Ateroskleróza

Ateroskleróza

Ateroskleróza, označována také jako kornatění nebo tvrdnutí tepen, je onemocnění, při kterém se v postižených stěnách tepen ukládají tukové látky. Tepny mají v našem organismu důležitou roli. Roznášejí krev bohatou na kyslík a živiny k našim tkáním a orgánům a jejich pružné stěny udržují optimální hodnoty krevního tlaku. Proto je důležité, aby tepnami mohlo proudit takové množství krve, které dokáže plně uspokojit potřebu tkání. Pokud se ale tukové látky ukládají ve stěně tepen, dochází postupně k jejich zužování až úplnému uzávěru, v jehož důsledku dochází k nedokrvenosti příslušných tkání. V dnešní době existuje řada chorob, jejichž podkladem je právě ateroskleróza. Tyto nemoci jsou příčinou asi za poloviny z celkového množství všech úmrtí ve vyspělých zemích.

Projevy aterosklerózy

Podstatou vzniku aterosklerózy je tedy ukládání tukových látek, především cholesterolu, ve stěně cév. Ty postupně vytvářejí tzv. ateromové pláty, které v postižené tepně omezují průtok krve. Později mohou vést až k výraznému zúžení tepny, nebo jejímu úplnému uzavření. V tomto případě dochází k tomu, že tepna není schopna zajistit dostatečný průtok krve ke tkáním, které v důsledku toho trpí nedokrevností a nedostatkem kyslíku. V tomto stádiu už se vyskytují i typické příznaky, mezi které patří většinou bolesti v oblasti nedokrveného orgánu. Pokud je tepna pouze zúžena, ale určitý průtok krve je zachován, většinou registrujeme bolestivost těchto nedokrvených tkání při námaze. Tehdy totiž nároky tkání na kyslík stoupají a zúžené cévy nejsou schopny tyto nároky uspokojit. V klidu ale většinou tyto bolesti ustoupí. Pokud je ale uzávěr tepny úplný a dojde k jejímu ucpání, může dojít v důsledku nedokrvení až k odumření příslušného orgánu nebo jeho části. Ten v tomto případě nemůže dál plnit svoji funkci. Ateroskleróza může postihovat všechny tepny našeho těla, častěji udávané jsou tepny mozkové, srdeční, tepny dolních končetin nebo aorta, tedy srdečnice. V mnoha případech může způsobit velmi vážné komplikace, případně i smrt.

Rizikové faktory aterosklerózy

Rizikové faktory, které se podílejí na vzniku aterosklerózy, můžeme jednoduše rozdělit do dvou skupin. Na ty, které nemůžeme sami nijak ovlivnit, a ty, které ovlivnit můžeme.

Neovlivnitelné rizikové faktory

Do skupiny neovlivnitelných rizikových faktorů patří věk, pohlaví a vrozené dispozice. S vyšším věkem roste i výskyt aterosklerózy. Mezi pohlavími bývají ve středním věku postiženi častěji muži, ženy méně zejména díky ochrannému vlivu ženských pohlavních hormonů. V pozdějším věku se ale po přechodu poměr upravuje, ženy pak bývají postiženy stejně často jako muži. K rychlejší progresi aterosklerózy může vést i dědičná dispozice.

Ovlivnitelné rizikové faktory

Do druhé skupiny patří rizikové faktory, které můžeme velmi výrazně ovlivnit například správným životním stylem. Řadíme sem zvýšenou hladinu tuků v krvi, nejčastěji cholesterolu. Udává se, že normální hodnota krevního cholesterolu by měla být do 5,2 mmol/l. Pokud je tato hladina vyšší, zvyšuje se i jeho ukládání do cévních stěn. Velmi rizikové je z hlediska aterosklerózy i kouření cigaret, kdy je prokázáno, že kuřáci častěji trpí postižením tepen dolních končetin a umírají na srdeční infarkty, nehledě na podíl kouření při tvorbě rozličných nádorových onemocnění. Nebezpečí samozřejmě stoupá s léty a s počtem vykouřených cigaret. Za další rizikový faktor je považován i vysoký krevní tlak, který nepříznivě působí na stěnu cév, a urychluje tak proces aterosklerózy. Velké riziko představuje také cukrovka především tím, že u nemocných způsobuje zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Dále je třeba zmínit nedostatek pohybu, nadváhu nebo stresový způsob života.

