Cévy

Cévy

Cévy můžeme přirovnat k systému trubic, které mají v našem těle za úkol přepravovat krev a mízu. Dělíme je na krevní cévy, mezi které patří tepny, odborně artérie, žíly, tedy vény a vlásečnice, tzv. kapiláry. Dále rozeznáváme cévy mízní, tedy lymfatické. Tepny, žíly i mízní cévy tvoří propojený systém, který navzájem spolupracuje.

Anatomie cév

Stěna cév je tvořena ze třech základních vrstev, z vnitřní, střední a zevní časti. Vnitřní vrstva přichází přímo do kontaktu s krví, proto je nutné, aby její povrch byl nesmáčivý a krev mohla plynule proudit. Střední vrstva je tvořena převážně hladkou svalovinou, která zejména u tepen bývá tlustší. Zevní vrstva spojuje cévu s okolní tkání. Tyto tři vrstvy se ale svou skladbou nebo tloušťkou u jednotlivých typů cév liší.

Funkce cév

Úkolem krevních cév je rozvádět po těle krev, kterou pumpuje srdce. Krev obsahuje důležitý kyslík i jiné výživné látky, které je nutné dopravit do tkání a buněk. To je nezbytně nutné pro správnou funkci orgánů. Ze srdce odvádí krev největší tepna zvaná srdečnice neboli aorta, která vede krev okysličenou. Aorta se dále větví na menší tepny a tepénky, které přecházejí až v kapiláry, z nichž už může kyslík přejít do tkání a buněk. Kapiláry se pak napojují na drobné žilky, které se spojují do velkých žil, kterými se krev zbavená kyslíku a živin vrací zpět do srdce. Tento oběh krve po těle se neustále opakuje. Mízní cévy slouží k přepravě mízy, tedy tekutiny vznikající z tkáňového moku. Tyto cévy vznikají slepě ve většině orgánů a odvádějí z tkání přebytečnou tekutinu, bílkoviny a jiné látky, které už tkáně nepotřebují. Do průběhu lymfatických cév jsou zařazeny i důležité uzliny, které mízu filtrují a odstraňují různé cizorodé částice v ní obsažené. Všechny lymfatické cévy se nakonec spojují do dvou hlavních mízovodů, které ústí do žil a tím se dostává míza do krve. Cévy zajišťují také to, že se krev, která jimi proudí, nedostane mimo ně a za normálního stavu se nevylije ani neprosakuje do těla. Stěny cév jsou různě pružné i roztažné, proto mohou často měnit svůj objem. Nejpružnější jsou tepny, jejichž stěna obsahuje více svaloviny a elastických vláken. Naopak stěna žil je mnohem tenčí a méně pružná.

Onemocnění cév

Cévy slouží tedy k dopravě krve s potřebnými látkami a plyny do všech tkání těla a odtud naopak odebírají a odnášejí zplodiny metabolismu a látky tkáním nepotřebné. Pokud tomu tak není, mluvíme o onemocnění cév. Tato onemocnění patří mezi nejčastější příčiny smrti u nás, mohou se vyskytovat u mužů i žen. Těch je celá řada, a proto se zaměříme na ty nejčastější a nejzávažnější.

Ateroskleróza

Ateroskleróza zahrnuje změny ve stěně cévy, které mění její průsvit, a proto je považována za příčinu mnoha jiných onemocnění. Ateroskleróza vzniká u každého jedince prakticky již od narození, proto je nasnadě, zda můžeme o ní mluvit jako onemocnění. Pokud ano, pak se zcela jistě jde o onemocnění chronické, při kterém dochází k ukládání tukových látek do vnitřní stěny tepen. Tím dochází k zúžení jejich průvitu, zhoršení prokrvení daného orgánu a v nejzávažnějších případech dochází k jejich úplnému uzavření. V takovém případě vzniká ischémie, tedy místní nedokrevnost tkáně. Tímto způsobem vzniká infarkt myokardu či mozková mrtvice. Ateroskleróza se diagnostikuje pomocí Dopplerova ultrazvuku nebo rentgenem. Léčí se pomocí balónkové angioplastiky, tedy chirurgického zákroku, kdy je do postižené cévy zaveden katétr s balónkem a jeho nafouknutím se céva roztáhne, popřípadě vyztuží kovovou síťkou, stentem.

