Laboratorní vyšetření moči

Laboratorní vyšetření moči

Moč vzniká filtrací krve v ledvinách. Základní stavební jednotku ledvin tvoří cévní klubíčko (glomerulus), skrze který se filtruje krev do složitého systému kanálků, které se nakonec spojí do močovodu vedoucího do močového měchýře. Močí jsou z těla odstraňovány látky nepotřebné, nadbytečné nebo látky, které mají na lidský organismus toxický vliv. Vyšetření složení moče, její množství, barva a zápach se stávají cennými a relativně snadno zjistitelnými informacemi, které mohou odhalit velké množství poruch a nemocí. Vyšetření moči má samozřejmě několik úrovní, od nejjednodušších, které zvládne ve své ordinaci i obvodní lékař, až po ty nejsložitější, které vyžadují specializované laboratoře.

Laboratorní vyšetření moči a testovací papírky

Orientačním a jednoduchým vyšetřením je použití indikátorových papírků. Takový papírek je na jednom konci natřený chemickou látkou, která (v závislosti na druhu testu) mění barvu v přítomnosti cukru, bílkovin, bilirubinu, ketolátek nebo hemoglobinu. Cukr v moči je znakem vysokých hladin cukru v krvi a je impulzem k vyšetření cukru v krvi, zda se nejedná o cukrovku. Bílkovina se v moči nachází při poruchách ledvinných funkcí, při zánětech nebo při krvácení do vývodných cest močových. Bilirubin je barvivo vzniklé po rozpadu červených krvinek. V moči ve zvýšeném množství svědčí o nemožnosti odstraňovat bilirubin žlučí, nejčastěji při obstrukci (ucpání) žlučovodů. Ketolátky jsou skupina látek, které tělo tvoří, pokud hladoví, nebo má nedostatek inzulinu. Typicky se tedy ketolátky nachází u alkoholiků, cukrovkám s diabetus mellitus 1. typu. Indikační papírky jsou také schopné určit pH krve. Princip si mnozí z vás vybaví ze základní školy, kde se používaly lakmusové papírky. Papírek změní barvu a podle barevné stupnice se vyčte odpovídající pH. Normální pH moči je 5-6. Změny pH jsou znakem infekcí a jsou rizikovým faktorem vzniku ledvinných kamenů.

Sofistikovaná vyšetření moči

Složitější a zároveň mnohonásobně přesnější testy již vyžadují laboratoř. V laboratořích jsou laboranti schopni určit téměř jakoukoliv látku, která se v moči může nacházet a určit i její množství. Lze určit i množství jednotlivých iontů, jako je sodík, draslík a chlór a podle tohoto množství potom posuzovat funkce ledvin. Další kapitolou je mikrobiologické vyšetření moči. Lékař hledá v moči bakterie. Pro vyšetření je důležité odebrat až stření proud moči. To znamená nejdříve trochu moče nechat proudit do mísy, s prvním proudem se odplaví mrtvé buňky výstelky a fyziologické bakterie z ústí močové trubice. Střední proud zachytíme do zvláštní zkumavky. Důležité je správné skladování a transport vzorku do mikrobiologické laboratoře, kde vzorek posoudí a podají zprávu. Ne vždy musí nutně přítomnost bakterií moči vypovídat o infekci. Vzorek moči lze odebrat i cévkováním (hadička se zavede do močového měchýře skrze močovou trubici) nebo vpichem jehlou do močového měchýře skrze kůži (vzácně). Vyšetřuje se též sediment, moč se vloží do odstředivky (oddělí se těžké a lehké molekuly) a pak se sediment pozoruje pod mikroskopem. Odhalit můžeme válce s červenými i bílými krvinkami, bakteriemi, buňkami výstelky močových cest.

Laboratorní vyšetření moči a sběr moči

Vyšetření moči patří mezi nejzákladnější a relativně jednoduchým vyšetřením, které však naprosto přesně odráží stav a kondici celého systému. V některých případech stačí jako vzorek jednorázový odběr středního proudu moči, někdy se sbírá moč v určitém časovém intervalu, například za 24 hodin. Z množství moči za tuto dobu se odebere menší vzorek, ze kterého se zjišťuje koncentrace dané látky. Potom říkáme, že pacient vymočil 3g bílkovin za den a podobně.

Přehled některých složek moči: