Chronický únavový syndrom

Chronický únavový syndrom

Chronický únavový syndrom  je v poslední době velmi často zmiňovaná choroba, která postihuje především nervový a imunitní systém, ale navíc také některé skupiny svalů. Chronický únavový syndrom je onemocnění nejasné příčiny, které se projevuje dlouhodobou úpornou únavou bez zjevné příčiny. Únava nemizí ani po dlouhém spánku. O chronickém únavovém syndromu mluvíme tehdy, pokud únava trvá déle než 6 měsíců a není prokázána její původ.

Vznik chronického únavového syndromu

Vznik chronického únavového syndromu není přesně znám, ale uvažuje se o spolupůsobení některých faktorů. U některých pacientů s chronickým únavovým syndromem byly prokázány jisté abnormality, avšak nebylo dokázáno, že souvisí s rozvojem chronického únavového syndromu.

Jedním z možných faktorů podílejících se na vzniku tohoto syndromu jsou prodělané, nebo probíhající infekce. Studuje se vliv EBV, mononukleózy, brucely, či borelií na vznik chronického únavového syndromu.

Další teorií jsou poruchy v imunitním systému jedince, jelikož u pacientů s chronickým únavovým syndromem byly prokázny abnormality v zastoupení B i T-lymfocytů.

Endokrinní poruchy mohou také stát za vznikem chronického únavového syndromu, stejně jako neurologické změny. U pacientů s chronickým únavovým syndrome byly prokázány strukturální i funkční změny mozku.

Důležitým faktorem, který může stát za vznikem chronického pnavového syndromu jsou psychologické poruchy. Předpokládá se, že veliký význam má především emocionální stres, který má vliv jak na imunitní, tak endokrinní systém.

Projevy chronického únavového syndromu

Základním projevem chronického únavového syndromu je únava trvající alespoň 6 měsíců, bez prokázané etiologie. Únava tedy není projevem nadměrné fyzické zátěže, výrazně omezuje pacienta v dřívějších činnostech a nemizí ani po odpočinku, či spánku. Kromě únavy se vyskytují i bolesti svalů a kloubů, poruchy paměti a poruchy kognitivních funkcí. Méně často se vyskytují závratě, poruchy rovnováhy, nekvalitní spánek, či neschopnost prožívat radost. U pacientů s chronickým únavovým syndromem se často vyskytují i bolesti v krku, zduření mízních uzlin na krku, či podpažních jamkách a ve většině případů také deprese, světloplachost a podrážděnost.

Diagnostika chronického únavového syndromu

Aby byla potvrzena diagnóza chronického únavového syndromu, musí se u pacienta vyskytovat dlouhotrvající pocity únavy v období delším než 6 měsíců a celková výkonnost nemocného musí být snížena o 50%. Kromě toho se také popisují tzv. doprovodné příznaky. K nim patří např. zvýšená teplota, bolest v krku, zduřelé nebo citlivé mízní uzliny, celková tělesná slabost, bolesti hlavy a kloubů. Navíc se přidávají i poruchy spánku, zmatené myšlení, zapomínání, nesoustředěnost a v těžších případech i úzkostné stavy nebo deprese. U většiny těchto komplikací je navíc typický náhlý začátek, obvykle v průběhu desítek hodin nebo několika málo dní. Při stanovení diagnózy je zapotřebí odlišit jiné stavy, u kterých se vyskytuje únava, jako jsou především nádorová onemocnění, psychické poruchy, infekce, myasthenia gravis, roztroušená skleróza, dlouhodobé užívání některých léků, či některé choroby plic, srdce a zažívacího ústrojí.

Léčba chronického únavového syndromu

Vzhledem k tomu, že není přesně známa příčina chronického únavového syndromu, je jeho léčba symptomatická. V rámci farmakoterapie se podávají léky ze skupiny antidepresiv, protizánětlivé látky, antialergika, antihypotenziva, nebo i imunoglobuliny, tedy protilátky. Jejich účinek však nebyl prokázán. Dále se pacientům doporučují vitamíny, minerály, jejichž účinek však také nebyl potvrzen. Výhodná se jeví také kognitivně behaviorální terapie. Někteří jedinci se uchylují k homeopatii, akupunktuře, či jiným alternativním metodám, jejichž výsledky jsou rozporuplné.

Prevence chronického únavového syndromu

Jelikož není známa přesná příčina chronického únavového syndromu, není možné stanovit ani přesná preventivní opatření. Lze však doporučit především vyhýbat se stresovým situacím, pravidelně odpočívat a naučit se vhodně rozvrhnout svůj pracovní i soukromý život. .