EKG a ECHO

EKG a ECHO

Výskyt onemocnění oběhové soustavy, jejíž nedílnou součástí je i srdce, bohužel v posledních letech nezadržitelně stoupá. Důvodem nárůstu těchto potíží je především vysoký krevní tlak, nezdravý životní styl, kouření, nekvalitní strava a nedostatek tělesného pohybu. Všechny tyto faktory významně přispívají především k výskytu aterosklerózy, tedy kornatění tepen, která má významný podíl na nemocnosti i úmrtnosti. Právě choroby kardiovaskulární soustavy jsou hlavní příčinou smrti ve vyspělých zemích, celosvětově na ně umírá kolem 18 milionů lidí ročně.

Elektrokardiografie

EKG neboli elektrokardiografie je zcela zásadním vyšetřením v diagnostice srdečních chorob. Hlavní výhodou je především jeho dobrá dostupnost, rychlost a způsob měření, který pacienta nezatěžuje. Vyšetřovaný leží na zádech a k jeho tělu se připevní 10 elektrod – 1 na každou končetinu a 6 zepředu na hrudník. Tyto elektrody pak na kůži detekují změny elektrických potenciálů, které vznikají při práci srdečního svalu. Ty je samozřejmě nutné mnohonásobně zesílit, aby bylo měření dobře hodnotitelné. Výsledkem vyšetření je pak elektrokardiogram, což je křivka skládající se z hrotů a vln, jejíž průběh odpovídá aktivitě srdce v čase. Díky rozmístění elektrod, získáváme hodnoty z různých srdečních částí, a tak můžeme na získané křivce určit i umístění případných změn. Přestože má být EKG součástí každého běžného interního vyšetření, provádí se především v určitých případech, jako jsou např. podezření na srdeční infarkt, bolest na hrudi při námaze, nepravidelná srdeční akce, kolaps a další. Ve speciálních případech může být použito i 24hodinové EKG, které má pacient na těle upevněné celý den. Pak je možné pozorovat případné změny během různých denních situací.

Echokardiografie

ECHO neboli echokardiografie je také velice důležité vyšetření vzhledu a funkce srdce, které obvykle následuje po podezřelém nálezu na EKG. Tato metoda využívá ultrazvuku, což je vlnění odrážející se na rozhraní různých tkání a umožňující tak jejich zobrazení. ECHO je možné provádět buď z povrchu hrudníku, nebo zavedením přístroje do jícnu, kdy je pak obraz ještě zřetelnější. Při tomto vyšetření můžeme dobře hodnotit velikost jednotlivých srdečních oddílů, tloušťku jejich stěn nebo funkci chlopní. Můžeme sledovat srdeční stahy, pohyblivost jednotlivých částí, směr a sílu krevního proudu apod. Stejně jako u EKG se pacient položí na záda, a aby mohly ultrazvukové vlny lépe procházet, aplikuje se na hruď vodivý gel. Celé vyšetření je o něco delší než EKG, ale obvykle nezabere více než 10 minut. Hůře vyšetřitelní mohou být především obézní pacienti. Obě metody pak můžeme provádět také během zátěže, kdy se mohou odkrýt i potíže, které nebyly za normálního stavu zjištěny. Zátěž může být buď fyzická, nebo navozená určitými léky.

Indikace EKG a ECHO

Indikace znamená soubor okolností, které vedou k použití některé diagnostické či léčebné metody. EKG se užívá v případě diagnostiky akutně či chronicky chronicky probíhajících bolestí na hrudi nebo palpitací, tedy bušení srdce. ECHO se užívá u podezření na chlopenní vady, infekční endokarditidu, vrozené srdeční vady, srdeční arytmie, aneuryzma aorty nebo kardiomyopatie.

EKG a ECHO a další léčba

Existuje samozřejmě mnoho dalších vyšetřovacích metod, které jsou v kardiologii hojně využívány. Díky kvalitní diagnostice je značně usnadněna i následná léčba, která však ne vždy dokáže zjištěné potíže zcela odstranit. Mnohdy jde spíše o zmírňování příznaků a především pak o předcházení život ohrožujícím stavům. K tomu je však zcela nezbytná pečlivá spolupráce pacienta. Při důsledném dodržování lékařských doporučení může být kvalita života s onemocněním srdce stále vysoká.