Cukry

Cukry

Jednou ze tří nejdůležitějších živin pro naše tělo je skupina látek, kterým říkáme sacharidy. Většina lidí ji však zná spíše pod názvem cukry (což není správný termín, jak si vysvětlíme dále), ze zahraniční literatury byl přejat zastaralý a již nepoužívaný pojem karbohydráty nebo uhlovodany.

Cukry a jejich dělení

Co do chemického chování a struktury se jedná o velice různorodou skupinu látek. Jak již bylo nastíněno v úvodu, pojem cukr není to stejné, jako pojem sacharid. Jako cukry jsou totiž chápány jednoduché sacharidy, které se skládají z jedné či jenom několika podjednotek (monosacharidy, oligosacharidy). Sem patří známé cukry jako je glukóza, fruktóza, sacharóza atp. Druhou skupinu tvoří složitější, komplexní polysacharidy, které jsou tvořeny více než deseti různě rozvětvenými a propletenými podjednotkami. Z této skupiny jsou nejznámějšími zástupci rostlinný škrob a živočišný glykogen.

Cukry a jejich využití

Šíře využití v lidském těle je rovněž obrovská. Předně slouží jednoduché cukry jakožto rychlý zdroj energie nejen pro náš pohyb, ale i pro udržení základních životních procesů. V upravené podobě potom hrají nezastupitelnou úlohu například v imunitním systému, kde slouží jako takové „štítky", podle kterých se buňky v našem těle vzájemně poznávají, tvoří jednu z důležitých součástí chrupavek, která nám umožňuje hladký pohyb v kloubech, nebo nenahraditelnou součást DNA a nejrůznějších hormonů.

Nejdůležitější cukr - glukóza

Naše tělo je ale schopno jako zdroj energie použít pouze glukózu. To znamená, že všechny ty rozmanité typy cukrů, které sníme v potravě, musí být nějak přeměněny na glukózu. Ta se pak dostává do krve, odkud je případně vychytávána a využita buňkami. Abychom se cítili plni energie a byli v psychické a fyzické pohodě, je důležité, aby hladina koncentrace glukózy v krvi byla co nejvíce neměnná. O toto se stará velice složitý a dobře vyladěný hormonální systém, ve kterém má hlavní slovo slinivka břišní. Jakmile hladina glukózy v krvi je příliš vysoká, začne vylučovat hormon inzulin, který hladinu sníží tím, že zvýší propustnost glukózy do buněk, a také, že se jednotlivé molekuly glukózy začnou spojovat jako korálky na niti, aby vytvořily velkou molekulu glykogenu. Ta je pak skladována v játrech jako zásoba energie. Tento glykogen je opět štěpen na jednotlivé molekuly glukózy a uvolňován do krve, pokud slinivka registruje naopak nízkou koncentraci glukózy v krvi, a začne uvolňovat hormon glukagon. Narušení tohoto mechanismu může vést k velice závažným stavům.

Cukry a jejich hladina v krvi

Hodnoty krevního cukru jsme ovšem schopni ovlivnit i my přijímanou stravou. Rychlost, kterou se dostane glukóza do krve, je totiž ovlivňována složitostí procesu, který musí tělo vykonat, aby různé typy sacharidů přeměnila na glukózu. Platí, že jednoduché monosacharidy prudce zvyšují hladinu glukózy v krvi, která o to rychleji klesne v důsledku výše zmíněných regulačních mechanismů. Proti tomu se například škrob uvolňuje velice pomalu, tedy nejsou kladeny na slinivku takové nároky. Proto jsou složitější polysacharidy doporučovány nejen při redukčních dietách, ale jako důležitý prvek boje proti civilizačním onemocněním.

Ačkoli díky médiím se šíří pocit, že cukry jsou pouze špatné, měli bychom asi 60% našeho energetického příjmu pokrýt konzumací sacharidů, z toho by však přibližně 2/3 měly být sacharidy komplexní. Nejdůležitějším zdrojem polysacharidů jsou brambory, rýže a luštěniny.