Komplikace aterosklerózy

Jak již bylo uvedeno výše, ateroskleróza je onemocnění tepen, které je podkladem řady dalších onemocnění. Aterosklerózou trpí každý z nás, avšak se neobjevují žádné příznaky. V případě, že dojde ke změně na ateromovém plátu, jako je prasknutí, či nasednutí trombu, vznikají komplikace aterosklerózy. Těmi jsou:

• Infarkt myokardu, tedy místní nedokrevnost srdečního svalu, který vzniká nejčastěji v důsledku nasednutí trombu, krevní sraženiny, na aterosklerózou postižené věnčité tepny. Projevuje se bolestí v oblasti hrudníku, levé horní končetiny a bolest může vyzařovat i do levé poloviny čelisti či do levého ramene. Dále je přítomna dušnost, bledost a studený pot. Jde o akutní stav, který nutně vyžaduje co nejrychlejší transport do nemocnice.
• Angina pectoris je stav, kdy se v důsledku aterosklerózy zúžují tepny a mění se tak možnost přívodu kyslíku do tkání při větších zátěžích, kdy jsou nároky na potřebu okysličené krve větší. Toto zúžení však nestačí vyvolat infarkt myokardu. Projevuje se rovněž bolestí na hrudi, dušností a objevuje se v závislosti na jejím typu při zátěži, nebo i v klidu. Anginu pectoris je nezbytné léčit, jelikož je považována za tzv. preinfarktový stav.
• Cévní mozková příhoda neboli mozkový infarkt je závažný stav, který vyžaduje neodkladnou péči. Jeden z druhů cévní mozkové příhody vzniká na podkladě aterosklerózy, kdy dochází ke zúžení mozkových tepen. V těchto pak dochází k zaklínění krevní sraženiny a snížení průtoku krve do mozku. Tak vzniká ischemie, tedy místní nedokrevnost mozku, a tím dochází k infarktu mozku. Projevuje se nevysvětlitelnou závratí, slabostí až ochrnutím nejčastěji poloviny těla, poruchou řeči, vidění či úplnou ztrátou vědomí. Pacienta je nutné co nejrychleji transportovat na specializované pracoviště, tzv. iktovou jednotku, která je vybavena k léčbě těchto akutních stavů.

• Ischemická choroba dolních končetin je onemocnění, které může vznikat na podkladě zúžení tepen, nejčastěji bércových, v důsledku aterosklerózy. Tento stav vede ke snížení prokrvení dolních končetin, což se projeví tzv. klaudikační bolestí. Jde o bolest při chůzi. Později se však bolest objevuje i v klidu. Dolní končetina bývá rovněž chladná, může dojít k rozvinutí gangrény a v krajních případech může končit amputací končetiny. V dnešní době je tento stav léčen farmakologicky, užíváním léku proti srážení krve nebo chirurgickým zprůchodněním zúžené tepny.

Diagnostika aterosklerózy

Diagnostika aterosklerózy se provádí u pacientů trpících komplikacemi tohoto onemocnění a na základě rizikových faktorů zjištěných při anamnéze. Pro potvrzení přítomnosti aterosklerózy se využívá řady vyšetření. Základním vyšetření je tzv. duplexní dopplerovská ultrasonografie. Jedná se o nebolestivé vyšetření, které využívá ultrazvuk k měření krevního tlaku a průtoku krve cévami. Další možností je kontrastní angiografie, kdy je nutné zavést do příslušné tepny katétr, vpravit kontrastní látku a pomocí rentgenových paprsků zhotovíme obraz, na kterém budou patrné případné změny na tepnách. Dalšími méně využívanými metodami je magnetická rezonance či počítačová tomografie k zobrazení cév.

Léčba aterosklerózy

Léčba aterosklerózy spočívá v léčbě příčin vedoucím k tomuto stavu. Ateroskleróza postihuje každého z nás prakticky již od narození, ale její další rozvoj můžeme sami ovlivnit. Vzhledem k tomu, že k rozvoji aterosklerózy přispívá vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi, cukrovka či kouření, je nezbytné proti těmto bojovat a účinně je léčit.

• Léčba vysoké hladiny cholesterolu je zásadním krokem v boji proti rozvoji aterosklerózy. Spočívá v užívání léků, tzv. statinů či fibrátů. U dětí jsou doporučovány léky na bázi pryskyřice.
• Léčba vysokého krevního tlaku je nutná ke snížení dalšího poškozování tepen. Především je nutná úprava životního stylu, která vede k abstinenci kouření, alkoholu, redukci tělesné hmotnosti a zvýšení množství ovoce a zeleniny v jídelníčku. Zároveň je potřeba užívat léky ze skupiny diuretik, ACE-inhibitorů, beta-blokátorů, či blokátorů kalciových kanálů.

Prevence aterosklerózy

Pokud chcete předcházet projevům aterosklerózy nebo alespoň zpomalit jeho vývoj, je potřeba v prvé řadě bojovat proti zmíněným rizikovým faktorům. To znamená upravit životní styl, vyvarovat se kouření a časté konzumaci tučných a nezdravých jídel, zvýšit pohybovou aktivitu a snažit se vyhýbat nadměrnému stresu. Důležité je také udržování přiměřené hmotnosti a hodnoty krevního tlaku. V případě, že již užíváte léky proti některému z výše zmíněných rizikových faktorů, je potřeba je brát pravidelně a dodržovat pokyny lékaře.