Dieta při Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě

Dieta při Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida jsou záněty trávicí trubice neznámé příčiny. Crohnova choroba je idiopatický střevní zánět, který může postihnout kteroukoliv část trávicí trubice, od jícnu až po konečník. Nejčastěji je postiženo tenké střevo, tlusté střevo nebo konečník. Zánět postihuje střevo vždy v určitém úseku a zánět proniká do hloubky. Ulcerózní kolitida je idiopatický střevní zánět, který postihuje vždy konečník a větší či menší část tlustého střeva. Zánět většinou probíhá pouze ve střevní sliznici bez postižení hlubších částí střevní stěny. Příčiny idiopatických zánětů neznáme. Vyšší riziko vzniku choroby je u obyvatel velkých měst, u příbuzných pacientů s těmito onemocněními a riziko snad zvyšují i infekční onemocnění. U Crohnovy choroby se jako rizikové považuje i kouření. Závažnou komplikací je krvácení (častěji u ulcerózní kolitidy), jizvení, zúžení střevního průsvitu až k neprůchodnost střeva, abscesy (dutiny vyplněné hnisem – u Crohnovy choroby), píštěle (spojka mezi střevními kličkami, mezi střevními kličkami a orgány). Prvními projevy crohnovy choroby jsou obvykle bolesti břicha, průjmy a ztráta hmotnosti. U ulcerózní kolitidy to jsou průjmy s hlenem a příměsí krve.

Léčba Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy – souvislost s výživou

Léčba idiopatických zánětů se liší podle aktivity onemocnění. Jiná je při akutním vzplanutí choroby, jiná v klidové fázi. Vždy se jedná o léčbu medikamentózní, případně chirurgickou a v každém případě je důležitá výživa. Výživa je jediným zdrojem energie pro živý organismus. Výživa s optimálním množstvím všech živin, vitamínů, a minerálních látek, tekutin a látek ochranných je podmínkou udržení zdraví člověka a v nemoci její význam dramatiky vzrůstá. Dobrý stav výživy celkový průběh nemoci zlepšuje. Při těžkém průběhu onemocnění je často třeba zajišťovat výživu parenterální či enterální výživou. (parenterální – výživa aplikovaná přímo do žilního systému, enterální – výživa sondou, nebo popíjení přípravků tekuté výživy – sipping). Po zlepšení stavu se postupně přechází na výživu podávanou perorálně (ústy). U nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou dochází často vlivem zánětlivých změn na sliznici, resekcemi střeva či dlouhodobých průjmů ke ztrátám živin (především bílkovin), vitamínů, minerálních látek a stopových prvků. Rovněž je změněna a oslabena střevní mikroflóra a dochází i ke ztrátám tekutin.

Dieta při Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě – obecné zásady

Dietní opatření znamenají podávat stravu s potřebným množství živin a dalších důležitých nutrientů v dobře stravitelné a mechanicky přizpůsobené formě. Je třeba podpořit střevní mikroflóru a zajistit dostatek tekutin. 

U pacientů s Crohnovou chorobou často dochází k zúžení střeva. V tom případě je na místě potrava bez nestravitelné vlákniny (hrubé, nerozpustné), tak zvaná dieta bezezbytková. Pokud je příjem potravy nedostatečný, je nutné ho doplnit výživou enterální (sippingem, sondou), při těžkém průběhu onemocnění výživou parenterální (přímo do žilního systému). V klidovém období je dobré zvýšit množství rozpustné vlákniny ve stravě a dietní opatření jsou méně striktní. Důležitý je dostatečný příjem vhodných tekutin (čaje, obilná káva, stolní vody bez CO2, ředěné džusy, ovocné a zeleninové šťávy, slabě mineralizující minerálky) a rozdělení stravy na 5–6 menších porcí denně.

U pacientů s ulcerózní kolitidou v akutním stádiu se podává dieta bezezbytková a výživa se podle potřeby doplňuje enterální či parenterální výživou, v klidovém období se v potravě zvyšuje množství rozpustné vlákniny. Vždy se dbá na dostatečný pitný režim a strava se podává 5–6x denně v menších porcích. 

