Hormony a akné

Hormony a akné

Akné představuje velice časté onemocnění kůže, které se vyskytuje především v období dospívání. Jedná se o chorobu mazových žlaz a proto se akné objevuje v místech, kde je těchto žlaz nejhojněji, typicky tedy v obličeji, na ramenou, horní části hrudníku a na zádech. Předpokádá se, že akné postihuje až 100% osob v období puberty. Vzhledem k tomu, že na vznik akné mají vliv mužské pohlavní hormony, setkáváme se s těžším průběhem onemocnění právě u mužů. Akné je možné léčit konzervativně, farmakologicky, fyzikálními, či chirurgickými metodami.

Příčiny vzniku akné

Základní příčina vzniku akné není přesně známa, ale obecně se ví, že vzniká v důsledku působení několika příčin. Při tomto onemocnění je postižen chlupový folikul, který je spojen s mazovou žlázou. Rozeznáváme 4 faktory, které se na vzniku akné podílejí, a to zvýšená tvorba mazu působením mužských pohlavních hormonů, přítomnost bakterií, zvýšená produkce rohoviny a zánět.

Mužské pohlavní hormony, tzv. androgeny, regulují vývoj mazových žlaz a produkci mazu. V období dospívání se hladina androgenů zvyšuje jak u dívek, tak u chlapců a proto dochází ke zvětšování mazových žlaz, zvýšené produkci mazu a to vede k maštění kůže. U dívek se akné typicky zhoršuje v období před menstruací a po ní se projevy opět zlepšují. Je to dáno hormonální nerovnováhou.

Zvýšená tvorba kožního mazu vytváří vhodné podmínky pro pomnožení bakterií, především Propionibacterium acne. Ta produkuje volné mastné kyseliny a vede ke tvorbě zánětu.

Předpokládá se, že mužské pohlavní hormony mají také vliv na rohovění kůže, která ucpává folikul. Takto se rohovina i maz hromadí za překážkou a způsobují rozšíření vývodů a vznik nezánětlivých projevů akné, tzv. komedonů.

Zánět se typicky projevuje po prasknutí stěny folikulu jako místní bolestivost, zarudnutí a otok.

Projevy akné

 Akné je častým kožním onemocnění, které má typický klinický obraz. Projevy akné mohou být nezánětlivé, ve formě černých, či bílých teček, tzv. komedonů, nebo zánětlivé ve formě zarudlých, bolestivých pupenů, uzlů, či drobných puchýřků. V nejtěžších případech se mohou vyskytovat bolestivé uzly, které navzájem splývají a hrozí vznik abscesů s provalujícím se hnisem. Pokud se jedná o zánět zasahující do hloubky, může zanechat po odhojení jizvy.

Rizikové faktory akné

Vznik akné je do velké míry dán dědičností a proto samotnému vzniku akné nelze zcela zabránit. Vznik akné rovněž podporuje hormonální nerovnováha, ve smyslu převahy mužských pohlavních hormonů. U dívek dochází ke zhoršení akné i v období před menstruací a zlepšuje se po ní. Dalším rizikovým faktorem je bakteriální infekce, stres, některé léky, nevhodné kosmetické přípravky,alkohol, kouření, či příliš tučná strava.

Léčba akné

Léčbu akné můžeme volit z několika možností,a to konzervativní, farmakologickou, fyzikální, či chirurgickou.

Konzervativní léčba spočívá v pravidelném čištění pleti, peelingu a užívání antibakteriálních mýdel. Rovněž je vhodné užívat kosmetiku pro problematickou pleť, která působí proti vzniku zánětu a omezuje množení bakterií. O výběru správné kosmetiky je možné poradit se v lékárnách. Evakuce hnisavého obsahu akné není rovněž vhodná jelikož se tvoří drobná poranění na kůži a mohou tak vznikat jizvy. Je třeba mít napaměti, že alkohol, kouření, či příliš tučná strava akné jen zhoršují a proto se doporučuje se těmto faktorům vyhnout.

Farmakologická léčba spočívá v užívání léčiv jak místně, tak i celkově. Místní léčba využívá krémů, či gelů s obsahem retinoidů, tedy látek odvozených od vitamínu A. Možné je rovněž místního užití antibiotik, která potlačí množení bakterií, či kyselina azaleinová, která uvolňuje ucpané vývody. U těžších forem akné je nutné přistoupit k celkové léčbě pomocí tablet, či tobolek. U žen je nasazována hormonální léčba pomocí kombinovaných preparátů hormonální antikoncepce. Ta má ovlivnit produkci mazu a aplikuje se u formy akné závislé na hladině hormonů. Hormonální terapie se také doporučuje u akné lokalizované v dolní části obličeje. Dále je možné nasadit celkově antibiotika, či izotretionin, což je látka opět odvozená od vitaminu A. Zajišťuje odmašťování pleti a snižuje tvorbu rohoviny.

Z fyzikálních metod určených k léčbě akné je možné využít kryoterapii, tedy léčbu chladem, či aplikaci ultrafialového světla.

Chirurgická léčba se využívá především u těžkých forem akné, kdy se ošetřují především cysty, nebo hrboly.

Režimová opatření u pleti s akné

U pleti s výskytem akné je zapotřebí vyhýbat se některým vlivům, které mohou onemocnění ovlivnit. Doporučuje se chránit pokožku před nadměrným UV-zářením krémy s ochranným faktorem. Tyto by neměly být příliš mastné, jelikož může dojít k uspávání vývodů mazových žlaz. Zároveň je vhodné pokožku zbytečně nevysušovat, vyhýbat se stresu, kouření a nevhodné kosmetice.