Antibiotika

Antibiotika

Předepisování antibiotik se stalo v dnešní době tak běžným, že mnoho lidí již zapomnělo na to, že antibiotika přinesla jeden z nejdramatičtějších pokroků moderní medicíny a samozřejmě zachránila nespočetné množství životů.
První antibiotikum, penicilin, bylo zavedeno do praxe v roce 1940. Od té doby se díky výzkumu a objevům nových typů různých antibiotik velice snížila úmrtnost u některých z nejtěžších onemocnění na světě.
Antibiotika používáme také k boji proti infekcím u pacientů po operacích nebo s vážnými úrazy. I zde je počet zachráněných životů nesmírný.
A konečně tyto přípravky léčí relativně méně závažná onemocnění, jako jsou infekce horních cest dýchacích, angíny, záněty močového měchýře, abscesy, karbunkly a drobné povrchové záněty.

Využití antibiotik

Většinu svého života přicházíme do styku s mikroorganismy, jinými slovy s choroboplodnými zárodky. Jsou přítomny v potravě, kterou jíme, ve vzduchu, který dýcháme, v rostlinách, v půdě i v našich vlastních tělech. Většinou jsou pro lidi neškodné, mnohé z nich jsou dokonce užitečné, avšak některé mohou vyvolat onemocnění.
Mikroorganismy způsobující nemoci rozdělujeme do mnoha různých skupin. Nejobecněji je lze rozdělit na bakterie, viry a prvoky. Všechny mohou různými způsoby napadnout lidský organismus a vyvolat rozličná onemocnění. Mezi nemoci vyvolané bakteriemi patří například tuberkulóza nebo zápal plic. Viry mají na svědomí například rýmu, chřipku nebo plané neštovice. Prvoci mimo jiné amébovou úplavici nebo podráždění pochvy.
Antibiotika jsou, jednoduše řečeno, léky, které zabíjejí bakterie. Na viry nemají žádný účinek a předepisují se jen na některé infekce vyvolané prvoky.

Jak účinkují antibiotika

Antibiotika si můžeme představit jako látky, které napadají v lidském těle mikroorganismy, narušují jejich strukturu a brání jim v množení. Nejvýznačnější vlastností účinku antibiotik je selektivnost. To znamená, že podané antibiotikum účinkuje pouze na určité druhy mikroorganismů, které jsou tělu nepřátelské, a zabíjí je. Ostatní neškodné bakterie nepoškozují.
K tomu, abychom plně porozuměli, proč antibiotika takto fungují, museli bychom mít detailní znalosti chemie. Základ je však na pochopení poměrně jednoduchý. Ve skutečnosti některé mikroorganismy napadají a ničí druhé.
Tuto skutečnost se podařilo odhalit náhodou. Alexander Fleming, objevitel penicilinu, si všiml, že některé bakterie zastavují svůj růst, když se v jejich blízkosti objeví plíseň nazývaná penicillium, která často napadala živné půdy pro pěstování mikrobů. Nejaktivnější část plísně byla později izolována, aby vyráběla účinnou antibiotickou látku. S objevením chemické látky zabíjející mikroby se mohli badatelé pustit dále: kopírovat ji a vyrábět antibiotika uměle.
Poznatek, že se antibiotika vyskytují volně v přírodě, vedl k tomu, že byla objevena další, někdy na zdánlivě neobvyklých místech. Jedno se například podařilo izolovat z plísně rostoucí na hnoji. Avšak penicilin zůstal do dneška nejrozšířenější.

Nežádoucí účinky antibiotik

Když antibiotika napadnou bakterie, některé z nich přece jen přežijí a získají zkušenost, jak odolávat podobnému útoku v budoucnu.
Se stále stoupajícím počtem používaných antibiotik stále stoupá i počet bakterií, které se naučily jejich účinkům odolávat - jinými slovy, vytvořily si „rezistenci". Z toho vyplývá, že antibiotika by se měla používat co nejméně. Pokud se bakterie stane odolnou vůči určitému antibiotiku, jako se to stalo například u penicilinu, lze použít antibiotikum jiné, alternativní. Vývoj alternativních a syntetických druhů antibiotik naštěstí ukazuje, že je to možné. To je jeden z důvodů, proč výzkum nových druhů antibiotik stále pokračuje.

Vedlejší účinky antibiotik

Někteří lidé jsou na penicilin alergičtí, a pokud je jim podán, objeví se u nich vyrážka. V takovém případě by o tom měli lékaře, který jim antibiotika předepisuje, vždy informovat.
Mnohá antibiotika mohou mít vedlejší účinky: poruchami trávení a průjmem počínaje a hluchotou a poruchami rovnováhy konče. Ve většině případů jsou tyto potíže dočasné a lze je tolerovat, neboť jistě vymizí. Avšak pokud se objeví trvalejší nežádoucí vedlejší účinky, vždy byste to měli bez prodlení konzultovat se svým lékařem.
Většina antibiotik neovlivňuje účinnost antikoncepčních pilulek, avšak jedno z nich, rifampicin, antikoncepční přípravky v těle ničí a jejich účinek tak ruší. Některá jiná, například Amoxycilin, mohou účinnost hormonální antikoncepce snižovat. Pokud hormonální antikoncepční tablety užíváte, upozorněte na to vždy svého lékaře.
Podobně jako přesné nástroje, i antibiotika je třeba užívat správným způsobem. Z lékařského hlediska to znamená použít lék vhodný pro konkrétní infekci. Například bronchitida nebo zánět močových cest může v jednom případě vyvolat jeden druh bakterie a v dalším případě odlišný. Léčba každého z nich vyžaduje určité antibiotikum.
Vedlejší účinky při užívání nesprávného antibiotika mohou být v některých případech velmi nepříjemné nebo dokonce nebezpečné. Léčí-li vás jiný lékař než obvykle, zejména v zahraničí, řekněte mu, která antibiotika nebo které léky nesnášíte. Nikdy neužívejte antibiotika předepsaná někomu jinému. Neužívejte ani antibiotikum bez souhlasu lékaře, ani takové, které jste dostali na nějaké jiné onemocnění v minulosti. Vždy doberte celou předepsanou dávku antibiotika, abyste infekci zcela doléčili. Lékař vám předepsal nejkratší možnou kúru, a pokud ji nevyužíváte celou, může to zahubit bakterie jen zčásti a přispět k tomu, aby se staly rezistentními.