Dieta při Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě – akutní stádium

Dieta v akutním stádiu (u obou onemocnění) znamená stravu mechanicky i chemicky nedráždivou. Maso, brambory, těstoviny, vybraná zelenina i ovoce musí být tepelně zpracované, mleté nebo mixované. Znamená to podávání mletého masa či jako haše, brambory jako kaši. Zelenina (především mrkev) se připravuje vařením či dušením do měkka a opět je nejlepší ji pomlít nebo rozmixovat. Z ovoce jsou vhodné zralé měkké banány a jablečné pyré. Další přílohy – vedle bramborové kaše – jsou vařené drobnější těstoviny, rýže (jasmínová), krupicové noky, jemný knedlík (s omáčkou) a podobně. Polévky podáváme šlemové (rýžová, krupicová, mrkvová) nebo vývary z libového masa s těstovinami, vaječnou sedlinou, vejcem a krupicí a podobně. Na snídaně či studené večeře zařazujeme bílé pečivo, dětské piškoty, dietně upravený tvaroh, jogurty, čerstvé sýry bez koření, dušenou mletou šunku. Jídelníček můžeme zpestřit sladkými pokrmy typu mléčné kaše, měkké nákypy z tvarohu, těstovin, rýže a podobně. Koření se jen zeleným kořením (petrželová nať, pažitka, kopr), mletým kmínem, citrónem. Dieta obsahuje malé množství rozpustné vlákniny.

Dieta při Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě – klidové období

Dieta v klidovém období onemocnění vychází z potravin již pacientem vyzkoušených, je individuální. Doporučuje se zvýšit množství bílkovin, vápníku, železa a vitamínů, především skupiny B a C. Tekutiny se přijímají odděleně od tuhé stravy. Obecně strava má být lehce stravitelná, bez dráždivých potravin (uleželé sýry, tučné kořeněné salámy...) a dráždivého koření (chilli, pálivá paprika, různé omáčky připravené z ryb...), nedoporučuje se nadýmavá zelenina (cibule, česnek, kapusta, zelí), luštěniny a potraviny příliš tučné (husa, kachna, bůček) a příprava jídel smažením. Zařazením běžné zeleniny a ovoce je zajištěn příjem rozpustné vlákniny. Snášenlivost, a proto i výběr potravin u těchto pacientů je individuální. Neexistuje výběr potravin a pokrmů, které mají vliv na recidivu onemocnění.

Dieta při Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě – konkrétní dietní opatření

Zdroje plnohodnotných bílkovin: maso, drůbež, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky.
Zdroje vápníku: mléko a mléčné výrobky, vaječný žloutek, obiloviny a některé minerální vody. Využitelnost vápníku je nejvyšší u mléka a mléčných výrobků. V případě nesnášenlivosti mléka je třeba zajistit příjem vápníku z jiných zdrojů, například ze zelených natí, mladých fazolek, v klidovém období z ovesných vloček a podobně. Železo je obsaženo v mase (především v hovězím), játrech, vejcích, tmavě zelené zelenině. Zdrojem vitamínu C je ovoce, zelenina, ovocné a zeleninové šťávy, džusy a brambory.Vitamíny skupiny B najdeme především v obilovinách, bramborách, ale i v mléčných výrobcích (B2, B12), játrech a mase  (B1, B2, B 12).Vláknina má především ochrannou funkci, její energetický přínos je zanedbatelný. Působí v prevenci řady neinfekčních onemocnění hromadného výskytu (onemocnění srdce a cév, rakoviny tlustého střeva, zácpy, cukrovky, obezity ale i Crohnovy choroby a podobně). Dále zvětšuje objem stolice, zrychluje její pasáž, a tím snižuje vstřebávání cholesterolu a tuků. Je zdrojem živin bakterií tlustého střeva a vytváří vhodné prostředí pro jejich růst. U Crohnovy choroby a ulcerozní kolitidy bývá střevní mikroflóra změněna a oslabena, a proto se doporučuje ji podpořit, ovlivnit a vedle léků a potravinových doplňků je to právě vláknina z vhodného ovoce, zeleniny a obilovin.