Deprese u dětí

Deprese u dětí

Deprese je psychický stav vyznačující se hlubokým smutkem, znuděností, podrážděností a beznadějí. Může být doprovázena úbytkem na váze, poruchami spánku, únavou, nedostatečnou sebeúctou, špatnou koncentrací a sebevražednými myšlenkami. Podobně jako dospělí i děti prožívají krátká období, kdy se cítí nešťastné v reakci na nějakou smutnou nebo rozvratnou událost v jejich životě. Trápí-li však smutek dítě déle než 2 týdny nebo narušuje-li jeho běžné činnosti, může to značit vážnou depresi. Děti projevují největší sklony k depresi v období dospívání, deprese však může postihnout i kojence nebo malé děti. Příčiny dětské deprese jsou různé. Může ji vyvolat nějaká rodinná nebo osobní tragédie, například rozvod rodičů, smrt, vážné onemocnění, nebo nadměrné užívání drog či alkoholu v rodině, popřípadě sexuální zneužívání nebo fyzické týrání. Deprese však mohou způsobit i méně dramatické události, například stěhování do nového domu nebo města. Teenageři se někdy dostávají do deprese po rozchodu s přítelem nebo s přítelkyní.

Deprese mohou vyvolat také některé drogy, například alkohol nebo barbituráty. Běžnou příčinou depresí u dětí a dospívajících jsou dlouhodobé nemoci, jako je cukrovka. Často jsou spojovány s některými mentálními a citovými poruchami, jako jsou například bipolární porucha, poruchy učení a obsedantně-kompulzivní porucha.

Příznaky deprese

Děti v depresi mají bez ohledu na věk některé společné příznaky, zahrnující extrémní podrážděnost, vzpurné chování, nezájem o činnosti, které je dříve těšily, a patrné změny ve stravovacích nebo spánkových návycích - například úbytek na váze nebo potíže se spánkem. Další příznaky závisí na věku dítěte a stadiu jeho vývoje. U kojenců a batolat se mohou projevit abnormálně pomalých růstem nebo nedostatečným přibýváním na váze nebo neschopností rozvíjet řečové a pohybové schopnosti. Kojenci se často málo projevují a nevytváří si ani žádné pouto k rodičům. Někteří zvrátí a znovu rozkoušou stravu po krmení.

Děti v předškolním věku se pomočují nebo jsou často znečištěné od stolice. Při hře bývají agresivní, neklidné nebo destruktivní. Někdy se dokonce zabývají myšlenkami na smrt a sebevraždu. Školáci mají často špatné výsledky ve škole, jsou pomalejší ve vývoji společenských zručností. Jejich sebeúcta upadá. Postižené děti se někdy vzdalují rodině i přátelům nebo dokonce kradou a lžou.

Adolescenti trpící depresí pociťují smutek, úzkost nebo citovou prázdnotu. Často se trvale nudí nebo mají problémy s koncentrací. Někteří se straní rodiny a přátel, mají nízkou sebeúctu a trpí extrémními pocity víny, začínají požívat nadměrně alkohol nebo jiné drogy, ztrácejí zájem o svůj vzhled a mají nezvykle špatné výsledky ve škole. Bývají posedlí smrtí a vyhrožují sebevraždou. Lhaní, krádeže a útěky z domova jsou další příznaky deprese.

Diagnóza deprese

Dětský lékař dítě pečlivě vyšetří a nařídí řadu testů, které mají určit, zda základní příčinou příznaků, které dítě má, není například hypotyreóza (snížená činnost štítné žlázy) nebo anémie. Vyptá se na rodinné vztahy: zajímá ho, zda není jeden z rodičů vážně nemocen nebo nepožívá nadměrně alkohol a zda někdo v příbuzenstvu netrpěl někdy depresemi. Bude se také snažit zjistit, zda dítě neprožívá nějaký velký stres nebo zda v nedávné době neprožilo nějakou traumatizující příhodu. Pravděpodobně pošle dítě na kompletní vyšetření k psychiatrovi nebo k psychologovi.

Léčba deprese

Obvyklou léčbou deprese je individuální nebo rodinná psychoterapie, popřípadě obojí. V závažných případech předepíše dětský lékař nebo psychiatr antidepresiva, jejich účinnost však nebyla u dětí a u adolescentů prokázána. Jestliže se vaše dítě nebo teenager pokusí o sebevraždu, bude muset být hospitalizován. Délka hospitalizace záleží na závažnosti deprese. Stav dětí s mírnými příznaky deprese se obvykle zlepší během měsíce nebo dvou po zahájení léčby. Těžké případy často vyžadují dlouhodobou psychoterapii trvající měsíce nebo roky.