Akutní leukemie

Akutní leukemie

Akutní leukemie jsou rychle probíhající závažná onemocnění krve, která nezřídka končí smrtí. Leukemie je považována za zhoubné onemocnění krve postihující bílé krvinky, odborně leukocyty. Ty jsou zodpovědné za obranné reakce organismu proti cizorodým materiálům, jako jsou viry, bakterie, paraziti a další. Leukemie je onemocnění, které spočívá ve špatném vyzrávání bílých krvinek. Nové bílé krvinky se v kostní dřeni sice tvoří, ale jsou nefunkční. Nejsou zralé a hromadí se v kostní dření, kde utlačují zdravou krvetvorbu. Dostávají se do krve a jiných orgánů, ve kterých se hromadí. Orgány se zvětšují a jejich funkce je narušena.

Výskyt a rozvoj akutních leukemií

Výskyt akutní myeloidní leukemie jsou 2 až 3 případy na 100 000 obyvatel za rok, ve věku nad 65 let je to až 17/100 000. Výskyt akutní lymfoblastické leukemie je 1 ze 100 000 a s věkem riziko vzniku akutní lymfoblastické leukemie narůstá. Vývoj choroby je velmi rychlý! Od prvních velmi lehkých, často přehlížených příznaků, do vzniku závažných, život ohrožujících potíží často uplyne jen několik týdnů.

Typy akutních leukemií

Akutní leukemie jsou zhoubná onemocnění krve, které rozdělujeme podle toho, kterou větev kmenové hematopoetické buňky postihuje. Rozlišujeme akutní myeloidní leukemii a akutní lymfoblastovou leukemii. Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma typy akutních leukemií je v období jejich výskytu. Akutní myeloidní leukemie je onemocněním častějším a postihuje převážně dospělé jedince, zatímco druhý typ leukémie, akutni lymfoblastová, postihuje především malé děti. 

Akutní myeloidní leukemie 

Akutní myeoloidní leukemie je zhoubným onemocněním krve, kdy jsou postiženy kmenové buňky vedoucí k tvorbě červené krevní řady, tedy například červených krvinek. Její rozvoj bývá velice rychlý a pokud nejsou dostatečně a správně léčeny, mohou vést velice rychle ke smrti nemocného. Akutní myeloidní leukémie rozdělujeme dále do čtyř skupin dle toho k jakým změnám v buňkách dochází. Toto rozdělení má význam především v prognóze onemocnění.

Akutní lymfoblastová leukémie

Akutní lymfoblastová leukemie je méně častým onemocněním ve srovnání s předchozím typem. Zde jsou postiženy kmenové buňky, které dávají za vznik lymfocytům, tedy bílým krvinkám. Tento typ tvoří u dětí až 80% všech akutních leukemií. 

Příznaky akutních leukemií

Akutní leukemie, během které dochází k masivní tvorbě nefunkčních krvinek, mají svůj neblahý vliv na kostní dřeň jelikož tím brání normálnímu procesu krvetvorby. Ta postupně vyhasíná a dochází k poklesu počtu červených krvinek přenášejících kyslík. Klesají krevní destičky, které odpovídají za srážení krve. Klesá také počet zdravých bílých krvinek, které jsou nezbytné k boji proti infekcím. Tím se dokonalý systém obranyschopnosti, krevního srážení a zásobení buněk kyslíkem vážně naruší. Příznaky akutní myeloidní i lymfoblastové leukemie jsou podobné a projevují se jako:

• malátnost, únava a pocit vyčerpání, kdy již běžná aktivita velmi vyčerpává a navíc se nedostavuje pocit regenerace po vydatném odpočinku
• anémie, neboli chudokrevnost projevující se bledými sliznicemi a kůží
• častější infekce 
• krvácivé projevy v podobě tečkovitého krvácení na kůži a sliznicích, ale i rozsáhlejší plošná krvácení, nezastavitelná krvácení z nosu a dásní, podlitiny bez předchozího zranění
• bolesti a změny na dásních a v ústech
• poruchy zraku, či sluchu
• stavy zmatenosti a nevysvětlitelné agresivity
• poruchy vědomí

•  zvětšení jater a sleziny, postižení mozku, obtížné dýchání 

Rizikové faktory vzniku akutní leukémie

Příčina vzniku akutních leukémií není přesně známa. Jedná se však o choroby, které jsou výsledkem opakovaných poškozování DNA v buňkách kostní dřeně. Za riziková se považují organická rozpouštědla, jako jsou benzen, nebo toluen, radioaktivní záření a také léky využívané v terapii rakoviny, cytostatika. 

  Diagnostika leukemií

Diagnostika leukemií spočívá v klinickém vyšetření pacienta lékařem, laboratorními, či dalšími vyšetřovacími metodami. Základem je anamnéza, kdy lékař zjišťuje veškeré obtíže pacienta, které ho vedli k návšetěvě lékaře. Z laboratorních vyšetření je nejdůležitější komplexní vyšetření krve. V krevním obraze se při leukemii zjišťují odchylky v počtu jednotlivých krvinek, ale i v poměrném zastoupení jednotlivých typů. Při podezření na leukemii se dále provádějí vyšetření chromozomů krevních buněk se zaměřením na přítomnost abnormalit v DNA. V rámci rozboru krve je nutné vyšetřit také orgány, které mohou být leukemií postiženy, především játra a ledviny. V neposlední řadě se provádí vyšetření kostní dřeně aspirační biopsíí, tedy metodou, kdy je do kosti zavedena jehla schopna při jejím vynětí z těla odebrat vzorek.

Terapie akutních leukemií

Cílem terapie akutních leukemií je obnovit normální krvetvorbu. Používají se léky ze skupiny cytostatik. Tato léčiva zabraňují dalšímu růstu nádorových, ale i zdravých buněk. Pokud je akutní leukemie prognosticky závažná a šance obnovení normální krvetvorby mizivá, přistupuje se k transplantaci kostní dřeně. Důležitá je i léčba po vymizení příznaků, kdy sice vymizí klinické projevy uvedené výše, ale riziko návratu choroby je vysoké. 

Prognóza akutních leukemií

Prognóza akutních leukemií není příznivá a s věkem se zhoršuje. Prognóza závisí také na typu leukémie. I přes kvalitní léčbu je riziko návratu nemoci velmi vysoké! Výzkum v terapii však pokračuje mílovými kroky. Prognóza se rok od roku zlepšuje. Pacienti s akutní leukemií, kteří nejsou léčení, přežívají jen 2 až 3 měsíce! U pacientů, kteří mohou podstoupit agresivní léčbu, se dosáhne vyléčení ve 30 až 50%.