Otřes mozku

Otřes mozku

Otřes mozku, odborně komoce, je náhlá porucha mozkových funkcí vyvolaná úrazem hlavy, např. u dopravních nehod, sportovních úrazů a rvaček. Může však vznikat i nepřímo, například prudkým pádem na hýždě. Otřes mozku patří mezi tzv. primární poranění mozku, jelikož vzniká v okamžiku úrazu. Otřes mozku je považován za vratné funkční poranění mozku, které ve většině případů odeznívá bez následků. Je však nezbytné každého poraněného člověka sledovat po dobu 48h, aby se včas podchytily případné komplikace.

Vznik otřesu mozku

Otřes mozku vzniká působením sil na hlavu. Může se jednat o tupé údery do hlavy, nárazy hlavy o předmět, nebo i nepřímo, prudkým pádem na hýždě. Typicky se jedná o pády z výšky, autonehody, či sportovní úrazy. Přesný mechanismus vzniku otřesu mozku není známa. Ví se však, že se jedná především o funkční postižení mozku. Pouze v některých případech otřesu mozku se podařilo prokázat pomocí zobrazovacích metod i strukturální poškození mozku, které je všakmikroskopického rázu.

Příznaky otřesu mozku

Hlavním příznakem otřesu mozku je ztráta vědomí, která obvykle trvá několik vteřin. Udává se, že lehký stupeň otřesu mozku provází bezvědomí trvající několik vteřin až minut, těžký stupeň do 30 minut. Pokud je bezvědomí delší, je zapotřebí přemýšlet o rozsáhlejším poranění, jako je pohmoždění mozku. Dalším typickým příznakem otřesu mozku je amnézie, tedy výpadek paměti, kdy si raněný nepamatuje na mechanismus úrazu. Někdy se amnézie vztahuje i na období před, či po úraze a pak mluvíme o pretraumatické, resp. posttraumatické amnézii. Zvláštní formou je poúrazový mrákotný stav, kdy je raněný agresivní, neklidný a vyžaduje propuštění z nemocnice. S tímto stavem se často setkáváme u alkoholiků. Poté co se raněný probere z bezvědomí se typicky objeví zvracení. Kromě těchto tří základních příznaků otřesu mozku se vyskytují i bolesti hlavy, nevolnost, závratě, někdy i zrychlenou srdeční frekvenci při postavení, či snížení krevního tlaku. U dětí se otřes mozku projeví útlumem, ospalostí a spánkem. Ten je však nutné odlišit od nastupujícího bezvědomí, které by nasvědčovalo těžšímu poranění mozku.

Komplikace otřesu mozku

Otřes mozku je vratným funkčním postižením mozku, který se však až v 50% může komplikovat souborem obtíží, které nazýváme postkomoční syndrom. Ani v dnešní době se stále neví proč tato komplikace vzniká, ale předpokládá se vliv psychiky, či přítomnost těžšího poranění mozku. Tím se myslí například subarachnoidální, či subdurální krvácení, nebo poranění krční páteře. Postkomoční syndrom nejčastěji navazuje na akutní stádium otřesu mozku. Někdy se však tato komplikace objeví až po propuštění pacienta z nemocnice. Postkomoční syndrom se projevuje bolestmi hlavy, závratěmi, neschopností se soustředit, únavou, sníženou výkonností a poruchou spánku. Tato komplikace může odeznít do několika týdnů. Udává se však, že u 15-20% pacientů tyto obtíže přetrvávají i několik měsíců až rok.

Diagnostika otřesu mozku

Diagnostika otřesu mozku vychází z informací, které podává raněný, či svědek události. Neurologické vyšetření je u otřesu mozku vždy v normě. Zejména zvracení je důležitým příznakem, který pomáhá v diagnostice otřesu mozku, stejně jako úraz s následnou amnézií. Pacienta je nezbytné sledovat po dobu 2 dnů v nemocnici, kdy se zaměřujeme na stav vědomí, hybnost a stav zornic. PAcienta po úrazu hlavy vždy odesíláme na rentgenové vyšetření hlavy a krční páteře, a CT, tedy počítačovou tomografii. Tu provádíme zejména k vyloučení krvácení do mozku, zlomeniny baze lební, nebo klenby lební.

Léčba otřesu mozku

 Základem léčby otřesu mozku je především několikadenní klid na lůžku. Je možné podávat léky na tlumení bolesti hlavy, zvracení a někdy i látky ovlivňující vegetativní nervový systém, který je zodpovědný za řadu klinických příznaků otřesu mozku. Doba klidu závisí na každém jedinci, je tedy vysoce individuální, a ve většině případů je raněný zcela bez obtíží do 3 týdnů.