Šilhání

Šilhání

Naším zrakem vnímáme všechny věci, které nás obklopují. To, že vnímáme nejen jejich tvar, ale i jejich hloubku a umístění v prostoru je způsobeno tím, že máme dvě oči a každým okem sledujeme předmět z trochu odlišného úhlu. Z těchto dvou odlišných pohledů si náš mozek dokáže sestavit přesný trojrozměrný obraz. K tomu, abychom dokázali obě oči přesně nasměrovat na sledovaný předmět, je potřeba přesná souhra svalů, které okem otáčí. Tyto svaly se nazývají okohybné svaly a na každém oku jich máme 6. Dva svaly pohybují okem do stran a čtyři svaly nahoru a dolů. Pohyb těchto svalů je řízen nervy a nervy přichází do svalů z mozkových center. Pokud je narušena funkce svalů, nervů, či přímo mozkového centra, oči se pohybují nesouměrně a dochází k šilhání neboli strabismu.

Projevy šilhání

Šilhání se na první pohled pozná tak, že oči postiženého směřují každé na jinou stranu. Častěji uhýbá pouze jedno oko. U zdravého člověka obě oči směřují přímo na pozorovaný bod. Pokud je narušena koordinace okohybných svalů, jedno oko je fixováno na pozorovaný bod a druhé oko ubíhá jinam. U malých dětí dochází k tomu, že zrakové vjemy z uhýbajícího oka jsou v mozku potlačovány a děti mají omezené prostorové vidění. Takovýto stav může vyústit až v tzv. tupozrakost, kdy je jedno oko potlačováno natolik, že přestane být použitelné. Mozek dospělého nedokáže zrakové vjemy z jednoho oka potlačovat, vnímá obrazy z obou očí a dochází k nepříjemnému zdvojenému vidění. Šilhání může být sbíhavé neboli konvergentní, kdy oči nebo jedno oko směřuje směrem k nosu. Bývá časté u dětí. Při rozbíhavém neboli divergentním šilhání směřují oči, nebo jedno oko směrem ke spánkům, projevuje se více u dospělých, u dětí se příliš nevyskytuje, může se projevit při únavě. Zvláštním druhem šilhání je tzv. akomodativní šilhání, které vzniká v důsledku nekorigované silné dalekozrakosti u dětí. Oko se snaží usilovně zaostřit na blízko a pomáhá si tím, že se obě oči přehnaně stáčí směrem k nosu.

Šilhání se projevuje jednak vychýlením jednoho, nebo obou očí od přímé osy pohledu, jednak dalšími přidruženými příznaky, které jsou způsobeny pokusem o vyrovnání poruchy: mhouření jednoho oka, náklon hlavy, otáčení hlavy do strany. Postižený si může stěžovat na dvojité vidění, nebo mít problémy s orientací v prostoru díky chybějícímu prostorovému vidění, zakopávat, padat ze schodů. Dvojité vidění bývá příčinou nevolností nebo závratí. Šilhání je ve většině případů vrozené, jeho přímou příčinu většinou neznáme, určitou roli ale hraje dědičnost. Dále může být šilhání způsobeno úrazem nebo nemocí, kdy je mechanicky poškozen sval nebo nerv. Šilhání může být také přidruženo k některým vážnějším nemocem, jako je šedý zákal, Downův syndrom či mozková obrna.

Komplikace šilhání

Šilhání je tedy problém nejen estetický, ale přidružuje se k němu mnoho dalších nepříjemných příznaků. Také je příčinou vážných pozdních následků jako je již zmíněná tupozrakost a dvojité vidění, od kterého se odvíjí i různé úrazy a nevolnosti. Bývá problémem velkého počtu dětí. Právě u dětí by se neměla zanedbávat léčba a pokud si rodič všimne jakéhokoliv nepatrného příznaku šilhání, měl by neprodleně jít se svým dítětem k lékaři.