Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Atopický ekzém
Atopický ekzém je onemocnění kůže, které se projevuje svěděním a její suchostí. Příčinou jeho vzniku je přecitlivělost na látky z okolního prostředí tzv. alergeny. Určitou roli hraje též dědičnost. Při atopickém ekzému jsou časté ztráty vody v důsledku zánětu a také extrémně suchá kůže způsobená špatnou funkcí mazových žláz. Atopický ekzém se nejčastěji vyskytuje v dětském věku, u mnoha pacientů pak v dospělosti dokonce zcela vymizí.
Atopický ekzém
Atopický ekzém je dlouhodobě se vyskytující kožní onemocnění, které se projevuje úporným svěděním a suchostí kůže. Objevuje se hlavně v dětském věku a je pro něj typický střídavý průběh. To znamená, že se objeví, po čase zmizí a za nějakou dobu se opět vrací. Podobně jako např. astma nebo alergická rýma, je i atopický ekzém podmíněn přecitlivělostí organismu na některé látky z vnějšího prostředí. Jde tedy o alergii. Při těchto alergických chorobách a hlavně u atopického ekzému, je možné stanovovat různé ukazatele, které umožňují lékařům rozeznat je od jiných kožních onemocnění.
Vznik atopického ekzému
Příčinou vzniku atopického ekzému je poměrně složitá souhra mnoha různých faktorů. Významný podíl má dědičnost. Proto se často setkáváme s výskytem atopického ekzému v rodině v několika generacích. Uplatňují se však také některé vnější faktory, což jsou různé látky z vnějšího prostředí, které fungují jako alergeny. Uplatňují se také nejrůznější klimatické vlivy a důležitou roli hraje i psychický stav člověka. Souhrou těchto faktorů vznikají typické projevy atopického ekzému. Kromě alergické formy atopického ekzému existuje také tzv. nealergická forma, při které nejsou aktivovány tytéž imunitní mechanismy jako při alergické formě, výsledný obraz je proto totožný.
Projevy atopického ekzému
Působením vyvolávajících faktorů dochází k abnormální aktivaci kožních buněk a tím k postupnému vzniku zánětu v kůži. Ten způsobí poruchu kožní bariéry a dochází ke ztrátám vody. Mimo jiné zánět poškodí i kožní žlázy a pleť je pak nedostatečně hydratovaná a na pohled výrazně suchá. Navíc je snížená odolnost proti zásaditým látkám, což se projevuje nesnášenlivostí různých mycích a čistících prostředků. Dále se u atopického ekzému objevuje silné a úporné svědění, které ještě zhoršuje stav kůže a může navíc vést k zanesení infekce. Alergická forma atopického ekzému je doprovázena alergickou rýmou, astmatem nebo jinými alergickými onemocněními.
Typy atopického ekzému
Atopický ekzém se podle období vzniku, vzhledu kožních projevů a lokalizace dělí do tří základních typů.
Prvním z nich je tzv. kojenecká forma, která se vyskytuje u dětí mezi 2. a 6. měsícem života. typickou lokalizací jsou tváře, brada a může se šířit na krk, trup a celou hlavu.
Druhou formou je dětský atopický ekzém, projevující se u dětí v předškolním a mladším školním věku. Spíše než na obličeji se atopický ekzém vyskytuje na krku, na zápěstích a hřbetech rukou a dále na loktech a v loketních jamkách. Přetrvává silné svědění, kůže je drsná a hrubá kvůli oděrkám po škrábání. Nejhorší projevy jsou pozorovány v posledních 3 měsících prvního roku života, pak jejich intenzita postupně slábne a u většiny pacientů dojde k úplnému vyhojení.
Třetím typem atopického ekzému je forma dospělá, která se zřídka vyskytuje jako první projev onemocnění, ale většinou se jedná o znovuobjevení nemoci po prodělané kojenecké nebo dětské formě. Lokalizace i vzhled poškození je u dospělé formy atopického ekzému stejná jako u dětské formy. Typické je velmi výrazné svědění a uvádí se také zhoršování stavu při psychickém stresu. Výjimečně můžeme pozorovat netypický průběh atopického ekzému, při kterém se vyskytují různě velké nepravidelně ohraničené bledé okrsky poškozené kůže, které se mohou mírně olupovat.
