Diabetes (cukrovka) II. typu

Diabetes II. typu

Diabetes II. typu, neboli cukrovka 2.typu, je onemocnění, se kterým se v poslední době setkáváme stále častěji. Tvoří zhruba 90% všech diagnostikovaných případů cukrovky na celém světě a postihuje především jedince nad 45 let věku. V dnešní době se však s tímto onemocněním setkáváme již i u dětí a dospívajících. Diabetes mellitus 2.typu patří mezi takzvané civilizační choroby, jejichž výskyt jde ruku v ruce s pokrokem. Proto se především v euroamerické společnosti stává poměrně zásadním problémem. Za jeho vznik může hlavně nedostatek pohybu, špatné stravovací návyky, a z nich plynoucí nadváha.

Příčina vzniku diabetu II.typu

Podstatou vzniku diabetu II.typu je relativní nedostatek inzulínu, hormonu, který je zodpovědný za přenos glukózy z krve do buněk. Narozdíl od diabetu I.typu je produkce inzulínu v Beta buňkách zachována, avšak je narušen rytmus vylučování tohoto hormonu, zejména pak po jídle. Zároveň je u diabetu II.typu přítomna tzv. inzulínová rezistence, kdy je citlivost tkání vůči inzulínu snížena. Proto hladina glukózy v krvi vzrůstá a vzniká takzvaná hyperglykemie. Příčina vzniku tohoto stavu není zcela objasněna, ale klíčovou roli hraje genetická zátěž, nesprávný životní styl, nedostatek pohybu, obezita, kouření,

Projevy diabetu II.typu

Diabetes II.typu se zprvu nemusí nikterak projevovat a proto může být objeven náhodně při odběrech krve. Obecně však mezi příznaky diabetu II.typu patří vystupňovaný pocit žízně, vysoký příjem tekutin a časté močení. To je dnáno zvýšenou hladinou cukru v krvi, který na sebe váže vodu a dostává jí tak do moče. To vede k postupné dehydrataci pacienta spojenou s únavou a slabostí.Dále se diabetes II.typu projevuje nechutí k jídlu s následným hubnutím, poruchami vidění, či mravenčením různých částí těla.

Rizikové faktory diabetu II.typu

V každé rodině, kde už se cukrovka vyskytla, mnohonásobně vzrůstá riziko onemocnění i pro ostatní příbuzné. Z toho vyplývá, že nezanedbatelnou roli při vzniku diabetu II.typu hraje dědičnost. Největší úlohu má však stále špatná životospráva. Díky ní se u těchto pacientů ve většině případů nacházejí kromě vysoké glykémie i jiné poruchy, jako je zvýšená hladina krevních tuků, kyseliny močové, vysoký krevní tlak a obezita. Ty pak významně podporují vznik komplikací diabetu, jako příklad jmenujme třeba srdeční infarkt, jehož riziko tak vzrůstá více než desetinásobně.

Komplikace diabetu II.typu

Stejně jako u diabetu I.typu se i zde setkáváme často s komplikacemi, které mohou u některých pacientů být prvním projevem onemocnění. Rozlišujeme akutní a chronické komplikace diabetu II.typu.

Akutní komplikace diabetu II.typu

Velice závažnou komplikací diabetu II.typu je hyperglykemické kóma, pro které je typická vysoká hladina glukózy v krvi, dehydratace, porucha funkce ledvin a porucha vědomí. Tato komplikace začíná však jako slabost, pocit žízně a častým močením. Vzhledem k tomu, že se vyskytují i neurologické projevy a porucha vědomí, může se tento stav snadno zaměnit s cévní mozkovou příhodou. Hypoglykemické kóma je opakem předchozí komplikace a vzniká pří poklesu glukózy v krvi pod dolní hranici. Projevuje se sníženou výkonností, lsabostí, poruchami vidění, nebo i bušením srdce, třesem, pocením, ale i pocitem hladu.

Chronické komplikace diabetu II.typu

Mezi chronické komplikace diabetu II.typu patří mikroangiopatie, kdy jsou poškozeny malé cévy a tudíž i orgány jako jsou ledviny, sítnice očí a nervové tkáně. Ledviny postupně ztrácí svojí funkci a stav pacienta může vyústit až v dialýzu, tedy náhradu umělou ledvinou. Poškození sítnice, tzv. diabetická retinopatie, vede k rozmazanému vidění a v konečných stádiích až ke slepotě. Diabetická neuropatie, tedy postižení nervů, které jsou postiženy nejčastěji nejprve na dolních a horních končetinách. To se projevuje pocity chvění, mravenčení,pálení, ale i bolestmi.Postiženy však mohou být i nervy míchy a orgánů, což se projevuje bolestmi břicha a průjmy.

Další významnou komplikací diabetu II.typu je tzv. makroangiopatie, kdy jsou poškozeny velké cévy aterosklerotickým procesem, tedy lidově nazývaným kornatěním tepen. Právě tento proces je u diabetiků totiž významně urychlen. Tyto komplikace vedou nejčastěji ke smrti pacientů s diabetem, jelikož se rozvíjí ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin a cévní mozkové příhody. Ve všech případech se jedná o nedostatečné prokrvení příslušných tkání. Na dolních končetinách se tak snadno tvoří i bércové vředy s možnou progresí v gangrénu a často i nutnost amputace nohy.

Diagnostika diabetu II.typu

Stanovení diagnózy diabetu II.typu spočívá především ve zjištění zvýšené hladiny glukózy v krvi. Je však naprosto nezbytné, aby odběr krve byl prováděn nalačno. Pro potvrzení diagnózy se provádí tzv. oGTT test, tedy orální glukózový toleranční test. Ten spočívá v odebrání krve nalačno, následném podání roztoku glukózy ústy a opakovaném odebrání vzorku krve v 60. a 120 minutě po podání glukózy. Takto se testuje, zda je organismus schopen udržet normální hladinu cukru v krvi i po glukózové zátěži.

Léčba diabetu II.typu

Diabetes II.typu je onemocnění, jehož léčba je velice náročná a vyžaduje spolupráci pacienta. Je třeba předem pacienta upozornit, že je léčba tohoto onemocnění doživotní. Léčba je vždy zahájena režimovým opatřením ve smyslu diety a snížení tělesné hmotnosti, včetně dostatečné pohybové aktivity. Poté se pacientovi nasazují tzv. perorální antidiabetika ve formě tablet. Užívají se léky ze skupiny biguanidů a derivátů sulfonylmočoviny. Později je však nezbytné přidat i injekční aplikaci inzulínu.

Prognóza diabetu II.typu

Výsledky pečlivého dodržování lékařských doporučení jsou u diabetu II.typu zcela prokazatelné. Především snížení tělesné hmotnosti je v léčbě cukrovky zásadním krokem. Vyskytují se i případy, kdy za takovýchto podmínek onemocnění téměř vymizí. Důležité je proto pevné odhodlání a vytrvalost v léčbě tohoto onemocnění. Řešení však stále představuje prevence, která se zaslouží o to, aby k rozvoji podobných potíží vůbec nedošlo.

Prevence diabetu II.typu

Prevence diabetu II.typu spočívá především v dodržování zásad správného životního stylu, tedy hlavně dostatečná pohybová aktivita a příjem zdravé stravy. Tím se myslí omezení příjmu příliš tučných jídel a zvýšení příjmu ovoce a zeleniny. Nezbytný je také dostatečný příjem tekutin. Preventivně proti vzniku diabetu II.typu působí také zákaz kouření, abstinence alkoholu, vyvarování se nadměrnému stresu a udržování správné tělesné hmotnosti.