Lupénka

Co je to lupénka

Lupénka, latinsky onemocnění zvané psoriasis vulgaris, je dlouhodobě probíhající nevyléčitelné kožní onemocnění. Lupénka má typickou lokalizaci výskytu na určitých částech těla a jsou to ty části, které jsou více mechanicky namáhané, viz níže. Na rozdíl od různých infekčních chorob však není lupénka způsobená žádným původcem z vnějšího prostředí, žádnými bakteriemi či viry, ale jedná se o poruchu funkce vlastního organismu. Vzniká totiž kvůli vrozené odchylce v řízení určitých imunitních reakcí, která způsobuje neobvykle rychle vyzrávání kožních buněk. Důležitá informace je, že toto onemocnění není infekční, tedy není nakažlivé.

Příčiny vzniku lupénky

Mezi hlavní příčiny lupénky bychom mohli zařadit tři významné faktory a to dědičnost, autoimunitu a vnější prostředí. Jak již bylo řečeno, hlavní příčinou vzniku lupénky je vrozená dispozice, náchylnost pro zvýšené rohovatění kůže. Pro spuštění zánětlivé reakce v kůži je však nutné přispění některých faktorů ze zevního prostředí, jako jsou různé infekce, stačí například infekce horních cest dýchacích, dále špatná životospráva, kouření, zvýšená konzumace alkoholu, psychické vlivy, stres, úrazy a užívání určitých typů léků, či očkování. Vyvolávajícím faktorem mohou být též hormonální změny jedince a dokonce i obezita. To, s jakou intenzitou se lupénka projeví, záleží však také na celkovém zdravotním stavu pacienta a též na jeho psychickém stavu. Více náchylní jsou k rozvoji lupénky pacienti se sníženou funkcí imunitního systému, např. pacienti léčeni systémovými kortikoidy, cukrovkáři, apod. Také osoby zanedbávající osobní hygienu a obecně osoby s nižší kvalitou života mají větší šanci, že se u nich lupénka objeví.

Příznaky lupénky

Za normálních okolností vyzrávají kožní buňky zdravého jedince 4 týdny. U pacientů postižených lupénkou je tomu jinak a tato doba je zkrácena na pouhé 4 dny. To se pak projeví zesíleným rohovatěním kůže a následným olupováním kožních šupin. Existuje několik typů lupénky podle toho, na kterých místech těla je tvorba šupin nejvýraznější. Nejčastěji se jedná o mechanicky namáhané partie, jako např. kolena, lokty, křížová krajina a dále vlasatá část hlavy. V jiných případech jsou nejvíce postiženy oblasti kožních záhybů, vzácně pak sliznice jazyka a pohlavní orgány. Kromě kůže a některých sliznic může navíc lupénka napadat také nehty či klouby. Jsou též případy, kdy jsou nejprve postiženy klouby a až poté se lupénka objeví na kůži člověka. Vzácně se objevují také netypické formy lupénky, při kterých na kůži nevznikají obvyklé šupiny, ale např. drobné nebo středně veliké puchýře, rozsáhlé plochy suché zarudlé kůže. V jiných případech zase může poškození kůže zcela chybět a nemoc se projevuje pouze na sliznicích.

Typy lupénky

Podle své lokalizace, kterou postihuje, má lupénka mnoho typů. Je to akutně exantematická forma, které u dětí a mladistvých předchází angína či viróza. Další je chronicky stacionární forma lupénky, která se typicky vyskytuje na loktech, kolenou a v oblasti křížové kosti. Další druhy psoriázy neboli lupénky jsou odlišeny podle velikosti pupínků, které při onemocnění vznikají. Je to psoriasis punctata s malými pupínky, psoriasis guttata s pupínky velikosti kapky, psoriasis nummularis s pupeny kolem centimetru. Psoriatická artritída postihující klouby, je přítomna asi u 5% lidí trpících lupénkou a její průběh je většinou mírný. Barber je pak zvláštní forma lupénky, která se vyskytuje na dlaních a ploskách. Zumbusch je naopak velmi závažná forma, která postihuje celé tělo a může vzniknout jako komplikace psoriázy.

Komplikace lupénky

U lidí s psoriázou je zvýšené riziko vzniku onemocnění srdce, vzniku cukrovky a obezity. Doposud se však neví, zda jde o genetickou souvislost mezi onemocněními, mohou však výrazně zkomplikovat průběh psoriázy. V důsledku psoriázy může být přítomna i porucha regulačního systému v našem těle, což způsobí špatnou přizpůsobivost organismu na změny teploty. Při léčbě lupénky systémovými léky je zvýšené i riziko vzniku nádorových onemocnění. V neposlední řadě může mít lupénka velký dopad na psychickou stránku člověka.

Léčba lupénky

Léčba lupénky se provádí několika různými metodami. Buď jde o léčbu lokální, či systémovou. Při lokální terapii aplikujeme léčivo pouze místně, tedy jde o ošetřování postižené kůže pomocí mastí a dalších léčivých přípravků. Systémová léčba, která se využívá v těžších případech psoriázy, zahrnuje podávání léků v tabletách nebo injekčně. Nejčastěji užívaný je Metotrexát, Cyklosporin či Retinoidy. V biologické léčbě se zase využívá protizánětlivých léků. Další metodou léčby je fototerapie, tedy ozařování poškozených částí těla ultrafialovým zářením. Tato léčba zářením se provádí denně a zmírňuje příznaky lupénky. Své místo v léčbě, spíše tedy tlumení příznaků, má i alternativní terapie a to sůl z Mrtvého moře a přípravky z ní. I přes mohutný rozvoj lékařské vědy není dosud v silách lékařů zajistit úplné vyléčení lupénky. Mají však k dispozici četné nástroje, jak s touto nemocí bojovat a jak její příznaky co nejvíce utlumit. Záleží však také na vůli a odhodlání pacienta se do boje zapojit a nevzdat se i přes počáteční neúspěchy a další komplikace, které mu toto úporné onemocnění způsobuje.

 Prevence lupénky

Co se týče prevence lupénky, tak jako taková bohužel neexistuje. Jak jsme si již na začátku řekli, jedná se o autoimunitní onemocnění. Avšak pomocí několika opatření můžeme alespoň zmírnit projevy lupénky. Měli bychom se vyvarovat takzvaných spouštěcích faktorů, které nastolí právě onu autoimunitní reakci. Mezi takové spouštěče patří stres, kouření či alkohol. Dále bychom se měli vyvarovat oděvům z umělých vláken, přílišnému chladu či náhlým změnám teploty. Kromě toho bychom měli dbát na zdravou stravu, protože i nezdravé jídlo negativně ovlivňuje náš organismus včetně imunitního systému.