Cirhóza jater

Cirhóza jater

Cirhóza jater je chronické onemocnění, při kterém dochází k vazivové přeměně jater. Narušeno bývá i krevní řečiště, kterým jsou játra hojně zásobena. Játra jsou jedním z největších orgánů našeho těla. U dospělého muže se jejich hmotnost pohybuje okolo 1,5 kg. Jsou uložena vpravo pod bránicí a dělí se na pravý a levý lalok. Za normálních okolností mají hladký povrch a tmavě červenou barvu. Játra jsou ústředním místem metabolismu celého těla. Probíhají zde procesy látkové přeměny. Pokud dojde k závažnému onemocnění tohoto orgánu, jeho funkce jsou narušeny, což má zásadní dopad i na správný chod celého organismu.

Příčiny cirhózy jater

Nejčastější příčinou cirhózy je excesivní požívání alkoholu po dobu více let. Mnozí lidé se domnívají, že se cirhóza objevuje pouze u lidí, kteří pijí jen určité alkoholické nápoje nebo kteří pijí denně. Ani jedno z těchto tvrzení není správné. Důležitým faktorem je průměrná denní dávka alkoholu za několik let. K cirhóze může vést požívání jakéhokoli druhu alkoholického nápoje, může se rozvinout u lidí pijících denně, stejně jako u těch, kteří těžce pijí jen o víkendech. Odhaduje se, že když člověk vypije denně 2,5 I piva (tj. 35 půllitrů týdně) po dobu deseti let, dosáhne většinou hranice, kdy se rozvine cirhóza. Ženy jsou na účinky alkoholu citlivější než muži, u nich má stejný účinek desetileté denní požívání 1,5 I piva. Nadměrný příjem alkoholu působí na játra jako jed a postupně ničí jaterní buňky. Malé množství alkoholu játra zpracují lehce bez poškození, a tak dva nebo tři „drinky" za několik dnů pro ně nepředstavují problém.

Infekce jater

Druhou nejčastější příčinou cirhózy jsou jaterní infekce známé pod souhrnným názvem hepatitidy. Vyvolává je několik druhů vírů; zatím je známo 5 druhů, označují se písmeny A až E. Nejčastější příčinou cirhóz jsou však hepatitidy vyvolané viry B (žloutenka typu B) a C (žloutenka typu C). Virové hepatitidy většinou probíhají několik týdnů nebo měsíců. Některé případy onemocnění se vlečou a přecházejí do chronického zánětu, kterému říkáme chronická aktivní hepatitida. Ta může po mnohaletém průběhu vyústit v cirhózu. V současné době máme k dispozici očkovací látku proti hepatitidě B, kterou se očkují rizikové skupiny obyvatelstva.

U nás někdy tzv. „infekční žloutenky". Toto lidové označení je však zavádějící, protože valná část nemocných vůbec nezežloutne. Medicínský termín „hepatitida“ nebo „zánět jater" je proto výstižnější.

Je mnoho různých onemocnění, která přímo poškozují jaterní buňky v důsledku biochemických abnormalit nebo ukládáním různých látek, jako je železo nebo měď. Také tyto choroby mohou vést v konečném důsledku k cirhóze. Primární biliární cirhóza je nepříliš častá, ale závažná forma cirhózy postihující nejvíce ženy středního věku. Hlavním příznakem je svěděni kůže. V závažných případech je nezbytná transplantace jater. U 30 % případů jaterní cirhózy se příčina onemocnění nenajde. Jsou to tzv. kryptogenní cirhózy.

Projevy a komplikace cirhózy jater

Příznaky cirhózy jater cirhózy v počátečním stádiu nebývají vyjádřené. Pokud ano, pak již jde o onemocnění v rozvinutém stádiu. Povrch jater se mění z hladkého na hrbolatý, játra bývají zvětšená a na pohmat tuhá. Podle druhu příznaků lze rozlišit cirhózu kompenzovanou a dekompenzovanou.

