Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.

Leukemie jsou nemoci, při kterých dochází k produkci nefukčních krevních buněk na úkor zdravých krvinek. Léčba leukemí spočívá jednak ve zničení všech škodlivých leukemických buběk, jednak v obnově přirozené krvetvorby. Léčba různých druhů leukemí se od sebe liší...
Leukemie jsou onemocněním kostní dřeně, tedy krvetvorného orgánu. Leukemie představují zhoubná nádorová onemocnění krve, která postihují tvorbu všech krevních elementů, tedy červených i bílých krvinek a krevních destiček. Tyto buňky se v důsledku pozměněné genetické informace začínají nekontrolovatelně dělit a růst. Čím je leukémie agresivnější, tím je převaha leukemické krvetvorby výraznější. Nádorové buňky postupně utlačí zdravou krvetvorbu. Počty zdravých krvinek výrazně klesají a právě pokles krvinek je příčinou klinických projevů leukemie.
Leukemie můžeme dělit podle dvou kritérií. První dělení zahrnuje klasifikaci podle typu postižených buněk, kdy rozeznáváme myeloidní a lymfoidní leukemie. Druhou možností je dělení leukemiíí dle klinického průběhu na akutní a chronické. Akutní leukemie mají velice rychlý průběh a pokud nejsou léčeny, vedou ke smrti jedince během několika měsíců. Chronické leukemie probíhají dlouhodobě, často jsou bez zjevných klinických příznaků a proto se diagnostikují nejčastěji jako náhodný nález při vyšetření krevního obrazu.
Léčba leukemie by měla vždy být individuální. To znamená, že by měla vycházet z konkrétního typu leukemie a současného zdravotního stavu pacienta. Cílem léčby leukemie je zabránit nádorovým buňkám se dále množit a poškozovat ostatní, ještě zdravé, buňky. Léčba každého typu leukemie má svá specifika. Obecně platí, že čím je leukemie agresivnější, tím agresivnější léčbu musíme použít. Na druhé straně agresivní léčba zatěžuje důležité orgány a může způsobit jejich vážné poškození, které v boji proti leukemii tělu spíše uškodí. Léčba leukemií se řídí tzv. režimy. Režimy představují kombinace nejvhodnějších cytostatik a jiných léčebných postupů.
Léčba leukemie se odvíjí od aktuálního stavu pacienta. Rozlišujeme léčbu akutních, chronických pacientů, či pacientů v tzv. remisi.
Pokud pacient trpí akutním typem leukemie, je cílem léčby zabránit dalšímu množení a růstu nádorových buněk. K tomu se užívají léky ze skupiny cytostatik. Tato léčiva na jedné straně zabraňují zvětšování leukemické populace, na druhé straně také tlumí dělení buněk zdravých tkání. To je vysvětlením řady nežádoucích účinků. Leukemické buňky je možné z krve odstranit speciálním přístrojem – tzv. leukaferézou.
Pokud se pacient nachází v tzv. remisi, tedy ve fázi vymizení příznaků nemoci, pak je cílem léčby zničit zbylé nádorové buňky a dosáhnout vyléčení. Toho lze dosáhnout intenzivní chemoterapií nebo extrémní chemoterapií. Ta zničí jak leukemickou, tak zdravou krvetvorbu. Proto musí být následována transplantací kostní dřeně. Bohužel ani tyto agresivní způsoby léčby nezaručují vyléčení a onemocnění se po čase může vrátit.
Pro chronické leukemie je typické, že se léčba zahajuje, až se choroba začne projevovat. V terapii se uplatňují kortikoidy, cytostatika a speciální protilátky namířené proti leukemickým buňkám. U mladších nemocných se častěji volí transplantace kostní dřeně od vhodného dárce. Podmínkou je dobrý zdravotní stav, jelikož je samotná příprava na transplantaci pro tělo velmi náročná a zatěžující. Kmenové buňky, izolované z kostní dřeně, jsou podány do žíly. Tyto buňky si samy najdou cestu do kostní dřeně, kde jsou podmínky pro zahájení krvetvorby.
Podpůrná léčba leukemie zahrnuje krevní transfúze nahrazující chybějící červené krvinky a krevní destičky. Velice důležitá je i řádná léčba všech infekcí, kterými jsou tito pacienti výrazně ohroženi. Vhodná je i úprava stravy, kdy nemocní v chemoterapeutickém režimu by neměli jíst neloupané ovoce, kořenovou zeleninu, hroznové víno nebo plísňové sýry. Je to dáno především jejich oslabenou obranyschopností, která není schopna zničit pro zdravé tělo neškodné bakterie a plísně z těchto potravin.