Reaktivní onemocnění dýchacích cest

1. Srpen 2013 |

Děti

Reaktivní onemocnění dýchacích cest je skupina poruch, pro které je typické sípání dítěte z důvodu zduření a zúžení dýchacích cest a jejich ucpání hlenem, což výrazně ztěžuje dýchání. Příčinou tohoto onemocnění může být astma, zánětlivé onemocnění dýchacích cest nebo například nádor. Léčba se pak od těchto příčin odvíjí. Lékař předepíše bronchodilatátory na uvolnění zúžených dýchacích cest, kortikosteroidy na zmírnění otoků a pokud má dítě vážné dýchací potíže, je nutná hospitalizace s kyslíkovou a nitrožilní terapií.

Reaktivní onemocnění dýchacích cest

Jde o skupinu poruch, pro které je charakteristický vysoký pískavý zvuk, známý jako sípání. Dítě sípe, když má rozmrzelé nebo zanícené dýchací cesty v plicích. Dýchací cesty se zduří, ucpávají se hlenem a zužují se, což ztěžuje dýchání. Příčinou reaktivního onemocnění dýchacích cest může být astma, zánět průdušek, zápal plic, cystická fibróza, bronchiolitida, zánět horních cest dýchacích, vrozené defekty plic, vdechnutí cizího předmětu nebo nádor.

Příznaky reaktivního onemocnění dýchacích cest

Charakteristickým příznakem je sípání, které doprovází každé nadechnutí. Lékař slyší sípání stetoskopem, ale v těžkých případech je slyšitelné i prostým uchem. K dalším příznakům patří rychlé dýchání, namáhání hrudních svalů při dýchání, bolest v hrudníku nebo změna zabarvení pokožky.

Diagnóza a léčba

Lékař obvykle nařídí krevní testy, rentgen hrudníku, kultivaci ze sputa (hlenu), a testy funkčnosti plic, které potvrdí diagnózu reaktivního onemocnění dýchacích cest. Lékař zkontroluje funkčnost plic pomocí výdechoměru a předepíše bronchodilatátory (léky uvolňující svaly v dýchacích cestách a rozšiřující průdušky). Tyto léky se užívají ústy nebo inhalací. Na zmírnění otoků a zánětu v dýchacích cestách jsou účinné kortikosteroidy. Má-li dítě astma vyvolané alergií, předepíše mu lékař protialergické léky a doporučí alergické testy, které určí, zda dítě nepotřebuje protialergické injekce. Je třeba také léčit základní příčinu sípání. Má-li dítě vážné dýchací potíže, je nutná hospitalizace, během které absolvuje kyslíkovou terapii nebo nitrožilní podávání tekutin, v případě nutnosti agresivnější léčbu. Jestliže je příčinou sípáni vdechnutý předmět - například mince - blokující dýchací cesty, je třeba obrátit se na otorinolaryngologa, který předmět pomocí bronchoskopu odstraní. V případě vrozeného defektu plic nebo nádoru je nutná operace.