Krmení kojence

Krmení kojence

Během několika dalších měsíců začne dítě jíst pomocí rukou a možná už dokáže používat lžíci a bude se umět napít z hrníčku. Jíst a pít bez pomoci umí děti obvykle koncem prvního roku. Do té doby je stále hlavním zdrojem potravy mateřské nebo umělé mléko. Aby dítě neskončilo s podváhou nebo nadváhou, nechtě ho, aby si samo určilo, kolik jídla potřebuje.

Má-li vaše dítě sklon k alergiím, doporučí vám pravděpodobně dětský lékař počkat s pevnou stravou až do 4 až 6 měsíců věku. (Čím dříve se začne s pevnou stravou, tím větší je pravděpodobnost vzniku alergií.) Dítě obvykle nedokáže spolknout nebo dobře strávit pevné potraviny dříve než po dosažení 4. měsíce. Do té doby by pro něj mělo být jediným zdrojem výživy mateřské nebo umělé mléko, které je mnohem vyváženějším zdrojem živin než ostatní potraviny.

Začínáme s pevnou stravou

Naučit se jíst lžící bude asi nějakou dobu trvat. Až ve třetím nebo čtvrtém měsíci ztrácí dítě vrozený reflex, kdy reaguje na každý dotek vyplazením jazyka. Dítě by také už mělo být dost velké, aby umělo sedět a odvrátit se od nabízené stravy. Pokud dítě stále ještě nepřestalo vyplazovat jazyk, když mu dáváte jídlo lžičkou, počkejte několik týdnů a zkuste to znovu.

Při pravidelné lékařské kontrole vám lékař poradí, jak začít s pevnou stravou. Většina lékařů doporučuje pro začátek cereálie obohacené železem, například rýžové, protože je děti dobře snášejí. Asi dva týdny až měsíc před tím, než začnete s pevnou stravou, dávejte dítěti pouze dětské cereálie. Pak postupně přidávejte jeden druh pevné stravy po druhém, počkejte vždy několik dní až týden a zkuste další. Zjistíte tak, zda nová strava nepůsobí dítěti zažívací potíže nebo alergii. Nespěchejte s pevnou stravou; dítěti se dostává dostatek živin z mateřského nebo umělého mléka. Uvádíme několik rad, jak převést kojence na pevnou stravu:

• Posaďte dítě do dětské židličky; je pro vás pohodlnější, když máte při krmení obě ruce volné.
• Zakryjte dítěti ramena a hrudník velkým bryndákem s kapsou na drobečky. Dětskou židličku podložte novinami nebo plastovou podložkou, lépe se vám pak bude uklízet.
• Používejte dětskou lžičku; některé mají gumový nebo plastový potah.
• Napoprvé dejte dítěti před pevnou stravou nejdříve trochu mateřského nebo umělého mléka. Extrémní hlad může vyvolat u dítěte netrpělivost a odpor k něčemu novému nebo bude příliš neklidné, aby se posadilo a jedlo.
• Vložte lžičku jídla dítěti do úst. Zpočátku to bude chtít jen ochutnat, ale postupně přijme několik malých lžiček, nakonec dokáže sníst 2 až 3 polévkové lžíce při každém jídle.
• Jakmile se začne dítě od jídla odvracet, přestaňte s krmením, znamená to, že už nemá hlad. Nedělejte si starosti, když nesní celou porci, kterou jste mu připravili.

Jakou stravu kdy zařadit?

Po cereáliích zařadte do jídelníčku kašovitou nebo mixovanou stravu - v 5 až 6 měsících začněte s ovocem a zeleninou, asi v 6 měsících můžete zkusit umixované maso. Maso je lépe zařadit později, zmenší se tak riziko alergie na potraviny způsobené bílkovinami. I když bude mít dítě raději ovoce, zeleninu nevzdávejte - zkuste mu nabízet různé druhy. Při každém jídle dávejte o něco větší porci.

Jste-li vegetariánská rodina, dávejte dítěti sójové výrobky, aby dostávalo odpovídající množství bílkovin. Poraďte se o vegetariánské stravě s dětským lékařem, abyste se ujistili, že vaše dítě má adekvátní výživu.

Komplikace po nové stravě

Jestliže vaše dítě po zařazení nové stravy často zvrací nebo se mu dělá vyrážka na obličeji, okamžitě s ní přestaňte. K potravinám, které nejčastěji vyvolávají alergii u kojenců, patří mléčné výrobky, vejce, pšeničné a kukuřičné výrobky, citrusové ovoce (například pomeranče), rajčata, máslo z burských oříšků a mořské plody. Lékař vám pravděpodobně doporučí počkat s těmito potravinami do doby, až bude dítěti 9 až 12 měsíců; závisí to na tom, zda dítě (nebo někdo z vaší rodiny) netrpí alergií. Kravské mléko začněte dítěti pravidelně dávat až v 1 roce, protože neobsahuje pro kojence dostatečné množství železa a vitaminů. Nedostatek železa může vést k chudokrevnosti. Mléko může být také příčinou alergií nebo může dráždit trávicí ústrojí dítěte, když ho začne dostávat dříve než v 1 roce.

