Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
ALT - Alaninaminotrasferáza
ALT - Alaninaminotrasferáza je jedním z enzymů, které se vyšetřují zejména v rámci tzv. jaterních testů. ALT je totiž přítomná hlavně právě v játrech a při jejich poškození se uvolňuje do krve. Zvýšené hladiny ALT v krvi však také mohou ukazovat na poškození svalových buněk včetně srdce.
ALT neboli Alaninaminotrasferáza
Alaninaminotrasferáza (ALT) patří mezi enzymy, to znamená mezi bílkoviny, které umožňují a usnadňují průběhy chemických reakcí v organismu. Nalezli bychom ji v buňkách jater, srdce, ledvin a svalů. Největší množství této transferázy se nachází v játrech, přesněji pouze v cytoplazmě (uvnitř) jaterní buňky. Játra jsou zavěšena v pravé brániční klenbě, z větší míry kryta žebry. Jsou místem, kde se odehrává obrovské množství chemických reakcí, kde se zpracovávají jednotlivé živiny a kde se tvoří látky nové a nutné pro činnost organismu, kde se tyto látky ukládají do zásoby a kde začíná cesta odbourávání toxických látek. Při poškození jater (jaterní nemoci, nemoci žlučových cest)dochází ke změnám v jaterních buňkách, které ztrácí schopnost udržet některé molekuly (např. ALT) uvnitř buňky. Tyto molekuly potom hledá lékař v krvi, aby podle jejich množství nebo charakteru určil přesnou příčinu poškození.
ALT a jeho funkce
ALT (alaninaminotransferáza) je v buňce přenašečem amino (NH2) skupiny mezi dvěma aminokyselinami (přesněji přenáší amino skupinu z alaninu na 2-oxoglutarát, ze kterého vzniká glutamát). Již při mírném poškození jaterní buňky se mění prostupnost buněčné membrány a ALT uniká do krve. Zvýšená koncentrace jaterních enzymů v krvi se projeví dříve než jiné příznaky jaterního onemocnění, jako je třeba žloutenka, krvácivost nebo únava. Základním vzorcem je, že čím vyšší je koncentrace ALT a dalších jaterních enzymů v krvi, tím je onemocnění závažnější. K vyšetření je potřeba pouze vzorek krve, nejčastěji odebíraný tenkou jehlou z některé pažní žíly. Jedná se o naprosto běžné a jednoduché vyšetření. Lékař vyšetření vyžaduje při podezření na jaterní poškození, nemoci žlučových cest a u pacientů, kteří si stěžují na únavu, úbytek na váze, zvětšení objemu tekutiny v břiše (ascites), zvracení, nevolnost, u pacientů s nadměrnou konzumací alkoholu a také u pacientů s rodinným výskytem jaterních chorob.
ALT a vyšetření
Běžně u zdravého člověka je hladina krevní ALT nízká nebo nulová. Vyšší hladina ukazuje na jaterní onemocnění provázené únikem enzymů z jaterní buňky. Některá onemocnění jsou spojena jen s mírným vzestupem hladiny. Jedná se o buď o chronické choroby jako je chronická hepatitida, nebo o jiné, třeba jaterní cirhózu, blokádu žlučových cest nebo karcinom jater. Značně zvýšené jsou hodnoty ALT u akutní virové hepatitidy nebo pravostranného srdečního selhání. Protože se malá část enzymu ALT nachází i v srdci a ve svalech, může se jeho hladina zvýšit po namáhavé fyzické činnosti, kdy dochází k drobnému porušení svalových buněk. Vzácně mohou být buňky poškozeny i účinkem některých léků, i potom je hladina ALT v krvi lehce zvýšená.
ALT a shrnutí
Hladina enzymu ALT je ve většině případů posuzována spolu s ostatními jaterními enzymy (ALP, ALT, ASP,...), jejichž pohyb je při jaterním onemocnění velmi podobný. Hladina těchto enzymů je stanovená zcela rutinním a bezbolestným způsobem, ale přesto dokáže lékaře výborně informovat o funkčním stavu jater.
Pohlaví | Hodnoty |
Muž | Do 0,8 µkat/L |
Žena | Do 0,6 µkat/L |
Diskuze