Nemoci a stavy komplikující těhotenství

Nemoci a stavy komplikující těhotenství

Mezi nemoci a stavy komplikující těhotenství se řadí nadměrné zvracení, preeklampsie, eklampsie, předčasné odlučování placenty, vcestná placenta, fetální erytroblastóza, postižení kůže, onemocnění srdce, cukrovka, nemoci štítné žlázy a infekce.

Nadměrné zvracení

V porovnání s běžnou ranní nevolností je nadměrné zvracení mnohdy závažnou komplikací těhotenství. Žena ztrácí na váze, případně může dojít k dehydrataci a následně ke ztrátě plodu. Příčinou tohoto stavu je často onemocnění jater nebo jiných částí trávicího ústrojí či mozku. V tomto případě je nutné vyhledat lékaře. Bývá zvykem, že takto postižená žena je krátkodobě hospitalizována, aby jí byla doplněna tekutina, případně dostává sedativa a léky proti zvracení.

Pokud se její zdravotní stav zhoršuje - snižuje se váha i přes léčbu - zvažuje lékař eventuální ukončení těhotenství vzhledem k nebezpečí trvalého poškození zdraví těhotné ženy.

Preeklampsie, eklampsie

Jedná se o závažnou komplikaci, která se projevuje otoky, zvyšujícím se krevním tlakem a nálezem bílkoviny v moči v období mezi 20. týdnem těhotenství a prvním týdnem po porodu. Projevy eklampsie spočívají v různě hlubokých stavech bezvědomí nebo křečí ve stejném období. V obou případech se jedná o velmi závažný problém pro matku i plod. Lékaři doporučují klidový režim, monitorování krevního tlaku, bílkoviny v moči či otoků zejména v obličeji a na rukou. Dojde-li ke zhoršování stavu i přes léčebná opatření, pak jedinou léčbou je ukončení těhotenství k záchraně života a zdraví matky.

Ještě několik týdnů po porodu zůstává matka ve sledování pro přetrvávající kolísání krevního tlaku. Příčina není známa.

Předčasné odlučování placenty

Příčina není známa, může ale souviset s některými chorobami, jako je např. revmatismus, hypertenze či kardiovaskulární onemocnění v graviditě. Projevy závisejí na stupni odloučení placenty: krvácení, „tvrdnutí" dělohy, známky srdeční tísně plodu, až smrt plodu a šokový stav matky. Lékař většinou doporučí absolutní klid na lůžku, až dojde k zástavě krvácení. Jestliže krvácení sílí, pak se zpravidla ukončí těhotenství v zájmu plodu i matky.

Vcestná placenta

Placenta naléhá na vnitřní branku děložního hrdla částečně nebo úplně, takže v pozdních stadiích těhotenství dochází ke ztenčování této části dělohy a k následnému krvácení, jež je většinou náhlé a bezbolestné. Pokud krvácení neustává, přistupuje se k ukončení těhotenství porodem císařským řezem.

Fetální erytroblastóza

Jedná se o závažnou anémii (resp. chudokrevnost) plodu nebo novorozence s krevním faktorem Rh plus, jenž vznikl početím Rh negativní ženy a Rh pozitivního muže.
Mateřské protilátky proti Rh faktoru plodu proniknou přes placentu a způsobují rozpad červených krvinek plodu. Plod buď odumírá, nebo se narodí novorozenec s projevy takzvané jádrové žloutenky. To znamená, že hromaděním zplodiny rozpadu - bilirubinu - v mozku dochází k poškození centrálního nervového systému (poruchy svalového napětí, psychomotorická retardace, ztráta sluchu apod.).

Aby nedošlo ke vzniku závažné nemoci (erytroblastózy) u dalšího potomka, jsou matce aplikovány do 72 hodin po porodu tzv. anti-Rh protilátky (anti-D globulin), které tak zabrání ničení krvinek plodu při dalším těhotenství.

Preventivně je anti-D globulin Rh negativní matce podáván též v 28. týdnu těhotenství.
Nutno podotknout, že při prvním těhotenství dochází k takovému poškození jen zřídka, riziko se zvyšuje s každou další graviditou.

