Otok

Otok

Otok neboli edém (latinsky oedema) je stav, při kterém se hromadí tekutina ve tkáních lidského těla. Může se také vyskytovat v tělních dutinách jako například v břiše a hrudníku, případně postihuje samotné orgány, z nichž nejtypičtěji plíce a mozek. Otok je způsoben místní poruchou krevního oběhu, což má za následek, že se tekutina hromadí mezi buňkami. Otoky lze rozdělit na dvě hlavní skupiny – místní a celkové. Místní otok se nachází v určité části těla (otok kotníků, oka, mozku, otok při zánětech apod.). Celkový neboli generalizovaný otok postihuje více částí těla a jeho příčina je spíše systémového původu (onemocnění srdce, ledvin, alergická reakce).

Příčina otoku

Otoky vznikají na úrovni krevních kapilár neboli vlásečnic. Jsou to drobné cévy spojující tepny přivádějící krev tkáním s žilami, které ji odvádějí zpět k srdci. Přes stěnu vlásečnic se do tkání dostává kyslík, voda a živiny a následně se odvádí odkysličená krev a odpadní látky. Část tekutiny je z tkání odváděna pomocí lymfatických cév. Edémy mohou vznikat při zvýšení krevního tlaku ve vlásečnici, poruše odtoku tekutiny z tkáně nebo zvýšením propustnosti stěny vlásečnice.

Typy otoku

Existuje několik typů otoků, které mohou mít různý původ. Základní kategorie otoků podle mechanismu vzniku jsou následující:

• Kardiální otok – vzniká při srdečním selhávání. Typickým příznakem je oboustranný otok dolních končetin, kdy se krev hromadí v žilách, protože nemůže být odváděna zpátky do srdce. Dále se při narušené funkci srdce může vyskytnout otok plic, při kterém zůstává nadbytek krve v plicním oběhu.
• Alergický otok – je zapříčiněn zvýšenou propustností stěny vlásečnic. V extrémních případech může vyvolat otok celého těla a dýchacích cest.
• Otoky u jaterních onemocnění – mohou způsobovat hromadění tekutiny v dutině břišní – tzv. ascites. Vyskytuje se například u cirhózy jater.
• Otoky u ledvinných onemocnění – jsou způsobeny zadržováním soli a vody v těle. Vyznačují se otokem dolních končetin, u ležících pacientů otokem v oblasti pánve, otoky očí aj.
• Otoky při žilní nedostatečnosti – je snížena schopnost návratu krve k srdci. Vzniká nejčastěji na dolních končetinách při dlouhodobém stání. Typicky provází trombózu (ucpání žil sraženinou) dolních končetin.
• Zánětlivý otok – vlivem zánětu se zvyšuje propustnost stěny vlásečnic.
• Lymfedém neboli lymfatický otok – vzniká při narušení odtoku tekutiny lymfatickými cévami. Míza (lymfa) se hromadí v okrajových částech těla (dolní končetiny, šourek..)
• Otoky v těhotenství – bývají poměrně časté, objevují se převážně kolem kotníků, ale mohou postihovat ruce, obličej i celé tělo.
• Otoky při endokrinních (hormonálních) onemocněních – například u hypotyreózy, tj. snížené funkci štítné žlázy, která má za důsledek nedostatečnou produkci hormonů štítné žlázy. Vyznačuje se hrubě pórovitou těstovitou kůží zejména na holeních.
• Idiopatický otok – jeho příčina není objasněna. Nejčastěji bývají postiženy ženy. Projevuje se generalizovaným edémem, otokem končetin, prstů nebo očních víček. Může být závislý na fázi menstruačního cyklu.
• Další – premenstruační otok, otok při poruchách výživy, otoky jako reakce na podání určitých léků, otok mozku, otoky po rozsáhlých popáleninách.

Otok a poučení na závěr

Je nutno rozlišit příčiny vzniku otoku podle závažnosti. Vyskytují se například při úrazech, bodnutí hmyzem, menstruaci, těhotenství, při dlouhém cestování (otoky nohou). Otoky ale také mohou doprovázet závažná onemocnění (srdeční selhání, jaterní cirhóza, otoky mozku, závažné alergické reakce). Pokud máte jakékoliv pochybnosti o vzniku otoku, necítíte se dobře, otok neustupuje a nebo se naopak zhoršuje, neváhejte kontaktovat lékaře.