Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.

Zlomeniny u dětí mohou vznikat při pádu, sportu nebo srážce motorového vozidla či týrání dítěte. Nejčastěji nacházíme zlomeniny klíční kosti, kosti horních a dolních končetin, zápěstí a nosu. Známky zlomeniny se různí podle místa postižení, povaze a rozsahu zranění. Zlomeniny se obvykle projevují bolestí, otokem, neschopností pohybu a někdy i podlitinami v okolí postižené kosti. Léčba pak závisí na druhu zlomeniny a na kosti, která byla zlomena.
Zlomenina je částečné nebo úplné zlomení kosti. Děti si mohou zlomit kost při pádu, při sportování nebo při srážce motorového vozidla. Rovněž týrané děti utrpí často zlomeninu. Nejčastěji si děti zlomí klíční kost nebo kosti na horních končetinách, v zápěstí, na rukou, na dolních končetinách, na nohou a na nose. Zlomeniny mohou být uzavřené nebo otevřené. Při uzavřené fraktuře nepronikne zlomená kost kůží. Při otevřené nebo komplikované fraktuře pronikne zlomená kost kůží, poškodí okolní nervy, krevní cévy a tkáň. Otevřené zlomeniny jsou závažnější a hrozí při nich vysoké nebezpečí infekce.
Známky zlomeniny jsou různé, závisí na místě postižení a povaze a rozsahu zranění. Zlomeniny se projevují bolestí, otokem, citlivostí, neschopností pohybu a někdy podlitinami v okolí postižené kosti. Kost je často deformovaná. Zlomeniny žeber nebo nosu mohou způsobit dýchací potíže. Zlomenina páteře má za následek necitlivost nebo ochrnutí zad, horních nebo dolních končetin nebo šíje.
Máte-li podezření, že vaše dítě utrpělo zlomeninu, poskytněte mu první pomoc a vyhledejte lékaře. Lékař si rentgenem ověří, že jde skutečně o zlomeninu, a určí místo, druh a rozsah zranění. Na základě rentgenového snímku zvolí nejúčinnější léčbu.
Kosti se mohou zlomit nebo prasknout různým způsobem v závislosti na směru a síle nárazu. Uvádíme zde nejčastější druhy zlomenin a způsob jejich léčby:
Léčba závisí na druhu zlomeniny a na kosti, která byla zlomena - například zlomený prst na ruce nebo na noze se podloží dlahou nebo sváže se sousedním prstem, zatímco na zlomeninu stehenní kosti nebo pánve se obvykle používá trakce. Obecně však platí, že lékaři srovnají zlomenou nebo roztříštěnou kost a pak ji znehybní, aby se mohla správně hojit. Zlomeniny v růstových zónách (nacházejí se na koncích dlouhých kostí, kde kosti dorůstají) vyžadují obzvlášť pečlivou léčbu, protože nesprávné hojení může mít za následek zastavení růstu nebo deformaci postižené končetiny.
Lékař může srovnat zlomeninu zvnějšku (sádrovým obvazem, trakcí, dlahou, pevným obvazem nebo ruční manipulací) nebo zevnitř (pomocí hřebů, destiček, drátů nebo šroubů). U dětí se ke znehybnění zlomené kosti nejčastěji používá sádrový obvaz. Dětem se zlomeniny hojí rychleji než dospělým, obvykle asi 3 týdny podle druhu kosti a závažnosti zranění. Jestliže se zlomená kost správně nezahojí, musí dítě zpravidla podstoupit operaci.
Znehybnění zlomené kosti se provádí stále ještě sádrovým obvazem, nověji se používají také plastové obvazy, které jsou lehčí a umožňují zřetelnější rentgenové snímky. Než dítě opustí nemocnici, lékař nebo sestra vás poučí, jak o obvaz doma pečovat. Po dobu, kdy se zlomená kost hojí - přibližně 8 týdnů -, je pohyblivost dítěte obvykle omezená. Těžké zlomeniny často vyžadují dlouhodobou fyzioterapii a rehabilitaci. Má-li vaše dítě sádrový obvaz, řiďte se následujícími radami:
Diskuze