Komplikace atopického ekzému
Atopický ekzém je kožním onemocněním, u kterého se můžeme setkat s řadou komplikací. Ta nejčastější bývá způsobena škrábáním svědivých afekcí a proto může dojít k zanesení bakteriální infekce. Ta bývá nejčastěji vyvolána bakterií Staphylococcus aureus, tedy zlatým stafylokokem. Oblasti atopického ekzému mohou být však kontaminovány i viry, nejčastěji virem oparu. V případě, že se ložiska atopického ekzému vyskytují na chodidlech a rukou, často dochází v těchto oblastech ke vzniku bradavic. U malých dětí se v důsledku svědění objevují poruchy spánku.
Rizikové faktory atopického ekzému
Vzhledem k tomu, že atopická ekzém vzniká souhrou vnitřních a zevních faktorů, je vhodné se vyhnout alespoň těm vnějším, abychom zabránili znovuvzplanutí onemocnění. Zásadně by se pacient s atopickým ekzémem měl vyhýbat látkám a činnostem, které kůži dráždí. Těmi jsou časté koupání, nošení oděvů z vlny, detergenty, nebo pocení. Dalšími rizikovými faktory je prašné prostředí, koberce, či přítomnost zvířat.
Diagnostika atopického ekzému
Diagnostika atopického ekzému vychází především z klinický projevů onemocnění. V současné době stále nejsou k dispozici spolehlivá laboratorní vyšetření, která by k stanovení diagnózy výrazněji přispěla. Diagnostika spočívá na přítomnosti tří velkých a tří malých příznaků.
Mezi velké příznaky patří výskyt onemocnění v rodině, typická lokalizace, svědění, dlouhodobý průběh a typické kožní změny.
Mezi malé příznaky patří suchost kůže, bledost nebo zarudnutí obličeje, ztmavnutí kůže kolem očí, prořídnutí zevních okrajů obočí, šedý zákal, světloplachost, ekzém ve kštici, ekzém bradavek, olupování kůže na ploskách a dlaních, bělavé skvrny na pažích, či zvýšená hladina imunoglobulinu typu E.
Léčba atopického ekzému
Léčba atopického ekzému spadá do rukou specialisty na kožní onemocnění, dermatologa. Ten na základě posouzení stádia onemocnění navrhne vhodnou terapii. Léčba atopického ekzému může být farmakologická, nebo podpůrná. Nejčastěji se však obě tyto metody aplikují současně.
Farmakologická léčba atopického ekzému
Pro léčbu atopického ekzému, který nemokvá, je nezbytné aplikovat místní protizánětlivou léčbu. Ta spočívá v aplikaci kortikosteroidů, nebo imunomodulačních léků. V případě, že se stav nezlepší, podávají se celkové léky, jako jsou antibiotika, antihistaminika, cyklosporin A, či celkové imunomodulátory.
Kortikosteroidy se aplikují ve formě mastí, obvykle jednou denně. Postupně se četnost aplikace masti snižuje a přechází se na promazávání kůže. Možná je také kombinace s jinými protizánětlivými léky.
Místní imunomodulátory jsou léky, které zasahují to imunitní reakce kůže a tím ovlivňuje i samotný vznik atopického ekzému. Tyto léky, vzhledem k malému výskytu nežádoucích účinků, je možné užívat i dlouhodobě. Zpravidla se aplikují ve formě krému dvakrát denně. Léčba imunomodulátory patří výhradně do rukou dermatologa.
Podpůrná léčba atopického ekzému
Podpůrná léčba atopického ekzému spočívá v pravidelném a důkladném promazávání oblasti postižené kůže mastnými krémy, nejlépe neparfemizovanými. Před jejich užitím je vhodné poradit se o jejich užívání s dermatologem. Aby nedocházelo ke znovuvzplanutí choroby, je vhodné dodržovat také některé zásady, jako je šetrné mytí rukou. K tomuto účelu se doporučují přísady do koupele, které je možné sehnat v lékárnách.
Závěrem...
Jelikož atopický ekzém není nijak vzácným onemocněním, je třeba věnovat zvýšenou péči především u malých dětí a nevystavovat je zbytečně různým dráždivým alergenům v potravě. Pokud se i přesto atopický ekzém objeví, je nezbytné dohodnout se na dalším postupu s lékařem. Nejen kvůli nepěkně vypadajícím skvrnám na kůži, ale také kvůli svědění, které jednak přináší riziko zanesení infekce a především znemožňuje dětským pacientům klidný spánek. Jednoduše se tak atopický ekzém celkově podepíše na jejich běžném životě.
Diskuze