Ateroskleróza - prevence

Prevence aterosklerózy

Ateroskleróza je závažným zdravotním problémem s dopady na většinu orgánových systémů našeho těla. Ateroskleróza neboli kornatění tepen je onemocnění, při kterém dochází k ukládání tukových látek do stěn tepen. Tento proces probíhá do určité míry přirozeně, protože množství tuku v cévách se s věkem zvyšuje. Ateroskleróza je onemocnění, které je podkladem řady chorob, které jsou zodpovědné asi za polovinu celkového množství všech úmrtí ve vyspělých zemích.

Projevy aterosklerózy

Ateroskleróza znamená ukládání především cholesterolu do stěny tepen. Příznaky aterosklerózy vznikají tehdy, když je postižená tepna natolik zúžená, že není schopna zajistit dostatečný přívod krve k orgánu. V takovém případě dochází ke vzniku infarktu, tedy místní nedokrevnosti tkáně. Což se projeví bolestí v oblasti postiženého orgánu. V případě, že jde pouze o částečné zúžení tepny, bolest přichází při zvýšené námaze. Pokud je uzávěr tepny úplný, dochází k porušení funkce daného orgánu.

Rizikové faktory vzniku aterosklerózy

Rizikových faktorů pro vznik aterosklerózy je celá řada. Některé jsou neovlivnitelné, další však můžeme svým stylem života ovlivnit. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory patří:

• vysoká hladina tuků v krvi
• obezita
• kouření
• nadměrná konzumace alkoholu
• věk a pohlaví
• vrozená predispozice
• vysoký krevní tlak
• stres

Prevence vzniku aterosklerózy

V rámci prevence aterosklerózy je nejdůležitější boj proti rizikovým faktorům. Ten zahrnuje správné stravovací návyky, dostatek pohybové aktivity, abstinenci kouření a alkoholu a vyhýbání se stresu.

Správné stravovací návyky

Správné stravovací návyky v rámci prevence aterosklerózy zahrnují především pravidelnou a pestrou stravu. Upřednostňujeme menší množství jídla několikrát denně. Důležitou roli hraje snídaně, která rozbíhá náš celodenní metabolismus. Pravidelné stravování během dne pak udržuje metabolismus v chodu a díky tomu lépe spalujeme. Nárazové dávky jídla a nepravidelnost stravování nutí metabolismus neustále měnit svoji intenzitu. Spalování je tak neefektivní a přebytečná energie se uloží do tukových zásob. Pestrost stravy je neméně důležitá. Jednostranná strava, stejně jako úplné vynechání např. masa, žádný užitek v tomto směru nepřináší. Je nezbytné, aby náš jídelníček zahrnoval dostatečné množství zeleniny. Ovoce v tomto případě není na stejné úrovni, protože obsahuje více cukru. Samozřejmostí je dodržování pitného režimu.

Pohybová aktivita

Výše jmenované stravovací návyky by byly téměř zbytečné bez dostatečné pohybové aktivity. Ta je základním pilířem v prevenci aterosklerózy. Udává se, že minimum je alespoň půl hodiny chůze nejlépe denně. Zpočátku stačí půl hodiny 3 x týdně s tím, že zátěž postupně zvyšujeme. Dodržováním těchto obecných pravidel významně přispíváme k zamezení vzniku obezity.

Věk a pohlaví

Věk a pohlaví jsou faktory, které se v prevenci aterosklerózy ovlivnit samozřejmě nedají. Ale je třeba mít na paměti, že s rostoucím věkem se zvyšuje i hladina tuků v krvi, tím i ukládání především cholesterolu v cévách. Ve středním věku bývají aterosklerózou častěji postiženi muži, což je dáno protektivním vlivem ženských pohlavních hormonů, estrogenů. V období po přechodu se snižuje hladina těchto hormonů a poměr mezi pohlavími ve výskytu této nemoci se vyrovnává.

Obezita a vysoký krevní tlak

Problém obezity není jen ve vysoké hladině tuku. Kromě jiného je spojena i s rozvojem cukrovky a vysokého krevního tlaku. Vysoký krevní tlak podporuje aterosklerózu, protože usnadňuje ukládání tuku v cévách.

Kouření

Problematika kouření se zdaleka netýká jen aterosklerózy. Látky obsažené v cigaretovém kouři se podílejí na rozvoji např. chronického zánětu průdušek, chronické obstrukční bronchopulmonální nemoci, ale také rakoviny plic, ledvin a slinivky břišní. K ateroskleróze přispívají tím, že v těle podporují tvorbu volných radikálů. Ty potom, kromě jiného, reagují s částicemi tuku v naší krvi a určitým způsobem mění jejich stavbu. Následkem této změny se pak tuky snadněji ukládají v cévní stěně.

Alkohol

Vliv alkoholu na rozvoj aterosklerózy je nepřímý, tedy prostřednictvím vysokého krevního tlaku. Alkohol však působí zvýšení tlaku až při vyšších dávkách nebo dlouhodobém užívání, jelikož stimuluje určitou část nervového systému, která zvyšuje napětí cévní stěny a tím i krevní tlak.