Angina pectoris

Angina pectoris 

Angina pectoris je onemocnění, které se projevuje jako svíravá křečovitá bolest na hrudníku. Je způsobena nedostatečným přívodem okysličené krve buňkám srdce. Buňky srdečního svalu jsou totiž prostřednictvím tzv. věnčitých tepen neustále zásobeny okysličenou krví. V průběhu života se však věnčité tepny neustále zužují, a to zejména na podkladě aterosklerózy. Nejrůznější vlivy mohou způsobit, že se již zúžené věnčité tepny zavřou úplně. Srdeční buňky nedostávají kyslík, odumírají a člověk pociťuje výše popsanou bolest. Při angině pectoris však dojde k opětovnému, spontánnímu, zprůchodnění tepny a obnově přívodu okysličené krve buňkám, zejména po podání nitroglycerinu. Srdce tak není trvale poškozeno odumřením buněk. V tom se angina pectoris zásadně liší od infarktu myokardu, při kterém se přívod krve neobnoví ani po podání nitroglycerinu. Bolest se může šířit do krku, do ramen nebo do čelisti. Podle průběhu se rozlišuje stabilní angina pectoris, nestabilní angina pectoris a zvláštní formy anginy pectoris.

Stabilní angina pectoris

Stabilní angina pectoris nebo také námahová angina pectoris se objevuje pravidelně při určité námaze, kdy se zvyšuje pracovní nasazení srdce a tak rostou i jeho nároky na přísun okysličené krve. Aterosklerózou zúžené tepny nemají schopnost přivést k srdci odpovídající množství okysličené krve a to vede k záchvatu anginy pectoris. Pokud nemoc postupuje, tedy pokud se cévy kvůli postupující ateroskleróze dále zužují, zkracují se intervaly mezi záchvaty a snižuje se tolerance zátěže. Nakonec se mohou bolesti objevit při velmi mírné zátěži. Stabilní angina pectoris dobře odpovídá na léčbu a nemocný pozná, jakou zátěž bez problému zvládne a kdy je třeba si vzít léky preventivně.

Nestabilní angina pectoris

Nestabilní angina pectoris je velmi nebezpečná a bezprostředně ohrožuje člověka na životě. Projevuje se záchvaty bolesti, která není vázaná na námahu. To znamená, že se u pacienta projevuje v klidu. Důvodem sníženého přívodu okysličené krve jsou nestabilní krevní sraženiny, které spontánně praskají a uzavírají cévu, i když ne v takovém rozsahu jako při infarktu. Nestabilní angina pectoris však přímo předchází vznik infarktu a proto se mluví o tzv. preinfarktovém stavu. 

 Zvláštní formy anginy pectoris

Zvláštní formy anginy pectoris jsou ostatní formy spojené s jinými okolnostmi, například bolest na hrudi vzniklá při spánku, při přechodu z tepla do chladu nebo je záchvat vyvolán křečovým stahem tepny, která se zúží. V posledním případě mluvíme o tzv. Prinzmetalově angině pectoris. U dalšího typu vzniká bolest jen na začátku zátěže a pak vymizí. Angina pectoris může předcházet infarkt, nebo se objeví po prodělaném infarktu. Existují i pacienti, kteří mají anginu pectoris celý život a k infarktu nikdy nedojde.

Diagnostika anginy pectoris

Diagnostika anginy pectoris sestává z několika kroků. V první řadě se jedná o podrobnou anamnézu, kdy se snažíme zjistit charakter bolesti, doba trvání a zda se jedná o první či opakovanou epizodu. Důležitým údajem jsou i prodělané infarkty myokardu. Dále je nezbytně nutné samotné vyšetření lékařem. Mezi zobrazovací metody užívané pro diagnostiku anginy pectoris je elektrokardiogram, tzv. EKG. Jedná se bezbolestné vyšetření, kdy je snímána elektricka aktivita srdce a přenášena na papír ve formě křivek. Dalším vyšetřením je koronarografie. Jedná se o rentgenové vyšetření věnčitých tepen srdce. Užitečné je rovněž pacienta poslat na echokardiografii, tedy ultrazvuk srdce. 

Léčba anginy pectoris

Léčba anginy pectoris závisí od typu onemocnění. 

Léčba stabilní anginy pectoris

Stabilní angina pectoris je stav, kdy po určité námaze vzniká svíravá bolest na hrudníku trvající několik minut. Základem její léčby je farmakoterapie. Pacientům se podávají nitráty, které zajistí rozšíření cév, například nitroglycerin. Ten by pacient trpící stabilní anginou pectoris měl neustále nosit u sebe a potlačit jeho užitím přicházející záchvat. Dále jsou to tzv. beta blokátory často v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou, kterými se dosáhne snížení srdeční frekvence a snížení srážlivosti krve. Farmakoterapie by ovšem neb yla účinná pokud se nezavedou i režimová opatření. Tím se myslí redukce váhy, absolutní zákaz kouření, pestrá strava a tím i snížení hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Ovšem jediná léčba, která dokáže pacienta tohoto onemocnění úplně zbavit je revaskularizace, tedy trvalé zprůchodnění zúžené cévy pomocí balónkové angioplastiky či koronárního bypassu.

Léčba nestabilní anginy pectoris

Léčba nestabilní anginy pectoris se zásadně liší od předchozího typu tím, že je nutné pacienta hospitalizovat. Pacientovi jsou žílou podávána tzv. antikoagulancia, tedy léky na snížení srážlivosti krve. Nejčastěji se jedná o veřejně známý heparin. Ostatní léčba je stejná jako u stabilní anginy pectoris. Rovněž se tedy užívá kyselina acetylsalicylová, nitráty lze podat nitrožilně a u všech nestabilních angin pectoris je nezbytné provést koronarografii.