Mentální anorexie

Mentální anorexie

Mentální anorexie je porucha přijímání potravy, která se projevuje intenzivní obavou z přibývání na váze a která vede k hladovění. Převážnou většinu dětí s touto poruchou tvoří dívky ve věku 14 až 18 let, avšak postiženy mohou být děti v každém věku bez ohledu na pohlaví. Anorexie často propukne při nástupu puberty. V mnoha případech začíná tato porucha ve chvíli, kdy adolescent chce ze společenských důvodů zhubnout a začne držet dietu. Anorexie se projevuje abnormálním úbytkem na váze, nemocní nakonec nechtějí jíst ani takové množství stravy, kterým by si udržovali váhu odpovídající jejich věku a výšce.

Anorektické děti si připadají obézní, přestože jsou často extrémně hubené. Obvykle mluví a myslí pouze o jídle a jsou posedlé svým vzhledem. Často také přehnaně cvičí, aby zhubly. Většinou jsou nejisté, mají nízkou sebeúctu a jejich jediným zájmem je mít své tělo pod kontrolou. Často jsou perfekcionisté; řada jich vyniká ve sportu. V jejich rodinné anamnéze se často vyskytují poruchy přijímání potravy a deprese a v rodině bývají problémy s komunikací. Anorektické děti se dostávají do izolace, často svou váhu tají. Aby nepřibíraly na váze, užívají pilulky na hubnutí a projímadla, klystýry a diuretika. Někteří z nich mají také bulimii - onemocnění, při kterém se postižené osoby přejídají a pak si vyvolávají zvracení, aby zbavily tělo přebytečného jídla. I když nejsou vždy nebezpečně hubení, trpí bulimici chemickou nerovnováhou, která může ohrozit jejich život. Pokud se proces hladovění nepodaří zvrátit, může mít smrtelné následky.

Příznaky mentální anorexie

Fyzické příznaky anorexie jsou způsobeny hladověním a postihují každou část těla. Nejnápadnějším počátečním příznakem je úbytek na váze tak extrémní, že se dítě stává nebezpečně vyzáblým. Anorektické děti váží méně, než je 85 % běžné tělesné váhy odpovídající jejich věku a výšce. Mají kosti viditelné pod kůží a v extrémních případech v důsledku nedostatku bílkovin jim vystupuje břicho. (Vzedmuté břicho obvykle připisují přírůstku na váze.) Mají vpadlé oči a prázdný pohled. Nedostatek vitaminů a bílkovin se projevuje suchou a žlutou pokožkou a křehkými vlasy a nehty. Na horních a dolních končetinách dítěte, na zádech a na obličeji se začnou objevovat jemné, hebké chloupky, zatímco vlasy na hlavě vypadávají.

Dítě také trpí bolestmi břicha a zácpou. U dívek dojde k přerušení menstruace nebo vůbec nedostanou první menstruaci. Mnoho anorektiček trpí anémií (anémie z nedostatku železa), vypadají unavené, bledé a bez energie. Ztráta tuku a svalové hmoty způsobuje, že mají neustále pocit chladu. Některé jsou stále fyzicky velmi aktivní. Dlouhodobý nedostatek výživy nakonec způsobí poškození ledvin a jater a srdeční problémy, jako je nízký krevní tlak, abnormální srdeční tep (arytmie) a selhání srdce (selhání srdce městnavé). Anorektické děti často nakonec umírají na srdeční infarkt nebo na vyhladovění. Stává se také, že spáchají sebevraždu.

Posedlost tělesnou váhou

Mladistvé anorektičky jsou posedlé svou tělesnou váhou. Mají zkreslenou představu o svém vzhledu, považují se za obézní bez ohledu na to, co ukazuje váha nebo zrcadlo. Mívají tak tenké končetiny, že jim často nápadně vystupují kostní klouby. Mají vpadlé oči a často chlapecky plochý hrudník.

Diagnóza a léčba mentální anorexie

Vzhledem k tomu, že některé nemoci mohou anorexii připomínat, je důležité, aby dítě vyšetřil lékař. Zjistí-li u dítěte známky této poruchy, provede pečlivé fyzické vyšetření a nařídí rozbory krve, moči a stolice, včetně testu na funkci štítné žlázy. Obvykle pošle dítě k psychologovi. Pokud je úbytek naváže velký, bude pravděpodobně nutná hospitalizace a umělá výživa.

Většina anorektiček svoji nemoc popírá a odmítá léčení. Léčení vyžaduje spolupráci zdravotnických odborníků, dětského lékaře, psychiatra nebo psychologa a odborníka na výživu. Ten by měl dítěti pomoci sestavovat jídelníček a určovat cíle, které má dosáhnout z hlediska své váhy. Psycholog nebo psychiatr má za úkol změnit nezdravé chování dítěte, pomoci mu zlepšit jeho sebeobraz. V tom by měla pomoci také celá rodina a bude to pravděpodobně dlouhodobá záležitost. Lékař bude sledovat, jaký dělá dítě pokrok a jak přibývá naváže. Při úspěšné léčbě by se váha dítěte měla postupně začít zvyšovat během 1 až 2 měsíců. Tato porucha se však léčí velmi obtížně a dítě může mít další epizody anorexie. Důležitá je pravidelná lékařská péče.