Žaludeční vřed

Žaludeční vřed

Žaludečný vřed neboli vřed peptický je zánětlivé onemocnění, při kterém vzniká hluboké narušení sliznice žaludku. O žaludečním vředu mluvíme tehdy, když defekt narušuje sliznici, podslizniční vazivo a svalovou vrstvu žaludku. Peptický vřed je nutné odlišit od pouhého povrchového defektu sliznice, tzv. eroze.

Příčina vzniku žaludečního vředu 

Žaludeční vřed vzniká v důsledku působení kyseliny chlorovodíkové na sliznici žaludku. Ta je za normálních okolností chráněna hlenem, tzv. mucinem. Tato ochranná funkce hlenu může však být narušena, ať už zvýšeným odstraňováním hlenu, či jeho sníženou tvorbou. V takovém případě přichází kyselina chlorovodíková do přímého styku s žaludeční sliznicí a poškozuje ji. Vytvoří se okrouhlé hluboké ložisko různých rozměrů. Ochranná bariéra žaludku může být narušena různými činiteli. Těmi jsou:

• Přítomnost Helicobacter pylori, bakterie, která se běžně v žaludku nachází, ale je schopna přežívat i v nepříznivých podmínkách žaludku. Tato bakterie disponuje enzymem, tzv. ureázou, pomocí které rozrušuje hlen a může se tak jím snadněji pohybovat. Patří mezi hlavní faktory vzniku vředové choroby žaludku.
• Léky, které narušují ochrannou bariéru žaludku a také přispívají k tvorbě vředů žaludku. Jde o tzv. nesteroidní analgetika včetně kyseliny acetylsalicylové. Ta se nachází v Aspirinu, Acylpyrinu, Anopyrinu, Ibalginu a dalších. Další skupinou léků vyvolávající vznik vředů jsou glukokortikoidy.
• Stres je další možnou příčinou vzniku vředů, jelikož se vyplavují již zmíněné glukokortikoidy, které jsou pro zvládání stresových situací nezbytné.
•   Zollinger-Ellisonův syndrom je relativně vzácné onemocnění, při kterém dochází ke zvýšené tvorbě hormonu gastrinu, který rovněž rozrušuje ochranný hlen na sliznici žaludku.

Příznaky žaludečního vředu

Příznaky u žaludečního vředu nejsou příliš charakteristické, a proto je jeho diagnóza poměrně náročná. Žaludeční vřed bývá nejčastěji lokalizován v malém ohbí žaludku. Obecně lze říci, čím výše je vřed lokalizován, tím dříve po jídle se dostaví bolest v oblasti žaludku. Bolest se však může objevit i nalačno. Dalšími příznaky je nechutenství, nevolnost, zvracení a průjem. Až u 10 % pacientů s žaludečními vředy se tyto projevují krvácením. V takovém případě se může objevit i tzv. hemateméza, tedy zvracení krve, či její přítomnost ve stolici. Stolice bývá velice tmavá v důsledku natrávení krve a mluvíme pak o meléně. Pokud je krvácení dlouhodobé, může pacient trpět i chudokrevností, odborně anémií.

Diagnostika žaludečního vředu

Jak již bylo uvedeno, příznaky žaludečního vředu jsou poměrně necharakteristické, a proto nelze určit diagnózu pouze s přihlédnutím na klinické projevy. Je však nezbytné se v rámci anamnézy na tyto příznaky optat a zjistit také, jaké léky pacient užívá. Pro správnou diagnózu žaludečního vředu je rozhodující tzv. gastroskopie. Jde o endoskopické vyšetření žaludku, při kterém je ústy, při místním znecitlivění, zaveden hadicovitý přístroj do žaludku. Přístroj je na svém konci opatřen světlem, kamerou a částí, kudy se dají zavádět další potřebné nástroje. Kamera převádí obraz na obrazovku, pomocí které má lékař vizuální náhled na strukturu žaludku a případné změny. Během tohoto vyšetření se odeberou i vzorky z postižené oblasti a zasílají se na histologické vyšetření a průkaz bakterie Helicobacter pylori. Tento výkon se provádí i urgentně při krvácení z vředů, kdy lze endoskopicky krvácení zastavit.

