Dna

Pro většinu lidí je dna (pakostnice) pouze bolestivým zánětem palce u nohy, který je důsledkem přemíry jídla a pití. Ve skutečnosti jsou příčiny dny mnohem složitější, a pokud zůstane onemocnění bez léčby, může mít za následek závažné postižení kostí nebo ledvin.
Příčinou dny je neobvykle vysoká koncentrace kyseliny močové v krvi a v tkáňové tekutině. Kyselina močová je v těle normálně přítomna. Je konečným produktem přeměny a rozkladu některých živin a vyskytuje se také v opotřebovaných tělesných buňkách. Normálně se kyselina močová vylučuje dostatečně ledvinami a střevem, takže její množství v těle zůstává na stejné úrovni. U pacientů trpících dnou se tvoří kyseliny močové buď příliš mnoho, nebo se hůře vylučuje.

Příčiny dny

Zvýšená tvorba kyseliny močové může mít různé příčiny. V minulosti se přikládala vina nadměrnému přísunu potravy a nemírnému pití alkoholu. Kyselina močová byla důsledkem rozkladu některých živin obsažených v jídle. Některé potraviny vskutku obsahují velké množství chemických látek purinů a ty jsou po strávení zdrojem kyseliny močové. Jejich nadbytek může při nedostatečném vylučování vyvolat dnu. K potravinám bohatým na puriny patří zejména vnitřnosti (játra, ledviny, mozek, srdce, slezina), maso mladých zvířat, zvěřina, husy, krocani, kachny, kaviár, mořští korýši, mořské ryby (sardinky, herinky), uzené ryby a masové výtažky. Je vhodné vyvarovat se většího množství těchto jídel, ale pokud se konzumují s rozumem, jejich příspěvek k celkovému množství kyseliny močové v organismu je poměrně malý. Alkohol v přiměřeném množství neškodí, ale alkoholické orgie mohou dočasně snížit schopnost ledvin vylučovat kyselinu močovou, a vyprovokují tak dnavý záchvat. Celkově je v současné době zřejmé, že dieta hraje při vzniku dny poměrně malou roli a mnohem důležitější jsou jiné faktory.
Nejčastější příčinou vzestupu kyseliny močové je snížená účinnost filtračního procesu v ledvinách. Dochází k tomu při některých ledvinných onemocněních, chronických zánětech ledvin (nefritidách) nebo to způsobují některé léky, například diuretika (léky podporující močení).
Dnu mohou zavinit i nemoci krve nebo jiných tkání, které vedou k rozpadu velkého množství buněk (leukémie apod.). Také některé vrozené metabolické vady mají za následek zvýšenou tvorbu kyseliny močové.
Člověk se zvýšenou hladinou močové kyseliny v krvi nemusí nutně trpět dnou. V mnohých případech se však krystalky kyseliny močové ukládají v kloubech, v kůži nebo v ledvinách. Potom postižený člověk dostane buď akutní dnavý záchvat, nebo trpí chronickou (dlouhodobou) formou dny.

Akutní záchvat dny

První záchvat dny bývá zpravidla náhlý a těžký. Nejčastěji postihuje palec u nohy. Z tohoto důvodu se také nemoc někdy nazývá „podagra" (z řeckého výrazu pro křečovité bolesti nohy). Záchvatu může předcházet větší zátěž organismu v podobě operace, výstřelku v jídle nebo v konzumaci alkoholu, užívání diuretik nebo hladovění.
Pacienta obyčejně probudí uprostřed noci intenzivní bolest. Palec je napjatý a jen těžko snese váhu lůžkovin. Kloub je oteklý a kůže je suchá, horká, zarudlá a lesklá. Žíly na hřbetu nohy mohou být rozšířené. Někdy má nemocný i horečku.
Pokud se akutní záchvat neléčí, trvají bolesti asi tři až deset dnů a potom příznaky vymizí.
Podáním protizánětlivých léků se však zánět podaří zklidnit zpravidla velmi rychle. Pokud pacient tyto přípravky špatně snáší a zvrací po nich nebo má průjem, lze je podat v injekcích nebo v čípcích. Acylpyrin není v tomto případě vhodný, protože snižuje filtrování kyseliny močové v ledvinách.
S léčbou je třeba začít co nejdříve, protože čím později se začne, tím méně je účinná.

