Antivirotika

Antivirotika

Antivirotika neboli léky proti virům jsou dnes běžně používané přípravky k léčbě mnoha rozlišných chorob. Podstata fungování virů byla objevena až v 80. letech 20. století, kdy se vědcům podařilo rozkrýt životní cyklus virů, což umožnilo nastínit způsoby, jakými by bylo možné virovou infekci zastavit a léčit.

Virus

Virus je velmi malá částice, přibližně 1000x menší než bakterie, nacházející se na pomezí mezi živým a neživým. Virus není schopen dělení, růstu či výroby látek nezbytných pro život, jako například energie či vlastních bílkovin. Pro své přežití virus zneužívá buňky, které infikuje a následně použije jejich struktury pro tvorbu bílkovin či rozmnožování. Infikovaná buňka častokrát není schopna vykonávat běžné funkce a umírá. To vede k rozpadu buňky, které v tu chvíli je plna pomnožených virů, které se dostávají do okolí a infikují další buňky.

Rakovina děložního čípku

Virů existuje celá řada, dle posledního sčítání až 2000 druhů, proto jsme Vám popsali pouze nejčastější životní cyklus viru. Některé viry totiž buňku nezabíjejí, pouze ovlivňují její normální funkce. Například lidský papilomavirus způsobuje nekontrolované dělení, tedy množení buněk což vede ke vzniku nádoru. V případě papilomaviru k rakovině děložního čípku.

Opar rtu

Častým virovým onemocněním je opar rtu, který je způsoben jedním z herpetických virů. Po infekci HSV neboli herpes simplex virem zůstáváte doživotně nakaženi. Tento virus po proniknutí do lidského organismu putuje podél nervových vláken do nervových uzlíků podél páteře a v mozku. Zde přetrvává do doby, než je organismus oslaben. Poté se aktivuje a způsobuje bolestivé puchýřky.

Léčba antivirotiky

Virové infekce jsou velmi časté a mnoho lidí postihuje několikrát do roka. Za zmínku stojí opakované infekce horních cest dýchacích, jako rýma či chřipka. Většina virových infekcí je léčena bez podání antivirotik, platí zde staré známé pravidlo, že rýma léčená lékařem trvá 7 dní a neléčená týden. Antivirotika používáme u opakovaných, závažných nebo život ohrožujících nemocí a rizikových pacientů.

• Osoby po transplantaci orgánu, kdy je podávána imunosupresivní léčba, která má za úkol oslabit imunitní systém postiženého.
• Osoby infikované virem HIV nebo nemocní s AIDS jsou na antiviroticích, jelikož virus napadá buňky imunitního systému
• Osoby nakažené vysoce nebezpečným virem jako např. horečka Lassa

Dnes jsou nejčastěji antivirotika používána k léčbě AIDS, kdy neumíme syndrom vyléčit, ale oddálíme jeho propuknutí a zpomalíme jeho průběh. Dále často používáme antivirotika k léčbě herpetických infekcí, kam spadá celá řada chorob od oparu rtu a genitálu, přes pásový opar po mononukleózu. Žloutenka typu B a C, což je virový zánět jater nebo chřipka jsou také léčeny antivirotiky.

Antivirotika při herpetických infekcích

Acyklovir je nejpoužívanějším antivirotikem, kterým léčíme především opar rtu (Zovirax), genitálu či pásový opar. Acyklovir je volně prodejný lék, nejčastěji ve formě masti k místní léčbě oparu na rtu.

Ganciklovir používáme při léčbě cytomegalovirových infekcí (CMV), které vyvolávají v menším počtu mononukleózu a postihují především osoby s oslabenou imunitou

Idoxuridin používáme při postižení rohovky oka herpes simplex virem. Jedná se o komplikaci běžného oparu rtu, které může pacienta připravit o zrak.

Ribavirin k léčbě vážného virového onemocnění horečky Lassa

Antivirotika při chřipce

Zanamivir se používá u pacientů s výrazně oslabenou imunitou pro léčbu chřipky A i B.

Amantidin potlačuje množení virů a někdy bývá používán i k prevenci chřipky A.

Antivirotika při AIDS

Existuje celá řada antivirotik zidovudin, abacavir, lamivudine, didanosine, zalcitabine, stavudin, nevirapine, efavirenz, nelfinavir, indinavir nebo saquinavir.

Očkování proti virovým infekcím

Antivirotika jsou léky, které pomáhají v boji s nemocí, především tím, že potlačují její množení a projevy v organismu. Dochází ke zpomalení životního cyklu viru a oddálení možného vzniku onemocnění. Stále však zůstává pravdou, že nejlepší prevencí virových infekcí je prevence podpořená očkováním. Pokud očkovací vakcína existuje. V České republice je povinné očkování proti infekcím virového původu, jako jsou virová hepatitida B, dětská obrna, spalničky, příušnice, zarděnky. Kromě povinného očkování jsou k dispozici i další očkovací látky zabraňujícím virovým infekcím - jmenujme alespoň očkování proti viru HPV, který může způsobit rakovinu děložního čípku.