AST - Aspartátaminotransferáza

AST - Aspartátaminotransferáza 

Aspartátaminotransferáza (AST) je enzym, který se nachází převážně v játrech, v menším množství i v srdci a ve svalech. Jaterní buňka představuje místo, ve kterém dochází k finálnímu zpracování živin potravy, vyrábí se mnoho funkčně důležitých molekul, dochází k intoxikaci (vychytávání jedů a tělu nebezpečných látek a jejich transport krví do ledvin k vyloučení), k produkci i inaktivaci hormonů a místem, které také slouží jako zásobárna pro glykogen (zásobní forma glukózy, hlavního cukru), tuků, železa, vitamínů A, D, K a B12. Sloučeniny, které se podílejí na přeměnách a chemických reakcích základních živin, se nazývají enzymy. Tyto enzymy, mezi které patří i AST, jsou normálně přítomny uvnitř jaterní buňky (hepatocytu), při jaterních onemocněních se však mohou uvolnit do krve. Má-li tedy lékař podezření na jaterní onemocnění, pátrá po zvýšené koncentraci AST v krvi.

AST a její funkce

AST (aspartátaminotransferáza) je enzym, který se v jaterní buňce podílí na přenosech aminoskupiny (NH2) mezi dvěma aminokyselinami. Nachází se jednak volně v cytoplazmě (uvnitř) buňky, jednak uzavřen do mitochondrií, tělísek v buňce, která jsou zodpovědná za tvorbu energie. Při poruše buněčné membrány, tedy při některém onemocnění jater, se AST uvolňuje do krve. Jestliže je poškození buňky závažné, dojde dokonce k poškození mitochondrie a uvolnění dalšího AST. Čím je tedy koncentrace AST v krvi vyšší, tím je poškození jater větší. Vyšetření je běžné, nebolí, každý ho již určitě absolvoval. Stačí totiž pouze vzorek krve, který bývá odebrán nejčastěji z loketní žíly. Přestože se AST nachází i v srdci a ve svalech, používají se pro vyšetření těchto orgánů koncentrace jiných, pro tyto orgány typičtějších enzymů.

AST a  vyšetření

Hlavními příznaky jaterního onemocnění jsou nevolnost, bolesti břicha, zvracení, tmavá moč, nárůst hmotnosti. Jedná- li se o chronické onemocnění, můžou být příznaky mírné, třeba jen únava. Vyšetření hodnot AST v krvi lékař vyžaduje při podezření na jaterní choroby (virová hepatitida, jaterní cirhóza, rakovina jater), na onemocnění žlučových cest (žlučové kameny), u lidí nadměrně konzumujících alkohol, drogy nebo u lidí, kteří přišli do styku s látkami, které mohou játra poškodit. Při všech těchto stavech je hladina AST v krvi zvýšená. Spolu s AST se z jater uvolní i enzymy jiné, které mají podobné funkce. Jedná se například o ALT nebo ALP. Výrazné zvýšení AST je typické pro jaterní cirhózu a virovou hepatitidu. Bývá zvýšen i u infarktu myokardu, při poškození svalů, po značné fyzické námaze. K poškození jaterních buněk mohou vést vzácně i některé léky, AST je poté také zvýšeno. Hladina klesá v těhotenství.

AST a shrnutí

Ve výsledcích lékaře většinou nezajímá samotný enzym AST, ale zajímá ho skupina jaterních enzymů, jehož je AST součástí. Jejich zvýšení značí poškození jater. Hladina konkrétního enzymu pak může napomoci určit konkrétní diagnózu. Jste-li si vědomi toho, že máte zvýšenou hladinu tohoto enzymu v krvi, rozhodně to nepodceňujte a vyhledejte svého lékaře a informujte ho o lécích, které užíváte.