Záchvaty vzteku u dětí

Záchvaty vzteku u dětí

Záchvaty vzteku, které se projevují pláčem, křikem, bušením hlavou, zadržováním dechu, rozbíjením předmětů, skákáním nahoru a dolů, začínají mezi 1. a 2. rokem. Tyto projevy frustrace a hněvu odhalují vnitřní boj batolete o samostatnost a jsou normální součástí jeho vývoje. Většina batolat dostává záchvaty vzteku v přítomnosti svých rodičů nebo jiných pečovatelů, jejichž pravidla a hranice tím zkoušejí. Těmito protesty proti pravidlům a omezením se batolata učí prosazovat se. Chtějí být samostatná a mít možnost vlastního výběru. Často jsou frustrována tím, že se jim zdá, jako kdyby rodiče a ostatní dospělí nechápali jejich pocity nebo potřeby. Zlobí se, když nemohou jít vlastní cestou nebo když je jim v něčem bráněno. K záchvatu vzteku může vést pouhý hlad, únava nebo pocit nepohodlí.

Vyvarujte se pro děti frustrujících situací

Řadě problémů můžete předejít tím, že budete sledovat náladu dítěte nebo pozorovat jiné známky, jako jsou ospalost nebo hlad, které záchvatům vzteku předcházejí. Nemůžete jim vždy zabránit, ale můžete snížit jejich frekvenci tím, že dítěti určíte priority a stanovíte rozumná omezení. Například se snažte vyvarovat situací, které by mohly dítě frustrovat, jako jsou dlouhé výlety nebo návštěvy, při kterých musí být dítě potichu nebo si nemůže hrát. Dejte dítěti vydatnou svačinu, jestliže má být oběd pozdě. Snažte se načasovat rušné nebo stresující činnosti nebo vycházky na dobu, kdy bude dítě odpočinuté. Je-li dítě z nějaké činnosti rozmrzelé nebo frustrované, odveďte jeho pozornost k činnosti jiné.

Snižte napětí odvedením pozornosti

Během záchvatu děti reagují různě na různé přístupy, proto je třeba, abyste zjistili, co nejlépe platí na vaše dítě. Obecně je důležité, abyste reagovali klidně (rozzlobená reakce chování ještě zhorší) a nesnažili se dítě nějakým způsobem uplácet, aby přestalo (bude pak očekávat odměnu za každý záchvat). Pokuste se snížit napětí, abyste dítě i vy dostali situaci pod kontrolu. Některé děti se zklidní, když je zdvihnete, pochováte, pohoupete nebo poplácáte. Na jiné zase platí, když je odvedete na bezpečné místo a necháte je, aby se se svým vztekem vypořádaly samy. Pokuste se upoutat dítě něčím jiným, nějakou novou činností, hračkou nebo se ho snažte rozveselit (grimasou nebo vyprávěním něčeho, čemu se dítě obvykle směje).

Co dělat v případě, že to nepomáhá?

Jestliže to nezabere, nepokračujte; nechtě dítě být. Pokud nehrozí, že ublíží sobě nebo jiným nebo nevzteká-li se na nějakém veřejném místě, snažte se jeho chování ignorovat. V uvedených případech odveďte dítě na nějaké klidné místo v ústraní, aby se uklidnilo. Některé děti, když se přestanou ovládat, potřebují pomoc dospělého, aby se daly zase dohromady.

Dotazy rodičů

Co mám dělat, když mě dítě kouše a bije?

Především mu neoplácejte kousnutím nebo bitím! Někteří rodiče se mylně domnívají, že když to dítěti oplatí, nebude to dělat. Ve skutečnosti je opak pravdou - pro dítě je to zpráva, že ubližování druhému je přijatelné chování. Účinné jsou na takové chování oddechové časy. A protože kousání a bití jsou nástroje k upoutání pozornosti, když se dítě uklidní, vysvětlete mu, že existují přijatelnější způsoby, jak může upoutat vaši pozornost.

Jak mám své batole přimět k tomu, aby se dělilo s druhými dětmi?

Většina batolat považuje sdílení věcí za něco zvláštního. Naučí se to chápat, až budou trochu starší. Když si vaše dítě hraje s jinými dětmi, ukliďte všechny jeho oblíbené hračky. Nenuťte ho, aby se v tomto věku o ně s někým dělilo, ale postupně mu ukazujte, jak proces funguje, a chvalte ho za dobré chování.