Anorexie

Anorexie

Anorexie je lékařský termín známý po staletí. Znamená úplnou ztrátu nebo snížení chuti k jídlu provázenou zpravidla poklesem tělesné hmotnosti.

Mentální anorexie

Je většinou známa jako nemoc lidí, kteří chtějí úporně zhubnout. Bez ohledu na tento popis je třeba říci, že příčiny bývají mnohem složitější než pouhé přání snížit váhu. Je také mnohem nutkavější a úpornější než obyčejné dodržování diety. Většinou postihuje mladé lidi mezi 11-30 lety a častěji dívky než chlapce. Postihuje více lidi z lépe situovaných rodin než osoby chudší. Z toho vyplývá, že mentální anorexie je z velké většiny problémem rozvinutých zemí. Jasnou známkou onemocnění je dramatická ztráta tělesné hmotnosti, a pokud se postižený dostane do závažného stadia, je nezbytné jej léčit v nemocnici. Z dlouhodobého hlediska je nezbytné rozpoznat a léčit základní příčinu, aby bylo možné u postiženého člověka dosáhnout zvýšení váhy a udržet jeho zdraví.

Příčiny anorexie

Mentální anorexie, onemocnění dříve vzácné, má nyní vzestupnou tendenci. Rodiče postižených někdy nejsou schopni příčiny onemocnění nalézt, ale problémy spočívají nejčastěji v rodině samotné. Dcera, která se nikdy nebouřila, byla bezproblémová, vždy následovala své rodiče, mohla tajně trpět nedostatkem sebedůvěry, sebeúcty a vnímání sebe samotné jako osobnosti. Může být také příliš submisivní a úzkostná na to, aby sledovala své vlastní dobro. Její rodiče mohli příčiny této situace nechtěně vyvolat, například příliš přísnou výchovou bránící její přirozené adolescentní tendenci k nezávislosti a svébytné identitě. Psychiatři se domnívají, že tyto mladé dívky mohou mít hluboko uložený strach z odpovědnosti a ze sexuality, tak jak jejich těla začínají vykazovat známky pohlavní dospělosti a puberty. Snaží se podvědomě uniknout ze světa dospělých a vrátit se zpět k neutrální a asexuální dětské postavě. Populární pojetí štíhlosti a tělesné krásy prosazované filmy, reklamou a televizí může vyvolat v dívce přesně ten úsudek, který ji přivede k odmítání potravy, i když ve skutečnosti nadváhu vůbec nemá. Jiným dívkám zvyšují drastické diety sebedůvěru. Taková děvčata umíněně lpí na nesprávné představě, že jejich extrémní vychrtlost je krásná, a ignorují trýznivé důkazy toho, že opak je pravdou.
Když začne s drastickou dietou normální člověk, může ji přerušit, kdykoli se mu zachce. Většina lidí zjistí, jak nepříjemné je hladovění a odpírání si oblíbených jídel. Spolu s mnoha dalšími problémy to vede k tomu, že je obtížné dietu dodržet, jakmile však jednou začnou s hladověním anorektici, nemohou už přestat. Vypadá to, jako by se stali obětí návyku ne nepodobného alkoholu nebo drogám, a to s podobnými následky.
Předpokládalo se, že anorektici mají abnormální tělesný metabolismus, ale nepodařilo se to dosud dokázat. Daleko pravděpodobnější je asi to, že mají prostě odlišný náhled na život a zmatené motivy jednání, kterými poškozují nejen sebe sama, ale i své blízké.

