aPTT

aPTT

Krev je rozváděna cévami po našem těle. Je tvořena tekutou složkou, plazmou, a buněčnou složkou, kterou tvoří červené a bíle krvinky a krevní destičky. Krev jako celek by se měla neustále udržovat v tekutém stavu, aby mohla zásobit tělo živinami a kyslíkem a odvádět odpadní látky. Lokálně má však schopnost se srazit a vytvořit pevnou zátku (sraženinu) – k čemuž dochází při poranění cév a je to základní obrana proti vykrvácení. Krevní srážení je velmi složitý děj, který může být spuštěn různými cestami. Základním způsobem aktivace srážení je poškození cévní stěny, ze které se uvolní speciální látka – tzv. tkáňový tromboplastin. Ten zahájí krevní srážení a vede tak k vytvoření krevní sraženiny v místě poškození cévní stěny. V krevní plasmě jsou obsaženy srážecí faktory, z nichž nejznámější jsou protrombin a fibrinogen. Aktivací srážecích faktorů se z fibrinogenu vytvoří fibrin, což je vlastně síť vláken, do kterých se chytají krevní destičky a krvinky a jsou připoutávány k cévní stěně v místě jejího poškození. Tak se lokálně vytvoří zátka, která otvor ucpe. V širším okolí pak působí další látky proti krevnímu srážení.To je obrana proti nadměrnému srážení krve v místech, kde to není zapotřebí – tedy je to nežádoucí.  Kdyby se krev začala srážet i tam, kde nemá, sraženinky by ucpaly malé krevní cévy a nedocházelo by k prokrvování důležitých tkání. Ty by v důsledku toho začaly odumírat – což je vlastně princip vzniku infarktů.

Kdy vyšetřujeme aPTT

aPTT je zkratka pro aktivovaný parciální tromboplastinový čas. Když vyšetřujeme aPTT, vyšetřujeme dobu, za kterou se srazí krevní plazma od aktivace tromboplastinu – tedy zjišťujeme, za jak dlouho se nám srazí krev ve zkumavce, pokud k tomu dostane impulz. Dalo by se říci, že vyšetřujeme pohotovost našeho těla ke krevnímu srážení. Toto vyšetření je požadováno v souvislosti s nevysvětlitelnými krvácivými stavy, při časté a snadné tvorbě modřin, při nadměrném krevním srážení, jako úvodní vyšetření při krvácivých chorobách, jako součást předoperačního vyšetření, při trombotických stavech (hluboká žilní trombóza, plicní embolie) a při opakovaných potratech. Využívá se ho i při sledování účinnosti léčby heparinem a při diagnostice akutních stavů (diseminovaná intravaskulární koagulopatie).

Co nám aPTT říká

aPTT vyšetření je stanovováno jako čas, tedy v sekundách. Normální hodnoty jsou 28s – 40s. Je-li výsledkem prodloužené aPTT, které není ovlivněno užíváním protisrážlivých léků, odhaluje nedostatečnost srážecího systému, například na úrovni jednotlivých srážecích faktorů. Dalšími cílenými vyšetřeními krve můžeme přesně zjistit, kde se chyba nachází. Pokud naopak vychází aPTT příliš krátké, zančí to zvýšenou pohotovost krve ke srážení a nebezpečí vzniku trombóz.  Zkrácení aPTT je typické pro zánětlivé stavy a časem se samo vrátí do normálu.

Jak se vyšetřuje aPTT

aPTT se určuje z žilní krve, která je ve zkumavce uchována nesražená. Krev se nejčastěji odebírá do vakuových zkumavek ze žíly v loketní jamce. Provádí se jen na žádost lékaře a je často vyžadováno společně s dalšími vyšetřeními, např. fibrinogen, Quickovým testem a počet krevních destiček – to zejména pro lepší zjištění příčin poruch krevního srážení.