Proteiny

Proteiny neboli bílkoviny

Proteiny neboli bílkoviny jsou jednou ze základních živin a jsou pro výživu člověka naprosto nutné a nenahraditelné. Bez nich by nebyla možná stavba ani obnova tkání organismu, jsou součástí hormonů a enzymů, zajišťují transport látek v organismu. V případě potřeby mohou být bílkoviny použity i jako zdroj energie. Aby mohly být bílkoviny využity, musí se nejprve rozštěpit na aminokyseliny protože lidské tělo si svoje vlastní bílkoviny staví z aminokyselin, základních kamenů proteinů. Kvalita proteinů se posuzuje podle obsahu esenciálních (nezbytných) aminokyselin. Jsou to ty, které si lidské tělo nedokáže samo vytvořit.

Živočišné proteiny

Živočišné proteiny obsahují všechny esenciální aminokyseliny. Najdeme je v mase jatečních zvířat, drůbeži, rybách, mléce a výrobcích z mléka, ve vejcích. Jejich nevýhodou je to, že bílkovinné potraviny většinou obsahují i tuk a cholesterol. Pro stavbu buňky, svalové hmoty a enzymů jsou však tyto proteiny nezbytné.

Rostlinné proteiny

Rostlinné proteiny neboli bílkoviny neobsahují všechny esenciální aminokyseliny, ale vhodnou kombinací různých druhů rostlinných bílkovin lze dosáhnout zlepšení konečných hodnot těchto bílkovin. Vhodná je například kombinace proteinů z pšenice a luštěnin, či směs obilních proteinů a proteinů kvasnic. Zdrojem rostlinných proteinů jsou luštěniny, brambory, obiloviny, zelenina.

Příjem proteinů neboli bílkovin

Optimální příjem proteinů zajistí konzumace obou druhů proteinů – živočišných i rostlinných.
Nedostatek proteinů při běžném stravování nehrozí. Problémem je u striktních vegetariánů – veganů, kteří odmítají veškeré potraviny živočišného původu. Zajistit celou škálu potřebných aminokyselin je obtížné a předpokladem jsou dobré nutriční znalosti. Pro výživu dětí, těhotných a kojících žen je tento způsob stravování nevhodný. Potřeba proteinů je ovlivněna řadou faktorů. Důležitou roli hraje kvalita proteinů, fyzická aktivita, celková energetická potřeba organismu, věk a dále potřebu výrazně mění onemocnění.

• Minimální hranice příjmu proteinů je 0,6 g /kg/den.
• Optimální příjem bílkovin pro dospělého člověka znamená 0,8–1,5g/kg/den.
• Děti v období růstu mají potřebu 0,9–2,7 g/kg/den.
• Senioři 1,0–1,2 g/kg/den.
• Kojící matky 1,5 g/kg/den.
• Při onemocněních je potřeba bílkovin vždy vyšší. Potřebu plnohodnotných bílkovin dramaticky zvyšují například dekubity (proleženiny) a popáleniny.

Obsah proteinů v potravinách

Doporučené dávky proteinů neboli bílkovin znamenají množství plnohodnotných, tedy živočišných proteinů. Obvyklý je příjem směsi bílkovin – tedy živočišných i rostlinných, a proto celková dodávka bílkovin musí být vyšší. Lidé se často domnívají, že například konzumace stogramového hovězího bifteku znamená příjem 100 g bílkovin, ale to je omyl. Na příklad 100 g hovězí svíčkové dodá 20 g bílkovin, 100 g masa z krůtích prsou 24,1 g bílkovin, 100 g tvarohu na strouhání obsahuje 28,6 g bílkovin a tak dále. Mezi potraviny s vysokým obsahem proteinů patří libové části jatečního dobytka a drůbeže, játra, ryby (tuňák: 100 g, 22,1 g bílkovin), vaječný bílek, tvrdé sýry, sójové maso, mandle a další.