Diabetes mellitus I. typu

Diabetes mellitus I.typu

Diabetes, známý spíše jako cukrovka, je v dnešní době poměrně časté onemocnění, které postihuje děti, mladistvé a mladé dospělé jedince. Diabetes mellitus I.typu se vyskytuje spíše ve vyspělých zemích a statistiky ukazují, že se výskyt tohoto onemocnění v České republice za posledních 20let zdvojnásobil. Přesto však tento typ diabetu tvoří pouhých 6% z celkového počtu cukrovkářů. Diabetes mellitus I.typu má zcela odlišné příčiny, než diabetes II.typu, a je nezbytné toto onemocnění léčit.

Příčiny vzniku diabetes mellitus I.typu

Diabetes mellitus I postihuje především mladší jedince, nejčastěji mezi 10. a 20. rokem života. Může však vzniknout i u mladých dospelých, či zcela malých dětí. Příčinou vzniku tohoto onemocnění je porucha v imunitním systému jedince, který se obrátí proti buňkám vlastního těla, a mluvíme tak o autoimunitním onemocnění. V případě diabetes mellitus I.typu působí imunitní buňky proti takzvaným Beta buňkám slinivky, které jsou důležité produkcí inzulinu. Inzulin je hormon,který má zcela zásadní úlohu ve zpracovávání cukrů přijímaných potravou. Ve formě glukózy je z krve dopravuje do buněk, a tím jim zajišťuje dostatečný přívod energie nezbytné pro jejich správné fungování. V případě, že je v těle inzulínu nedostatek, hladina glukózy v krvi narůstá a vzniká stav zvaný hyperglykemie. Ten pak nepříznivě ovlivňuje procesy v organismu a onemocnění se začne projevovat i navenek.

Projevy diabetes mellitus I.typu

Mezi typické příznaky diabetes mellitus I.typu pak patří únava, nevýkonnost, nechuť k jídlu, hubnutí, nadměrné pití a časté močení. To je dáno tím, že cukr na sebe váže vodu, dostává se do moči a tak vede k dehydrataci pacienta. Mohou se objevovat i pocity mravenčení v různých částech těla, neostré vidění a u pokročilejších stavů i zvracení. Diabetes mellitus I.typu se může někdy projevovat i silnou bolestí břicha, což může být zaměněno s náhlou příhodou břišní. V případě pokročilejšího stádia diabetu může dojít i k život ohrožujícímu stavu, kterým je hyperglykemické kóma. Pacient upadá do bezvědomí, zhluboka dýchá a z úst může být cítit typický zápach acetonu. Nezřídka je diabetes mellitus I.typu odhalen zcela náhodně při preventivních odběrech krve.

Komplikace diabetes mellitus I.typu

Komplikace diabetes mellitus I.typu mohou být akutní, které přicházejí velice náhle a ohrožují pacienta na životě, nebo chronické, které pacienta sužují dlouhodobě.

Akutní komplikace diabetes mellitus I.typu

Mezi akutní komplikace diabetes mellitus I.typu patří především ketoacidotické kóma, které vzniká v důsledku zvýšení hladiny krevního cukru, nedostatkem vody a minerálů a vzestupem hladiny tzv.ketolátek v krvi. To se projeví žízní, častým pitím a močením, zvracením, bolestmi břicha, celkovou slabostí a stav může vyústit až v tzv. diabetické kóma, kdy pacient ztrácí vědomí. Tato komplikace může však někdy být i prvním projevem dosud nerozpoznaného diabetu.

Protichůdnou komplikací je hypoglykemické kóma, kdy dochází ke snížení hladiny cukru v krvi. Projevuje se bolestí hlavy, slabostí, nevolností zamlženým viděním, ale i bezvědomím. Tato komplikace vzniká často při vynechání pravidelného jídla, nebo nesprávná dávka inzulínu a proto je nejjednodušší pomocí podání cukru ústy. Je samozřejmostí, že u pacienta v bezvědomí žádnou potravu ani tekutiny nepodáváme!

