Faryngitida

Faryngitida

Zánětlivé onemocnění hltanu, odborně nazývané faryngitida, představuje jednu z nejčastějších příčin návštěv praktického lékaře. Většina faryngitid je virového původu a probíhají často jako součást zánětů v oblasti horních dýchacích a polykacích cest, které v populaci probíhají každý rok v několika vlnách. Dospělý člověk prodělá průměrně každý rok 2 až 4 nachlazení, předškolní děti 6 až 10. Dle délky trvání se rozdělují na akutní a chronické.

Hltan

Hltan je nálevkovitá trubice, která je uložena v zadní části hrdla. Tvoří společný oddíl dýchací a trávící soustavy. Rozděluje se na tři části. Začíná jako nosohltan, který navazuje na dutinu nosní. Na nosohltan navazuje ústní část hltanu, která je viditelná pouhým okem. Stačí se podívat do zrcadla a otevřít ústa. To co vidíte za patrovými oblouky, ze kterých visí takový podivný útvar (uvula), je stěna hltanu. Ten přechází do třetí, hrtanové části. Tato část přechází do jícnu. Jícen pak navazuje na žaludek. V přední stěně hrtanové části je vstup do hrtanu. Úlohou hltanu je polykání potravy a její transport dále do jícnu.

Vznik faryngitidy

Většina akutních faryngitid je způsobena virovou infekcí, na kterou může posléze nasednout bakteriální infekce. Onemocnění se šíří nejčastěji kapénkovou cestou ve školních a pracovních kolektivech. Vyskytují se zejména na podzim a v zimě. Ačkoliv se jedná o virovou infekci, často dochází k předepisování antibiotické léčby, která nejenže nefunguje, protože je určena k léčbě bakteriálních infekcí, spíše organismus ještě poškozuje oslabením obranyschopnosti. 

Příznaky faryngitidy

Příznaky faryngitid jsou nespecifické. Nejčastěji jde o bolesti v krku a bolesti při polykání, které se mohou propagovat do uší, mohou být doprovázeny rýmou, teplotou a kašlem. Pacient může být unavený, malátný, může pociťovat bolesti svalů a kloubů. U kojenců a batolat, ale bývá průběh těžší a probíhá často s vysokými teplotami nad 39 °C. Většina faryngitid však probíhá jako lehké onemocnění a vyžaduje pouze příznaky zmírňující léčbu.

Léčba faryngitidy

Jejím základem je klidový režim, který je prospěšný jak pro pacienta, tak pro ostatní, protože infekce se mezi lidmi lehce šíří. Zejména děti by určitě během nemoci neměly chodit do školky, protože dětský kolektiv je ideální místo pro šíření kapénkových infekcí. Z dalších režimových opatření se používají potní kúry, obklady na krk a vitamin C. K dezinfekci sliznice a snížení subjektivních potíží se používají kloktadla či spreje (Tantum verde, Jox) nebo v ústech rozpustné dezinfekční tablety, kterých je na trhu poměrně velké množství a dají se koupit volně v lékárně. Příznivý účinek je pozorován i při použití lokálně aplikovaných antibiotik (Bioparox). Celkově se antibiotika podávají v případě bakteriální infekce. Zda jsou antibiotika nutná, rozhodne praktický lékař dle stavu pacienta při vyšetření.

Chronická faryngitida

Chronická faryngitida je dlouhodobě probíhající zánět hltanu. Vyskytuje se jako součást chronických zánětů horních a dolních dýchacích cest. Kromě chronických infekcí se na jejím vzniku podílí dlouhodobá nosní neprůchodnost s dýcháním ústy, nevhodné životní a pracovní prostředí s výpary a prachem, záliba v kořeněných jídlech a tvrdém alkoholu, kouření. U pacientů se střídají relativně bezpříznaková období s obdobím, kdy se příznaky plně rozvinou. Faryngitida může být i projevem gastroesofageálního refluxu. Jedná se o stav, kdy se kyselý žaludeční obsah dostává ze žaludku spět do jícnu a hltanu. Žaludeční šťávy dráždí výstelku hltanu a působí tak její trvalé změny. Rozlišují se dvě formy, hypertrofická a atrofická.

Dvě formy: hypertrofická a atrofická faryngitida

Hypertrofická chronická faryngitida se projevuje škrábáním a pálením v krku. Tyto příznaky se mírní při jídle. Nemocný má pocit zahlenění, kterého se zbavuje hlavně zrána kašláním. Atrofická forma se vyvíjí zejména u těch, kteří pobývají v extrémně suchém prostředí, nebo naopak prostředí velmi vlhkém. Onemocněním trpí častěji pacienti s cukrovkou, anémií a ti, kterým byly odstraněny krční mandle. Příznaky jsou podobné jako u předchozí formy, ale hlenu je málo a je hustý. Pacienti trpí pocitem sucha a cizího tělesa v krku, musí zapíjet hutnou stravu, protože mají ztížené polykání. V léčbě se uplatňují léky, které rozpouští hlen. Pokud je nutné nasazují se antibiotika. Doporučuje se pití a vdechování Vincentky. Příznivý účinek mají i spreje připravené z mořské vody. Kromě léků je vhodné doplnit léčbu o pobyty lázeňské a přímořské. Léčba chronické faryngitidy je vždy dlouhodobá, zpravidla přináší jen dočasnou úlevu a je nutné ji opakovat.

Prevence faryngitidy

Co se týče preventivních opatření, zejména chronické faryngitidy, je nutné odstranit faktory, které k ní vedou. Je to prašné a příliš suché prostředí na pracovišti i doma. V pracovním prostředí by se mělo dbát na používání ochranných pomůcek. Doma hlavně v zimě, když se topí, je dobré vzduch zvlhčovat. Dalším opatřením je důkladná léčba všech akutních infekcí dýchacích cest. Dále je žádoucí vyloučit, nebo alespoň omezit na minimum pití lihovin a kouření. Je nutné si uvědomit, že chronická faryngitida je nemoc, která se nedá úplně vyléčit, a proto je jednodušší ji předcházet, jak se potom trápit s jejím vleklým průběhem.