• U kompenzované cirhózy jater si pacienti stěžují na zažívací obtíže, změny stolice a pocit plnosti po jídle. U žen jsou běžné poruchy menstruace. Lékař obvykle odhalí zvětšení jater, postupné zvětšování sleziny, typické bývají i otoky kolem kotníků, hlavně k večeru. Změny je možné odhalit i při laboratorním vyšetření krve pacienta. K jejich zásadním změnám dochází však především ve stádiu dekompenzace.

• Dekompenzovaná cirhóza jater je stav, kdy už jsou jaterní funkce zásadně narušeny. Typické jsou poruchy metabolických procesů či rozvinuté příznaky ze zvýšeného tlaku v řečišti vrátnicové žíly, která přivádí do jater krev z dalších částí trávicího traktu. Bývá zřetelná žloutenka, poruchy srážlivosti krve, výrazné otoky dolních končetin i břicha, tzv. ascites. Hrozí krvácení ze žil dolní části jícnu, které jsou propojené spojkami právě s žílou vrátnicovou. Výjimečné není ani poškození mozkových funkcí. Nemocný si stěžuje především na nepřekonatelnou únavu, nechutenství, hubnutí, zvětšování břicha, zmíněné otoky či bolesti kloubů.
• Mezi komplikace cirhózy jater patří především výše uvedené krvácení do jícnu a další důsledky nárůstu vrátnicového tlaku, zvýšená náchylnost k infekci či choroby trávicího ústrojí. Tou nejzávažnější komplikací cirhózy jater je zhoubný nádor z jaterních buněk, odborně hepatocelulární karcinom.

Diagnostika cirhózy jater

Kromě pečlivé anamnézy a vlastního vyšetření je pro správné určení diagnózy zásadní především zobrazení jater ultrazvukem a rozbor krve. Pomocí ultrazvuku (sonografie) jsme schopni velmi dobře popsat změnu jater, zvětšení sleziny a také odhalit případný otok břicha. Rozbor krve pomáhá odhalit zvýšené tzv. jaterní testy, dále nalézáme chudokrevnost (anémii) nebo poruchy srážlivosti krve. Pokud není příliš zřejmá příčina vzniku tohoto stavu, často se využívá tzv. biopsie, jejímž cílem je odebrání jaterní tkáně, kterou je pak možné detailně vyšetřit.

Léčba cirhózy jater

Je-li příčinou onemocnění alkohol, je naprosto nezbytná úplná abstinence. Pouhé omezení pití nestačí, protože schopnost jater zpracovávat i jen malé množství alkoholu je snížena. Když je příčinou cirhózy blokáda žlučových cest, je možné ji odstranit chirurgicky. Některé případy cirhózy vyvolané chronickou aktivní hepatitidou lze zlepšit podáním protivirových léků. U cirhóz při metabolických onemocněních může pomoci léčba specifickými přípravky působícími proti metabolickému defektu. Primární biliární cirhóza se léčí imunosupresivními látkami.

Velikost ascítu lze ovlivnit močopudnými léky. Při poruchách krevní srážlivosti pomáhají injekce některých vitaminů. Někdy bývá nezbytné předejít vnitřnímu krvácení z rozšířených žil, například v jícnu, operací.

Výhled do budoucna

Játra mají obrovskou regenerační schopnost, takže pokud je možné při prvních známkách cirhózy odstranit její příčinu, může se stav upravit, někdy i téměř k normálu. Je-li příčinou cirhózy alkohol, pak úplná abstinence postup nemoci zastaví a umožní normální život. Pokud onemocnění překročí tu hranici destrukce jaterních buněk, kdy je možná regenerace, pak poškozování orgánu pokračuje a nemoc se zhoršuje. V nejtěžších případech nemocný umírá do jednoho až dvou let od stanovení diagnózy.

V poslední době se u některých druhů cirhózy s úspěchem používá transplantace jater. Transplantace se provádí na několika specializovaných pracovištích, a je-li úspěšná, vede k dramatickému zlepšení kvality života a vyhlídek do budoucna. Pět let po transplantaci přežívá nejméně 70 % pacientů.