Chronické komplikace diabetes mellitus I.typu

Mezi chronické komplikace diabetes mellitus I.typu patří mikroangiopatie, kdy jsou poškozeny malé cévy a tudíž i orgány jako jsou ledviny, sítnice očí a nervové tkáně. Ledviny postupně ztrácí svojí funkci a stav pacienta může vyústit až v dialýzu, tedy náhradu umělou ledvinou. Poškození sítnice, tzv. diabetická retinopatie, vede k rozmazanému vidění a v konečných stádiích až ke slepotě. Diabetická neuropatie, tedy postižení nervů,, které jsou postiženy nejčastěji nejprve na dolních a horních končetinách. To se projevuje pocity chvění, mravenčení,pálení, ale i bolestmi.Postiženy však mohou být i nervy míchy a orgánů, což se projevuje bolestmi břicha a průjmy.

Další významnou komplikací diabetes mellitus I.typu je tzv. makroangiopatie, kdy jsou poškozeny velké cévy aterosklerotickým procesem, tedy lidově nazývaným kornatěním tepen. Právě tento proces je u diabetiků totiž významně urychlen. Tyto komplikace vedou nejčastěji ke smrti pacientů s diabetem, jelikož se rozvíjí ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin a cévní mozkové příhody. Ve všech případech se jedná o nedostatečné prokrvení příslušných tkání. Na dolních končetinách se tak snadno tvoří i bércové vředy s možnou progresí v gangrénu a často i nutnost amputace nohy.

Diagnostika diabetes mellitus I.typu

Stanovení diagnózy diabetes mellitus I.typu spočívá především ve zjištění zvýšené hladiny glukózy v krvi. Je však naprosto nezbytné, aby odběr krve byl prováděn nalačno. Pro potvrzení diagnózy se provádí tzv. oGTT test, tedy orální glukózový toleranční test. Ten spočívá v odebrání krve nalačno, následném podání roztoku glukózy ústy a opakovaném odebrání vzorku krve v 60. a 120 minutě po podání glukózy. Takto se testuje, zda je organismus schopen udržet normální hladinu cukru v krvi i po glukózové zátěži.

Léčba diabetes mellitus I.typu

Léčba diabetes mellitus I.typu je velice náročná a komplikovaná. Pacient však musí mít napaměti, že je třeba toto onemocnění léčit doživotně. Léčba diabetes mellitus I.typu spočívá v dietním opatření a v doživotní aplikaci inzulínu, jelikož se tento hormon nemá již kde tvořit. Inzulín se aplikuje injekčně do podkoží, nejčastěji na břiše, stehně, nebo i jiných částech těla. Inzulín je nezbytné aplikovat několikrát denně pomocí injekce, či tzv. inzulínového pera. Je nutné pacienta předem poučit a vyškolit ho v léčbě inzulínem tak, aby si mohl sám korigovat hladiny inzulínu v závislosti na příjmu potravy, nebo zátěži.

Prevence diabetes mellitus I.typu

V současné době není známo, jak vzniku této nemoci předcházet. Diabetes mellitus I.typu se obecně objevuje častěji u jedinců, u kterých se v rodině cukrovka již vyskytla. Tudíž zde hraje nezanedbatelnou roli dědičnost. Zároveň však může u některých lidí vzniknout i bez podobné souvislosti. Nejnovější výzkumy pak poukazují na častou spojitost mezi prodělaným virovým onemocněním a začátkem diabetu. Proto je nanejvýš pravděpodobné, že i obyčejné virózy mohou u náchylných jedinců nějakým způsobem ovlivnit funkci imunitního systému, a obrátit ho tak proti buňkám tělu vlastním.

Závěrem...

Diabetes mellitus I.typu patří jednoznačně mezi vážná onemocnění, která není radno podceňovat, především kvůli významnému množství pozdních komplikací. Přesto však se dá velmi dobře ovlivnit jeho průběh pečlivým dodržováním předepsané léčby a pravidelnými kontrolami. Z velké části tedy vývoj této nemoci a jejích následků závisí na pacientově píli a odhodlání udělat pro své zdraví maximum.