Strava musí být vyvážená

Některé děti, jakmile začnou jíst pevnou stravu, vypijí méně mateřského nebo umělého mléka, jiné ne. Důležitou roli zde hraje vyváženost; chcete dosáhnout toho, aby dítě získávalo stále více živin ze stravy a méně z mléka. V 9 měsících potřebuje dítě stále ještě nejméně 0,51 mateřského nebo umělého mléka, 50 až 100 g potravin obsahujících železo, jako jsou cereálie nebo maso a vitaminové doplňky. Nedávejte dítěti denně více než 1 dl neředěné ovocné šťávy nebo 2 dl vodou na polovinu ředěné ovocné šťávy. Pití ovocné šťávy na úkor mateřského nebo umělého mléka může způsobit kojencům vážné problémy ve výživě, mívá to za následek průjmy a nepřibývání na váze.

Jídlo určitě nebude probíhat hladce, protože se dítě učí nové pohybové dovednosti, stoupá jeho zájem o okolní svět a už se mu nelíbí sedět v dětské židličce. Během jídla se snažte dítě zabavit žertovným vyprávěním nebo mu dejte podržet hrníček nebo lžičku.

Bezpečná strava

Domácí i kupovaná dětská výživa je pro děti zdravá, avšak bezpečnost stravy a její výživná hodnota
závisí na bezpečném zpracování a přípravě. Mnoho rodičů volí kupovanou dětskou výživu, protože
je to pro ně pohodlné. Jestliže se rozhodnete pro kupovanou dětskou výživu, můžete si být jisti, zeje
bezpečná a obsahuje potřebné živiny, protože musí splňovat přísné normy stanovené vládou. Výrobci potravin používají při její přípravě technologie, které zachovávají nutriční hodnotu potravin a pečlivě testují hladinu zbytkových pesticidů v potravě (o té se odborníci domnívají, že je zde nižší než u čerstvých kupovaných potravin zpracovávaných doma). Výrobci někdy používají mouku na zahuštění dětské stravy, například zeleniny. Tato mouka, která je stejná, jako ta, kterou děti dostávají v cereáliích, je přijatelná a bezpečná, je oficiálně schválená jako přísada do dětské stravy.

Dochucování kojenecké stravy

Sůl už se do prodávaných dětských výživ nepřidává a neměli byste ji přidávat ani do stravy, kterou pro své dítě připravujete doma. Přírodně se vyskytující sodík, který obsahuje nesolená strava, je pro dítě postačující. Nezvykejte si také přislazovat dětskou stravu cukrem nebo přírodními sladidly, např. jablečnou šťávou, aby dítě lépe jedlo. Jestliže budete dítěti všechno sladit, bude pak odmítat jiné chuti a bude pro vás později obtížnější naučit ho jíst vyváženou stravu dospělých.

Jak jídlo připravit?

Pokud dáte přednost přípravě dětské stravy doma, požádejte svého dětského lékaře o radu. Pravděpodobně vám doporučí dětskou kuchařku nebo příručku péče o dítě. Měli byste vždy dodržovat bezpečný postup při zpracování potravin, jako je maso, drůbež, mořské plody a vejce, kde je zvýšené riziko kontaminace choroboplodnými bakteriemi. Při přípravě postupujte tak, aby zůstaly zachovány všechny potřebné živiny, to znamená před prolisováním nebo umixováním zpracujte potraviny dušením v páře, v mikrovlnné troubě, pečením nebo grilováním. Při vaření ve vodě uniká velká část živin do vody a při smažení zase zůstává příliš mnoho tuku a nadbytečných kalorií. Jídlo důkladně tepelně zpracujte a pečlivě omývejte ovoce a zeleninu, předejdete tak otravě jídlem.

Některé druhy zeleniny jako řepa, kapusta, špenát nebo turín obsahují velké množství dusičnanů, soli obsažené v půdě a ve vodě, a mohou být pro kojence nebezpečné, jsou-li připravovány doma. (Jsou-li komerčně zpracovávané, mají bezpečnou hladinu dusičnanů.
Nadměrná konzumace dusičnanů může u kojenců vyvolat těžkou formu anémie. Zeptejte se lékaře na riziko přípravy těchto potravin doma.

Zdaleka největším nebezpečím je kontaminace bakteriemi. Kojenci mohou velmi těžce onemocnět a komplikace, které se vyvinou u některých onemocnění z jídla, mohou ohrozit jejich život.