Postižení kůže

Někdy se v těhotenství vyskytují na břiše a končetinách gravidní ženy svědivé vyrážky neznámého původu, které spontánně mizí po porodu.

Onemocnění srdce

Záleží na závažnosti onemocnění, budoucí matka by měla být pravidelně kontrolována též kardiologem. Toho konzultuje porodník zejména ke konci těhotenství, kdy se rozhoduje o způsobu vedení porodu (císařský řez, nebo spontánní porod).

Cukrovka

Těhotenství představuje pro organismus těhotné ženy metabolickou zátěž. Mohou se zvyšovat nároky na inzulin, a proto se doporučují pravidelné kontroly glykémie, aby při jejím zvýšení či snížení mohla být korigována hladina cukru v krvi.

Novorozenci diabetických matek mají často větší porodní váhu. Jsou vystaveni riziku rozvoje dechové tísně, snížení nebo naopak zvýšení hladiny cukru v krvi apod., takže pediatr musí být po porodu na tyto možné zdravotní problémy připraven.

Nemoci štítné žlázy

Snížená činnost štítné žlázy je léčena hormony štítné žlázy, které jsou nutnou substitucí i v těhotenství, stejně tak jako je nutné léčení zvýšené činnosti štítné žlázy po celou dobu těhotenství. Při nedostatečné terapii může dojít k přechodné hypofunkci štítné žlázy i u plodu.

Infekce

• Zarděnky, plané neštovice Tyto dvě infekční nemoci s charakteristickými kožními projevy jsou běžné pro dětský věk. Pokud však žena onemocní těmito chorobami v 1. nebo 2. trimestru těhotenství, může dojít k poškození plodu s trvalými následky či k jeho odumření. Preventivní očkování proti zarděnkám patří u nás mezi základní očkování, které je dítěti aplikováno po 15. měsíci věku. Dostupná je též vakcína proti planým neštovicím, která se může aplikovat ženě na její přání, jestliže toto onemocnění neprodělala v dětství. Vakcína je určena všem, kdo neprodělali plané neštovice, tj. dětem i dospělým.
• Infekční žloutenka Virová žloutenka typu A a typu B je onemocnění stejně závažné v graviditě jako mimo ni. K nakažení plodu většinou může dojít při porodu, méně často přenosem přes placentu. Protože důsledky onemocnění žloutenkou typu B jsou pro zdraví člověka závažnější, provádí se očkování novorozence proti hepatitidě B bezprostředně po porodu speciální vakcínou ve třech dávkách.
• Onemocnění tbc Tuberkulóza je velmi závažné onemocnění, které je nutno léčit též v těhotenství, i když léčba může mít negativní účinky na plod. Těhotná žena musí podstoupit devítiměsíční kúru v nemocnici na oddělení pro léčbu tuberkulózy. Narozené dítě je pak dlouhodobě sledováno, event, již od narození profylakticky léčeno tak, aby u něho nedošlo k rozvoji této nemoci, neboť přenos je možný i přes placentu. Žena postižená akutní tuberkulózou nemůže kojit.

Jiná závažná onemocnění

V těhotenství se mohou u ženy objevit některé nemoci, které se do té doby neprojevily, nebo se zhoršují již probíhající chronické stavy. Například autoimunitní choroby, revmatismus, roztroušená skleróza, alergie - asthma bronchiale, zhoršení ekzémů, lupénky, chronické nemoci ledvin, jater, nádorová onemocnění a další.

Diagnostiku a terapii takto postižených těhotných žen určuje kromě gynekologa také specialista v daném oboru medicíny, resp. tým odborníků. V těchto případech vždy léčba směřuje k léčení budoucí matky s ohledem na vyvíjející se plod, což bývá velmi složité, a lékař by měl ženě vždy vysvětlit možná rizika léčby pro ni a léčebné dopady na plod. Další průběh těhotenství pak závisí i na jejím rozhodnutí.