Purulentní bakteriální meningitida

Purulentní bakteriální meningitida

Centrální nervová soustava je tvořena mozkem, který je v lebce, a míchou, která z něj odstupuje a je uložena v páteřním kanálu. Mozek není v lebce uložen jen tak. Aby byl chráněn, je obklopen mozkomíšním mokem a obalen třemi obaly – tvrdou plenou, pavučnicí a měkkou plenou mozkovou. Meningitida je latinské označení pro zánět právě těchto mozkových obalů. Onemocnění často začíná jako onemocnění dýchacích cest. Když zánět přestoupí na mozkové pleny, dráždí nervovou soustavu, a s tím pak souvisí i další projevy. Většinou se jedná o horečku, bolest hlavy, nevolnost (až zvracení) a tzv. meningeální příznaky, z nichž nejznámější je ztuhlost šíjového svalstva s neschopností předklonit hlavu.

Purulentní bakteriální meningitida – původci a přenos

V naší populaci se vyskytují tři základní původci meningitid: Neisseria meningitidis, Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influensae typ B. Přenáší se kapénkovou infekcí a inkubační doba bývá 2 až 3 dny. Meningitida u nich vzniká buď primárně, přestupem z dýchacích cest do krve a krví do mozku, nebo sekundárně, nejčastěji jako následek opakovaných zánětu středouší. Neisseria meningitidis (=meningokok) způsobuje meningokokovou meningitidu. Asi 10% lidí jsou přenašeči. To znamená, že tato bakterie žije v jejich organismu, ale oni zůstávají zdraví. Meningokok způsobuje širokou škálu onemocnění. Od jednoduchého zánětu dýchacích cest až po velmi závažná onemocnění označovaná jako invazivní meningeální onemocnění (IMO).

Projevy purulentní bakteriální meningitidy

IMO se může vyskytovat jako meningitida, sepse, nebo jako kombinace obou. V některých, ne příliš častých, případech může probíhat velice agresivně. Nejčastěji jsou postiženy děti ve věku od ½ roku do 6 let a mladí lidé ve věku od 16 do 19 let. Většina začíná jako klasické respirační onemocnění. Příznaky (výše uvedené) se ale prudce zhoršují. Objevují se drobná krvácení do kůže, která vypadají jako malé červenofialové tečky. Dochází k poruchám vědomí až bezvědomí a křečím. Meningokok se dostává do krve a rychle se v ní množí. Obsahuje zvláštní látku LPS (lipopolysacharid), který velmi silně dráždí náš imunitní systém. U zvláště agresivních kmenů meningokoka je reakce organismu tak silná a bouřlivá, až se vymkne kontrole a začne poškozovat vlastní organismus. K tomu dochází při meningokokové sepsi. Poškození může být tak rozsáhlé, že dojde k úmrtí, a to dokonce i v průběhu několika hodin v důsledku celkového rozvratu metabolismu a otoku mozku. U malých dětí může dojít v důsledku porušení krevního zásobení, hlavně v oblasti končetin, k odumírání tkáně. V nejpokročilejších případech může být nutná i amputace končetiny. Výjimkou nejsou ani trvalé následky pro nevratné poškození mozku. Nejagresivnější formou IMO je tzv. Waterhaus-Fridrichsonův syndrom. Dochází při něm v krátkém čase k rozsáhlému poškození nadledvin, což vede k rychlému selhání krevního oběhu a pacienti umírají v průběhu několika málo hodin.

Purulentní bakteriální meningitida a její léčba

Léčba bakteriálních meningitid je antibiotická. Je vhodné odebrat pacientovy vzorky pro mikrobiologické vyšetření (krev, stěry ze sliznice dutiny ústní, mozkomíšní mok) a zjistit konkrétního původce, nejlépe i jeho citlivost na antibiotika. U nás se také provádí očkování proti meningitidám. K dispozici jsou v současné době 2 vakcíny – proti haemofilům a proti pneumokokům. Meningitidy podléhají i zvláštním epidemiologickým opatřením. To znamená, že každé takovéto onemocnění se musí hlásit epidemiologickému centru. Pacienti i jejich nejbližší okolí jsou umístěni do karantény, aby se zamezilo dalšímu případnému šíření nákazy.