Po odeznění bolesti se pacient může domnívat, že má vyhráno, to však není pravda. Onemocnění pokračuje dál, a i když se navenek neprojevuje, nelze předpovědět, kdy se dostaví záchvat příští. Intervaly mezi záchvaty mohou trvat týdny i měsíce. Dnavý záchvat může také postihnout jiné klouby, než je palec u nohy - obvykle to bývají klouby končetin, například prsty rukou nebo zápěstí. Ve velkých kloubech, jako jsou kyčle nebo ramena, je dnavý záchvat neobvyklý. Rovněž nebývá postiženo více kloubů najednou.
Po dnavém záchvatu lékař nemocného dále sleduje a provede nezbytná krevní vyšetření, aby zjistil, zda je zapotřebí nějakých opatření k zamezení přechodu dny v chronické onemocnění. Pacienti, kteří mají hladinu kyseliny močové jen málo zvýšenou nebo u nichž jsou záchvaty řídké, nemusí ani žádnou léčbu potřebovat.

Chronická dna

Při chronické dně se krystalky kyseliny močové usazují v kloubech, kůži a v ledvinách a vyvolávají zde trvalé poškození. V kloubech se krystaly usazují v chrupavce kryjící konce kostí, způsobují zhrubnutí jejího povrchu, otok a snížení pohyblivosti kloubu, podobně jako osteoartritida.
Na kůži vytvářejí uloženiny kyseliny močové hrboly různé velikosti. Nazývají se tofy. Často se vyskytují jako drobné hrbolky na okraji uší, ale mohou také vytvářet velké boule na rukou nebo v okolí loktů. Zpravidla jsou spíše kosmetickou vadou, než aby škodily, někdy však dosáhnou takové velikosti, že začnou nemocného obtěžovat a musí být chirurgicky odstraněny.
Těžká dna může poškodit ledviny dvěma způsoby. Jednak mohou uložené krystaly kyseliny močové ucpávat jemné močové kanálky v ledvinné tkáni, což vede k selhání ledvin, nebo dosáhne kyselina močová v moči takové koncentrace, že vytvoří močové kameny. Močové kameny má asi jedna pětina pacientů léčených na dnu.

Dlouhodobá léčba dny

Ti pacienti, kteří trpí častými dnavými záchvaty, postižením kloubů, tofy nebo mají zjevně postižené ledviny a vysokou koncentraci kyseliny močové v krvi, potřebují dlouhodobou léčbu.
Za uvedených okolností je léčba nezbytná především proto, aby zabránila v dalším životě dlouhodobým komplikacím, především takovému poškození ledvin, které může vést až k jejich selhání.
Používají se dva druhy léčiv. Nejčastěji to bývá allopurinol (Milurit). Ten snižuje rychlost tvorby kyseliny močové v tkáních a příznivě tak ovlivňuje i její krevní hladinu. Když tento lék u pacienta z určitých důvodů nepomáhá nebo není vhodný, předepisují se přípravky, které urychlují vylučování kyseliny močové.
Pacienti, kteří s dlouhodobou léčbou dny jednou začnou, by v ní měli pokračovat až do konce života. Čas od času se provádějí kontrolní krevní testy, aby se lékař ujistil, že není třeba dávkování léků měnit.
Po přerušení léčby se může hladina kyseliny močové v krvi rychle zvýšit a vyvolat dnavý záchvat. Při trvalé léčbě záchvaty téměř vždy vymizí, a pokud se občas nějaký vyskytne, není těžký a lze jej často překonat i bez zvláštní léčby.