Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Léčba bronchitidy
Léčba bronchitidy, laicky zánětu průdušek je závislá na typu bronchitidy, zda-li je akutní či chronická. Akutní bronchitida postihuje především malé děti a dorostence a je léčena především symptomaticky, tedy tlumením příznaků. Chronická bronchitida naopak postihuje hlavně dospělou část populace a vyžaduje dlouhodobější a komplexnější terapii.
Léčba bronchitidy
Bronchitida neboli zánět průdušek, představuje hojně se vyskytující onemocnění, jehož jednotlivé formy se značně liší. Dělí se na akutní a chronickou. Akutní bronchitida, častá zejména u pacientů dětského věku, zpravidla poměrně rychle odezní bez vzniku vážnějších komplikací. Oproti tomu chronická bronchitida mívá často závažné následky, k nimž patří například rozvoj chronické obstrukční plicní nemoci a komplikací s ní spojených. Vyskytuje se převážně u lidí nad 40 let. Léčba obou forem se vzhledem k tomu, že mají odlišné původce a průběh, značně liší.
Akutní bronchitida
Akutní bronchitida je infekce způsobená zejména viry, méně bakteriemi a vyskytuje se hlavně u dětí. Začíná jako nachlazení se škrábáním v krku. Posléze se přidává kašel, který je zpočátku suchý a dráždivý, a pak se mění na vlhký s tvorbou hlenu. Tělesná teplota může být jen lehce zvýšená.
Léčba akutní bronchitidy
Akutní bronchitida v naprosté většině není nebezpečná a léčba je v podstatě jednoduchá. Zásadní je klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin a vitamínů. Z léku se užívají přípravky, které tlumí suchý kašel, například Stoptussin. Důležité je jejich podávání, jenom pokud je kašel suchý. Jakmile se začne tvořit hlen a pacient ho vykašlává, tlumící léky se nahrazují léky, které podporují vykašlávaní. Pokud teplota stoupne nad 38 °C, může se podat lék na její snížení. U dětí je první volbou paracetamol (Panadol) nebo ibuprofen (Brufen). Nikdy by se dětem do 16 let neměly podávat léky, které obsahují kyselinu acetylsalicylovou (Acylpyrin, Aspirin), protože zvyšují riziko výskytu Reyova syndromu. Tento syndrom je život ohrožující stav, který bez včasné diagnózy a léčby končí smrtí. Příznaky se mohou objevit buď během nemoci, nebo nejčastěji až ve stádiu rekonvalescence, tj. po odeznění akutních příznaků onemocnění. Může se jednat o vytrvalé zvracení, průjem, poruchy dýchání (nepravidelné, zrychlené), ztrátu energie, únavu, ospalost, netečnost, strnulost, pohled „do prázdna", nebo naopak podrážděné a agresivní chování, vzrušenost, zmatenost, křeče, delirium. Pokud se u dítěte nebo mladistvého po užití léku s obsahem kyseliny acetylsalicylové vyskytne kterýkoliv z uvedených příznaků, je třeba neprodleně vyhledat lékaře. Jinak celková léčba nekomplikované akutní bronchitidy trvá od 7 do 10 dní. Kašel poté ještě může několik dnů přetrvávat.
Chronická bronchitida
Chronická bronchitida je, taky jako v případě akutní bronchitidy, způsobená zánětem. Rozdíl, ale tkví v tom, že na jejím vzniku se prvotně nepodílí infekce. Vzniká na podkladě dlouhodobého dráždění dýchacích cest, na kterém se podílí především kouření a v menší míře i znečištěné životní a pracovní ovzduší.
Léčba chronické bronchitidy
Chronická bronchitida je dlouhodobý problém, který vyžaduje i dlouhodobou léčbu. Nejdůležitější pro léčbu je zanechání kouření. Čím dřív, tím líp. Pokud pacient není schopen sám přestat, existují specializované centra, která pomáhají s tímto obtížným úkolem. Je nutné si uvědomit, že chronická bronchitida sama od sebe nezmizí a její neléčení může vyústit v daleko závažnější stav, který může mít vážné zdravotní následky. Z léků se podávají přípravky, které roztahují průdušky a léky, které rozpouštějí vazký hlen a usnadňují jeho vykašlávaní. Všechny tyto léky předepisuje lékař dle aktuálních potíží pacienta. Pokud se v terénu zánětem poškozených průdušek, usadí bakterie, je vhodné přeléčení antibiotiky. Ty pomohou předejít dalšímu poškození a případné komplikaci ve formě zápalu plic. Při bakteriální infekci se může zhoršit celkový stav pacienta, kašel se stane intenzivnějším, vykašlaný hlen mění barvu, mohou se vyskytnout i horečky. Sám pacient se na své léčbě, kromě nekouření, může podílet i zvýšením příjmem tekutin. Jejich nedostatek způsobuje zahušťování hlenu. Dále také zvýšeným příjmem vitamínů (zejména vitamin C, který je u kuřáků v nedostatku), zdravou vyváženou stravou. Podle jeho fyzických možností a s ohledem na jeho další možné přidružené nemoci, by měl zvýšit i fyzickou zátěž. Vhodné je plavání nebo svižné procházky v přírodě.
Prevence bronchitidy
Bronchitidě, jak akutní, tak i chronické se nedá stoprocentně předcházet. Svým vlastním úsilím, ale můžeme snížit riziko jejich výskytu. Proti chronické bronchitidě se dá jednoznačně bojovat nekouřením. Proti akutní bronchitidě můžeme bojovat nespecificky. Zdravá, vyvážená strava, dostatek vitamínů, pravidelná fyzická aktivita, pomáhají zvyšovat odolnost organizmu. Důležité je dodržování hygienických návyků, zejména správné a důkladné umývaní rukou. V neposledním řade, se v prevenci uplatňuje taky očkování (vakcíny proti chřipce, hemofilovi, pneumokokovi).