Dieta při osteoporóze

Dieta při osteoporóze

Osteoporóza je časté onemocnění charakterizované úbytkem kostní hmoty a jeho důsledkem je zvýšené riziko zlomenin. Osteoporóze se říká ,,tichý zloděj kostí" nebo ,,tichá epidemie". Úbytek kostí nebolí a často pokračuje bez příznaků řadu let a v tom spočívá záludnost této choroby. Osteoporóza postihuje obě pohlaví, ale ženy častěji a v nižším věku. Uplatňují se zde faktory dědičnosti, fyzické aktivity, užívání určitých léků, některá onemocnění a v neposlední řadě výživa. Často se stává, že až po první zlomenině si uvědomíme, jak málo dbáme na prevenci tohoto onemocnění, jaká je naše fyzická aktivita a jaké jsou naše stravovací zvyklosti. 

V léčbě i prevenci osteoporózy je nezbytný dostatečný příjem stavebních prvků kosti. Je to především vápník, vitamín D a důležité jsou rovněž bílkoviny a také další minerální látky, například fosfor. Na prevenci osteoporózy (řídnutí kostí) je třeba myslet již v dětství a dospívání, v době růstu a vývoje kostry. Co může udělat každý z nás, je konzumovat stravu s dostatkem vápníku, fosforu, vitamínu D a kvalitních bílkovin, přiměřenou fyzickou aktivitu, dostatečné zatěžování kostí.

Osteoporóza a výživa

Skladba stravy má zajistit dostatečný příjem bílkovin, minerálních látek (především vápníku a fosforu) a vitamínů (s důrazem na vitamín D). Strava má být přiměřená, příjem energie v rovnováze s výdejem. Nedoporučuje se kouření, pravidelná konzumace alkoholu a vhodné je omezit sůl. Nejvhodnějším, nejlépe využitelným zdrojem vápníku je vápník vázaný na bílkoviny či aminokyseliny, tedy vápník ze zdrojů živočišných V první řadě je to mléko a mléčné výrobky (a to především zakysané, které jsou lépe stravitelné), dále žloutek a sardinky v oleji. Vápník získaný ze zdrojů rostlinných se vstřebává špatně, a proto je i hůře využitelný. Rostliny s vysokým obsahem vápníku jsou houby (především klobouky hřibů), mák, sezamové semínko a fazolové lusky. Na vitamín D jsou bohaté tučné mořské ryby (sardinky, sledi, lososi), získáváme ho i z vajec, masa, mléka a másla. Vitamín D se dále syntetizuje v pokožce vlivem ultrafialového záření. Potvrzuje se tak přísloví ,,Kam nechodí slunce, tam chodí lékař." Příjem touto cestou je ovlivněn délkou a plochou oslunění, znečištěním vzduchu a zeměpisnou šířkou. (Osteoporóza je velmi častá v arabských státech a například u řádových sester – v obou případech je většina těla zakrytá oděvem). Vedle vápníku a vitamínu D jsou bílkoviny základním předpokladem kostního zdraví. Důraz se klade na mírnou převahu bílkovin rostlinných, protože nadměrný příjem bílkovin živočišného původu (maso) může způsobit mírné okyselení vnitřního prostředí, a tím zvýšení odbourávání vápníku z kostí.

Osteoporóza a mléčné výrobky

Denní konzumace mléčných výrobků, především tvrdých sýrů, častá konzumace (2x týdně) tučnějších ryb, především mořských (tresčí játra, sardinky v oleji, makrela) a denní pobyt venku na vzduchu s odkrytým obličejem a v létě i pažemi a rameny (10–20 minut) znamená dostatečný příjem vápníku a umožní tvorbu a dostatečný příjem vitamínu D.

Potřeba se zvyšuje při osteoporóze či osteopenii (snížení kostní hustoty pod normu, nesplňující ještě kritéria pro osteoporózu) a konkrétní potřebu, potravinové doplňky a medikamentózní léčbu určuje lékař. Situaci alergie na mléčnou bílkovinu je třeba většinou řešit medikamentózně a konzumací rostlinných zdrojů vápníku (mák, sezamové semeno, slunečnicová semena, zelené fazolové lusky, houby, zelené natě, zelí). Vápníkem se obohacuje sójové mléko, vápník je obsažen i v tofu, ve žloutku a sardinkách– konzumovaných včetně kostí a v některých minerálkách. V případě nesnášenlivosti mléčného cukru laktózy (laktózová intolerance) většinou pacienti dobře tolerují mléčné výrobky zakysané (kefír, jogurty) a tvrdé sýry (Mozzarela, Eidam...).

Vhodné potraviny a pokrmy s vyšším obsahem vápníku

Mléko sladké i kyselé, kefír, acidofilní mléko, podmáslí; jogurty, mléčné pudinky, tvarohové pomazánky a krémy, sýry krájené i měkké; polévky z mléka či se smetanou – kulajda, bramborová třená se smetanou, koprová, hrášková, fazolová, zelná; omáčky typu koprová, křenová, houbová, sýrová; brambory s tvarohem, těstoviny sypané či zapečené se sýrem, s bešamelem a sýrem, nudle s mákem, s tvarohem, rizoto s hráškem a sýrem, fazolky na smetaně, závin s tvarohem sypaný sezamovými semínky, tvarohové knedlíky s ovocem, kynuté knedlíky sypané mákem, polévky obohacené sójovými klíčky, tofu přírodní i uzené, vločková kaše, zeleninové saláty s burskými oříšky či sójovými klíčky.