Komplikace žaludečního vředu

V případě pozdní diagnózy či neúčinné léčby žaludečního vředu může dojít k řadě komplikací. Nejčastější komplikací bývá krvácení z vředu. To může být drobné a dlouhodobé, a proto si toho pacient nemusí ani všimnout. Může se to projevit černě zbarvenou stolicí, tzv. melénou, či chudokrevností. Může však jít i o masivní krvácení, kdy pacient zvrací krev a má silné bolesti břicha. Další možnou komplikací je tzv. perforace, tedy proděravění orgánu. V takovém případě dochází k vylití obsahu žaludku do břišní dutiny, který způsobí zánět pobřišnice, tzv. peritonitidu, a vzniká obraz náhlé příhody břišní. Pronikání, odborně penetrace, je další komplikací, která spočívá v proniknutí vředu celou stěnou žaludku až na sousední orgány. Nejčastěji bývá postižena slinivka břišní. Pacient pak má bolesti břicha vyzařující do zad. V případě zhojení vředu či otoku v jeho okolí může vzniknout stenóza pyloru, tedy zúžení v oblasti svěrače, která odděluje žaludek od dvanáctníku. Trávenina tak nemůže postupovat dále do střeva a hromadí se v žaludku. U pacienta se to projeví zvracením a říháním. Všechny komplikace žaludečního vředu je nutné řešit chirurgicky.

Rizikové faktory žaludečního vředu

Existuje řada faktorů, které představují významné riziko pro vznik žaludečních vředů. Jsou to především kouření, časté pití kávy a alkoholu, příliš kořeněná jídla, časté užívání některých léků, především obsahujících kyselinou acetylsalicylovou. Významným rizikovým faktorem je i stres.

Léčba žaludečního vředu

Léčba žaludečního vředu se odvíjí od zjištění veškerých obtíží pacienta, jeho zvyků, životního stylu, stravovacích návyků, ale i jištění případných zlozvyků. V rámci léčby žaludečního vředu můžeme volit režimová opatření, farmakologickou léčbu a léčbu chirurgickou. Často se však tyto metody musí kombinovat.

Režimová opatření u žaludečního vředu

V rámci léčby žaludečního vředu jsou důležitou metodou režimová opatření. Je vhodné vyhnout se všem rizikovým faktorům. Doporučuje se zdravý životní styl s pravidelnou vyváženou stravou a psychický klid. V případě kouření se doporučuje alespoň snížit dávku nikotinu za den a nekouřit nalačno. Stejně tak bychom se měli vyhýbat i pití kávy nalačno. Z alkoholových nápojů se doporučuje nejvíce vyhýbat destilátům a bílému vínu. V případě užívání léků, které vznik žaludečních vředů podporují, je třeba se poradit se svým lékařem o jejich vysazení či případné náhradě.

Farmakologická léčba žaludečního vředu

Léčba žaludečního vředu léky je dnes hlavní metodou v boji proti této chorobě. Užívá se řada různých léku. Jde především o tzv. inhibitory protonové pumpy, které blokují enzym potřebný pro tvorbu žaludeční šťávy. Dále to jsou antacida, tedy léky, které na sebe váží již vzniklou kyselinu chlorovodíkovou a snižují tak dobu jejího styku s žaludeční sliznicí. V případě, že za vznikem nemoci stojí bakterie Helicobacter pylori, je nutné její vymýcení. Toho se dosahuje nasazením kombinované léčby dvou antibiotik a jednoho inhibitoru protonové pumpy. Vymýcení mikroba je vhodné kontrolovat opětovnou gastroskopií s odběrem vzorků.

Chirurgická léčba žaludečního vředu

Chirurgický zákrok při žaludečním vředu je volen výjimečně. V dnešní době je operační zákrok omezen převážně na komplikace vředové choroby. Jde především o krvácení, které nelze zastavit endoskopicky či stenózu žaludku v oblasti vředu. V takovém případě je nutné postiženou část žaludku vyjmout a případně nahradit tenkým střevem.