá a velmi intenzivní bolest, která připomíná bolest při infarktu myokardu, vzniká při tzv. disekci aorty. Při ní se vlivem rychlého proudu krve roztrhne stěna aorty a krev proniká do vzniklé trhliny. Zcela odlišnou příčinou bolestí na hrudi může být také pálení žáhy, které je způsobené zpětným tokem žaludeční šťávy ze žaludku do jícnu. Důvodem této poruchy bývá nedostatečné sevření dolního jícnového svěrače. Z dalších příčin lze uvést záněty plic, dýchacích cest, osrdečníku nebo pohrudnice. U těchto bolestí se zároveň vyskytují i další nepříjemné projevy, jako je kašel nebo horečka. V některých případech se také na hrudník mohou přenášet bolesti od páteře nebo z oblasti břicha, např. při akutním zánětu slinivky břišní, žlučníkové kolice, apod.

Diagnostika bolesti na hrudi

Bolest je velmi důležitým příznakem, který nás může upozornit na mnohá nebezpečná onemocnění, a je proto na místě věnovat jí dostatečnou pozornost. V lékařské praxi se většinou bolesti hrudníku rozdělují na bolesti způsobené onemocněním srdce (kardiální) a na bolesti vzniklé z ostatních příčin (extrakardiální). V některých případech však není odhalení příčiny pacientových obtíží vůbec snadné a pouze při kvalitní spolupráci lékaře a pacienta je možné nejen stanovit správnou diagnózu, ale také zahájit účinnou léčbu.
V prvé řadě je důležité charakter bolesti na hrudi upřesnit pečlivou anamnézou. Tu je nutné doplnit základním vyšetřením je pak EKG neboli elektrokardiografie. Dále k vyšetřením patří zátěžová elektrokardiografie, která může přinést informace ohledně cévního původu bolesti a echokardiografie. Dalším základním vyšetřením je rentgenové vyšetření srdce a plic. Vyšetření může upozornit na onemocnění aorty, dýchacích cest a jícnu. Dále se provádí rentgenové vyšetření skeletu, pro vyloučení možné příčiny bolesti na hrudi v pohybovém aparátu. V některých případech se zhotovuje také CT vyšetření. Při podezření na onemocnění jícnu a žaludku se provádí ezofagoskopie a gastroskopie. Neodmyslitelnou součástí diagnostiky bolesti na hrudi je i laboratorní vyšetření

Léčba bolesti na hrudi

Léčba bolesti na hrudi se odvíjí od vyvolávající příčiny. Jedině návštěva lékaře, podstoupení potřebných vyšetření a včasná cílená léčba zvyšuje šance na uzdravení.