Aneurysma aorty

Aneurysma aorty neboli výduť představuje vakovité rozšíření, které vzniká nejčastěji v oblasti břišní aorty. Důvodem je zeslabená stěna této namáhané tepny. Aneurysma vzniká také nejčastěji na podkladě aterosklerózy a vyskytuje se mnohem častěji u mužů. Výduť se povětšinou nijak neprojevuje, můžeme na něj přijít při vyšetření pohmatem, když v oblasti břicha nahmatáme pulzující objekt. V případě, že aneurysma praskne, projeví se silnou bolestí a vede k velkému krvácení, které bývá pro pacienta fatální. Aneurysma můžeme ozřejmit CT či ultrazvukem břicha. Jedinou možností účinné léčby aneurysmatu aorty je chirurgický zákrok.

Disekce aorty

Disekce aorty představuje trhlinu nejčastěji ve vzestupné části aorty vycházející ze srdce. Tím se vytváří kapsa, kde dochází k hromadění krve. Trhlina může postupovat a šířit se po průběhu aorty až na její větve. Krev má tendenci se provalit zpět do vnitřku cévy, což je příznivé. V případě provalení navenek nastává smrt pacienta. Není zcela jasné, z jakého důvodu trhlina ve stěně cévy vzniká, ale přišlo se na to, že většina pacientů s disekcí aorty trpí i hypertenzí, tedy vysokým krevním tlakem. Disekce se projevuje silnou prudkou bolestí za hrudní kostí a může připomínat infarkt myokardu. V rámci diagnostiky je proto nutné tyto dva různé stavy odlišit. Léčba spočívá v podání léku na snížení vysokého tlaku a v chirurgické rekonstrukci cévy.

Raynaudova nemoc

Raynaudova nemoc je onemocnění cév, pro které jsou typické záchvaty zblednutí a bolesti konečků prstů na rukou. Je to způsobeno stažením svalové vrstvy cév, čímž se zužují a snižuje se tak průtok krve. Vyvolávajícím momentem bývá chlad či duševní emoce, ale pravá příčina samotného spazmu cév není známa. Častěji bývají postiženy ženy v mladém věku.

Žilní trombóza

Žilní trombóza je onemocnění, které vzniká v důsledku poruch srážlivosti krve či zpomalení krevního toku v žilách. Nejčastěji postihuje hluboké žíly dolních končetin, ve kterých se tvoří krevní sraženiny ucpávající cévu. To se projeví otokem, zarudnutím a bolestí. Nebezpečím hluboké žilní trombózy je možnost zanesení krevní sraženiny do plicnice či jejich větví, kde se může zaklínit a způsobit plicní embolii. Náchylnější k žilní trombóze jsou těhotné ženy, dále ženy užívající hormonální antikoncepci či lidé, kteří cestují vsedě na dlouhé vzdálenosti.

Křečové žíly

Křečové žíly neboli varixy jsou vinuté, prodloužené, zeslabené žíly, ve kterých krev nemůže proudit, a proto dochází k městnání krve. Důsledkem je vznik trombů, tedy krevních sraženin. Toto onemocnění postihuje nejčastěji žíly dolních končetin. Varixy vznikají na podkladě oslabení žilní stěny a zvýšení tzv. intraluminálního tlaku, tedy tlaku uvnitř žíly. Ten se zvyšuje i v důsledku nedomykavostí chlopní, které se v dolních končetinách nacházejí. Povětšinou jde o onemocnění vyskytující se v pokročilejším věku. Dříve se mohou vyskytovat například u těhotných žen či u lidí s rodinným výskytem. Účinnou léčbou křečových žil je chirurgický zákrok.