Komplikace anorexie

Zkušenosti ukázaly, že čím zkreslenější představy o sobě postižení mají, tím obtížnější je léčba, a že čím déle neléčené onemocnění probíhá, tím nejistější je léčebný výsledek. V minulosti se úmrtnost na anorexii pohybovala mezi 5 a 25 %, ale pokrok v chápání příčin onemocnění výsledky zlepšil.
Mentální anorexie nevymizí jednoduše jako nějaká přechodná fáze nebo zlozvyk, který se vyléčí postupem času a dospělostí. Anorektička není dospělá a nemůže se ani zničehonic dospělou stát. Případy spontánního uzdravení jsou velmi vzácné. Čím déle onemocnění trvá a čím je ztráta hmotnosti větší, tím silnější je dojem úspěchu. V postižené osobě se prohlubuje iluze, že vyhublost je to, co vytváří její výjimečnost a individualitu. Zvýšená pozornost věnována tomuto problému a poskytnutí možnosti osobní vzpoury proti rodičovské autoritě tak, aby mohla proběhnout dříve a v méně nebezpečné formě jako součást dospívání, může mít úspěch.

Příznaky anorexie

Je životně důležité rozpoznat anorexii co nejdříve a zahájit léčbu ihned, jakmile je to možné. To není jednoduché zejména v počátečních fázích, dokud není ztráta hmotnosti příliš patrná, dokud není zcela zřejmé, že je cosi ve vážném nepořádku a že je vskutku nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Nejvýznamnějším příznakem anorexie je u dívek při poklesu váhy o 12 kg pod normál ztráta menstruačního cyklu. Nemoc lze odhalit také zjištěním, že si dívka po jídle vyvolá zvracivý reflex a zvrátí to, co po dlouhém přemlouvání snědla. Systém přejedení s následným zvrácením potravy umožňuje nemocné dopřávat si jídlo, aniž by se to odrazilo na zvýšení tělesné hmotnosti. Nakonec se tělo přizpůsobí sníženému přísunu potravy natolik, že příjem většího množství potravy se stane obtížným.
Někdy nemocní užívají léky, které vyvolávají zvracení, průjem, zvýšené močení, nebo používají dokonce klyzmata. Ta po určité době mohou vážně narušit jejich vnitřní prostředí a vysoce zvýšit nebezpečí fatálního konce. Mimoto je zřejmé, že dlouhodobé hladovění způsobuje celkové oslabení organismu a zvyšuje náchylnost k infekcím.
K dalším příznakům mentální anorexie patří špatné výsledky ve škole, ztráta kamarádů a objevuje se asociální jednání (například krádeže).

Léčba anorexie

Bdělé rodiny mohou vyhledat lékařskou pomoc i dlouho předtím, než se příznaky anorexie stanou akutními. Prvořadým úkolem je vrátit hmotnost nad nebezpečnou hranici ještě dříve, než se přistoupí k psychiatrickému vyšetření. Američtí vědci předpokládají, že minimální kritická hmotnost, které je nezbytné dosáhnout před zahájením psychoterapie, leží mezi 41 a 43 kg. Je to důležité z hlediska prolomení silné duševní izolace vyvolané hladověním a dále pro dosažení reálné komunikace s postiženým.
Dosažení váhového přírůstku u anorektiků často vyžaduje déletrvající pobyt v nemocnici, v časné fázi i s parenterální (infuzní) výživou. K tomu, abychom pacienta přiměli k postupnému přechodu na normální stravu a k zvýšení hmotnosti, je široce používán systém odměn a trestů. Seznam odměn bývá často sepsaný samotným pacientem a zahrnuje takové věci jako například povolení docházet sám na toalety, mít zvláštní návštěvy, nosit civilní oděv, odcházet domů na propustky a konečně úplné propuštění.

Postup v budoucnu

Po dosažení váhového přírůstku dostatečného k tomu, abychom nemocného zbavili akutního nebezpečí, může začít obtížnější část léčby. Patří sem rodinné pohovory s rodiči, aby pochopili podstatu onemocnění a jeho příčiny a naučili se s ním vypořádat.
Nejprve je třeba přesvědčit postiženou o tom, že mentální anorexie není jen záležitostí ztráty váhy. Dívka by měla za podpory terapeuta začít sama hledat svou identitu, zbavit se svých vnitřních obav a pochyb, které ji sužují, akceptovat skutečnost a vyhlídky plynoucí z vlastní sexuality a dospělosti. Je třeba pomoci jí odbourat její staré představy o ní samotné a nahradit je postupně pravdivějším obrazem. S tím poroste také její sebevědomí.